Archeologické nálezy z Deštivého lomu u Mořiny

Václav Matoušek, Antonín Zelenka

(Český kras 12; str.70-76; Beroun 1986)

 

Abstract

During speleological surveying, modern period pottery were found in the limestone quarry „Deštivý lom“ near Mořina. Probably, the pottery dates from the active period of the quarry - from the second half of the 19th century up to the half of the 20th century.

 

Terminologické nejasnosti bývají u společenských věd poměrně častým zdrojem problémů a nejinak je tomu i v případě archeologie. Důležitá otázka je spojena přímo s obsahem základního pojmu archeologie. Pomineme-li poměrně obsáhlou diskusi spojenou s tímto pojmem, pak lze zjednodušeně říci, že archeologie je pomocnou vědou historickou, která svými specifickými metodami získává a zpracovává prameny prostudium dějin od jejich počátku až po novověk. Obecná představa, která spojuje archeologii pouze s pravěkem je tedy mylná. Náš příspěvek je ukázkou využití archeologické metody práce pro studium zcela novověké problematiky v souvislosti se speleologickým výzkumem.

V letech 1985 a 1986 provedl člen pražské speleologické skupiny Vertikála výzkum v jedné z chodeb Deštivého lomu u Mořiny (kromě tohoto názvu bývá lom označován ještě jmény Mexiko, Osmička, Trestanecký nebo Shniloušák) - obr. 1:1. Chodba se nachází v severozápadní stěně lomu. Přibližně 210 m od jejího ústí do lomové stěny (vchod do chodby je asi 20 m nade dnem lomu, resp. nad hladinou jezera na dně lomu) kříží chodbu porucha, na níž je založena Únorová propast (LYSENKO 1978) - obr. 1:2. V místě křížení chodby se skalní poruchou vznikl přirozený výklenek cca 100 x 170 cm velký, jímž probíhá oběma směry, tj. nahoru i dolů, komín. Dno výklenku bylo pokryto suťovým kuželem o maximální výšce asi 1 m nad úrovní počvy štoly. Při odklízení kamenité suti byly vyzvednuty zlomky keramických nádob a skleněné střepy, které se soustřeďovaly především ve výklenku a částečně i ve žlábku probíhajícím podél stěny štoly a to severním směrem v délce 2,5 m a jižním směrem v délce 6 m (obr. 2).

Kromě tří zlomků blíže neurčitelných skleněných nádob byl získán větší keramický soubor, z něhož bylo možné sestavit dvě torza nádob:

1. nádoba s vyšším válcovitým hrdlem ze světlého žlutohnědého materiálu, vně i uvnitř hnědě glazovaná. Výška 345 mm, průměr ústí 38 mm, průměr dna 168 mm (obr. 3:1);

2. nádoba s nižším válcovitým hrdlem ze světle šedého materiálu, vně i uvnitř rovněž hnědě glazovaná. Výška 310 mm, průměr ústí 43 mm, průměr dna 140 mm (obr. 3:2). (Nádoby jsou uloženy v Okresním muzeu Beroun pod př. č. 146/86).

V obou případech se jedná o polokameninu, snad původem ze širší oblasti Berounska. Výroba této keramiky je poprvé doložena v r. 1852 a skončila na počátku našeho století. Zboží tohoto druhu bylo původně určeno k přepravě a skladování kyselin, petroleje, octa a podobných tekutin (za informaci děkuji V. Scheuflerovi). Druhotné využití těchto nádob na vodu či jiné nápoje je samozřejmě možné neboť celkový tvar nádoby (baňaté tělo a úzké hrdlo) je ideální pro uchování chladných tekutin.

V obecných informacích o lomech v oblasti Mořiny (VACHTL 1949, BRUNNEROVÁ 1974) nejsou detailní zmínky o Deštivém lomu. Lze jen celkově uvést, že tyto lomy byly v provozu od 2. poloviny 19. století (VACHTL uvádí založení v r. 1890, BRUNNEROVÁ r. 1863) do 60. let 20. století. Těžba se prováděla nálevkováním - ze štol se razily překopy a na jejich koncích svislé komíny k vyššímu patru, které se postupně nálevkovitě rozšiřovaly. Těmito trychtýři se pak na spodní patro sypal vápenec. Vytěžený materiál (spodní a svrchní vrstvy koněpruské a slivenecké) byl určen výlučně pro kladenské pece.

Nalezené nádoby je možné nejspíše spojovat s dobou provozu lomu. Jednak doba existence lomu se v podstatě kryje s dobou výroby a maximálního užívání tohoto druhu nádob a i když je třeba počítat s určitým přežíváním nádob i po ukončení jejich výroby (výjimečně se některé kusy používají dodnes), pak je pravděpodobnější, že nádoby používali dělníci v lomu, než že by tak rozměrné kusy s sebou přinesli do opuštěné štoly náhodní návštěvníci nebo speleologové, tím spíše, že přístup do štoly je značně obtížný.

Nález dvou nádob v opuštěném lomu u Mořiny nelze pochopitelně chápat jako výrazný příspěvek k historii těžby vápence v Českém krasu. Je spíše připomínkou, že archeologickými metodami je možné zkoumat i otázky nejnovější historie a podobné nálezy v lomech a zvláště v jeskyních jsou specifickými doklady kontinuity vztahu člověka k určitému přírodnímu prostředí od pravěku do současnosti a jako takové by neměly v budoucnu zůstat bez povšimnutí a řádné dokumentace.

 

Zusammenfassung

Im Laufe der speleologischen Erkundung der Stollen im aufgelassenen Steinbruch „Deštivý lom“ bei Mořina wurden in den Jahren 1985-1986 keramische Bruchstücke gefunden, aus denen es möglich war, Torsos von zwei Gefässen zusammenstellen. Es handelte sich um technologische Gefässe halb aus Steingut, die von der Hälfte des 19.Jh. bis anfangs 20.Jh. erzeugt wurden. Der genannte Steinbruch war von der 2. Hälfte des 19.Jh. bis zur Hälfte des 20.Jh. im Betrieb und deshalb sind die gefundenen Gefässe wahrscheinlich mit der aktiven Tätigkeit im Steinbruch verbunden.

 

Vysvětlivky k obrázkům:

Obr.1:

1. Situační plán lokality, hvězdička označuje místo nálezu v Deštivém lomu. 2. Plán chodby, v níž došlo k nálezu. Čárkovaně - směr poruchy, na níž je Únorová propast a výklenek s nálezy, čerchovaně - lomová stěna.

Obr.2:

detail výklenku - půdorys, šrafovaně rozsah výskytu nálezů.

Obr.3:

torza nádob sestavená ze střepů.

Obr.1: 1 kreslila Dana Frýdlová, obr. 1:2, obr. 2 a 3 kreslil Václav Matoušek

 


Literatura: