Zpráva ze speleologického průzkumu v Únorové propasti

Jeroným Zapletal

(Český kras 11; str.77-78; Beroun 1985)

Cesta za ponorem do Únorové propasti

 

V březnu a dubnu 1985 pokračovali členové speleopotápěčské pracovní skupiny ZO ČSS 1-05 „Geospeleos Praha“ v průzkumu zatopené části Únorové propasti v prostoru lomů Mořina (pracoviště ZO ČSS 1-06). Speleopotápěči zatopenou část zmapovali, fotodokumentovali a dokončili průzkum všech dosud ne zcela prozkoumaných puklin a dutin. Jediné nadějnější místo, jezírko pod hlavní šachtou se k severozápadu uzavírá, k jihovýchodu je v hloubce 3 m spojeno s dómem asi 50 cm širokou, průleznou puklinovou chodbou. Zajímavá svažitá prostora za dómem klesá směrem k severozápadu do hloubky 16 m. Její nejspodnější část vysoká 60 cm se též uzavírá a další pokračování není vidět. Na jihozápadní svislé stěně dómu jsou v hloubce až 7 m vidět kontrastní stopy dříve vytékající vody z puklin. I když speleopotápěčský průzkum těchto prostor se zdá být uzavřen, zůstávají otázkou právě hydrologické poměry propasti, včetně objasnění, do jaké míry byla Únorová propast zatopena před těžební činností.

 

 

Akcí se zúčastnili J. a M. Hóta, L. Balý, O. Pokorný, J. Zapletal a členové KSP Kladno.

 

Legenda k obr.1:

Únorová propast - plán, podélný řez a příčné profily zatopené části propasti (mapovali M. Hóta, L. Balý, J. Zapletal, kreslil J. Zapletal)

1 - jezírko pod hlavní šachtou

2 - spojovací chodbička

3 - pilíř

4 - zatopená štola