Únorová propast - nová propast v Českém krasu

D. Havlíček, J. Šuba, J. Urban, K. Vašák, A. Zelenka

(Československý kras 31 /1979/; str.106-107; Praha 1979)

 

V oblasti jámového lomu zvaného „Shniloušák“, ležícího asi 1800 m sz. od obce Mořina v oblasti kóty 443, objevili 25.2.1978 členové Speleologického klubu Praha skupiny Specialisté novou propast a nazvali ji Únorová. Vstup do propasti tvoří úzký komín vedoucí ze štoly, která ústí velkým portálem v sz. stěně lomu asi 20 m nad dnem. Ve vzdálenosti 221 m od lomu přetíná štolu puklina ve směru 298°, na které se celá propast zakládá. Povrch terénu je asi 10 m nad stropem šachty a leží v areálu závodu.

Po vylezení komínu nazývaného Sápák je možné se již bez potíží dostat do Puklinového dómu a do prostor ležících pod ním. Dno dómu překrývají hlíny a místy též zřícené balvany. Na druhou stranu od Puklinového dómu se prostora nad Sápákem zužuje asi do 10 cm široké a 2 m vysoké pukliny, z níž vane silný průvan. Po prosekání dostatečného otvoru bylo možné proniknout do šachty, která vznikla na křižovatce hlavní pukliny s málo výraznou, přibližně kolmou dislokací. Šachta ústí do jezírka, nad nímž se mírně rozšiřuje. Strop propasti tvoří zaklíněné balvany a její hloubka až ke hladině jezírka je 42 m. V jezírku byla naměřena hloubka 11 m. Nad jeho hladinou je možné postoupit dále tzv. Chodbou šílenců, úzkou puklinou plnou zaklíněných a místy padajících balvanů, která po 25 m vyúsťuje do Karlova dómu. Tato část nebyla dosud pro velké technické potíže přesně proměřena. Před Karlovým dómem byla v puklině naměřena hloubka vody větší než 20 m. Při měření byl použit závěsný kompas Meopta, hlavní polygón je 47,7 m dlouhý. Celá propast je bez výzdoby, jen v horní části jsou stěny pokryty drobnými pizolitickými výrůstky.

 

Svislý řez Únorovou propastí v Českém krasu. – Vertical section of the Únorová Abyss, Bohemian Karst.

David Havlíček, Jiří Urban 1978