Skupina jeskyň v údolí nad Kačákem

Kapitola z krasového průvodce " Českým krasem " z let 1933-34

Jaroslav Petrbok

(Speleo 9; str.30-34; Praha 1992)

Svatý Jan pod Skalou v polovině minulého století.
Několikrát reprodukovaná xylografie. Tato varianta pochází z Geologie prof. Krejčího.

Jeskyně nad Kačákem

Když J.Kafka o této jeskyni napsal, že v ní docela nic nenašel, jistě ho ani nenapadlo, že právě tato jeskyně má celý poklad nástrojů člověka z doby ledové a to spodní stupeň tak zvaného aurignacienu (dle Aurignac, města ve Francii) a dnes byl by víc než rád překvapen, že Národní Museum dostane odtud tak mnoho toho, co odjinud ještě do těchto sbírek nikdy nepřicházelo, ba: že je toho mnohem a mnohem víc, než se dalo vůbec kdy čekati.

Bylo to jednou v podletí, kdy jsem tuhle jeskyni zahlédl z protější roviny. A hned druhý den jsme tam šli oba. A hle - bylo patrno, že "zde někdo v té jeskyni už byl". Ale: kdo? a co tam hledal? Vždyť na povrchu se válely střepy z doby knovízské, ležela tam sobí kost! Že by hledal tady někdo poklad? Anebo pátrali po skrýši zlodějů?

Ale tohle všechno ne! až v "Archivu pro přírodovědecký výzkum Čech" jsem se dočetl, že dal si kopat J.Kafka, ten pilný Kafka !

Začínali jsme se ženou tedy tuhle jeskyni pomaloučku: jen tak sondu! ale pak bylo nutno otevřít ji docela pravidelně a začít s vykopávkou velkého slohu.

A tu "Pražská železářská" dala svolení a lidi. Nemohu tady zapomenout pánů: vrchního ředitele Brože, místoředitele Hoflicka a Dra Černého, kteří mi vyšli ve všem vstříc. A tak kromě neolitických kultur jakož i bronzových přišli jsme tu na to největší: na pravý český paleolit v jeskyni! Na vrstvu netknutou a dokonce tu, která překvapila! Když jsem žádal "Prager-Eisen" o povolení, ještě mne ani nenapadlo, že najdu ten paleolit! Šel jsem tehdy jen za kulturami mladšími a za "kostmi z doby ledové": už ta by bylo docela stačilo! Ale najednou našel jsem prvý nástroj z černého kvarcieru a za chvíli na to dřevěné uhlíky z ohniště! Už bylo tedy jisto, že je tu sídliště člověka z doby ledové!

Starý Babor měl podobný nástroj z jeskyně Koda a z moustérieu t.j. ze střední doby paleolitické, ale zapomněl při tom, že právě Absolon už tohle pro střední Evropu vyvrátil docela! a že tato industrie patří období, kterému se říká aurignacien spodní.

A tak jsme postupně našli tady celý "paleolitický atelier" s mnoha nástroji kamennými, ještě pak i kostěnými, rozbitými čelistmi medvěda jeskynního a hyeny, rozbitou lebkou medvědí, právě tak jako s oběma kameny, mezi nimiž bylo ohniště s velkým kamenem - říčním to oblázkem - který lebku rozbíjel. Bylo třeba mnoho se ptát, neboť šla tu otázka za otázkou, bylo třeba mnoho se učit, neboť vniknul jsem najednou tam, kde z českých lidí ještě nikdo nebyl a v čem se vyznal jedině Absolon, který také sám tímto nálezem v Čechách byl radostně překvapen a dal mi celou svoji obrovskou knihovnu a to jedinečnou na celém světě k disposici se všemi svými sbírkami a zkušenostmi! Vždyť i v Čechách bylo poprvé nalezeno to, co on přebíral ze svých i ze starých sběrů z moravské jeskyně "Šipka" zvané, a snad z rakouské "Gudenushöhle" atd. A tak otevřely se mi pracovny Moravského Zemského Musea, neboť bez nich vědecká a srovnávací práce nemohla k cíli! A poněvadž z Prahy do Brna je daleko, a stojí to 110 Kč i s 33% slevou, Absolon dovedl najít i tyhle peníze ... Dnes bude ovšem Jeskyně nad Kačákem pýchou českých sbírek paleolitických, neboť je to asi poslední jeskyně, kde se dalo něco najít!

Snad ještě víc bylo toho v Jeskyni Prokopově, ale toho si "všemohoucí" pan univ. prof. dr. a dr. atd. atd. A. Frič nevšímá a nedal se k ničemu pohnout ani tehdy, když Kořenský mu přines odtud spodní čelist a jiné kostičky člověka. A přece u majitele toho lomu našli podporu co největší právě takovou jako u "P. Ž.". A v Jeskyni nad Kačákem už byly hned tak nápadné ty kamenné nástroje! S těmi se mi hned několik archeologů v Praze vysmívalo! A jsou přece nadělány z křemencových oblázků a navíc retušovaných! Ale: na tu retuš musí být oči a hmat! Absolon ovšem jásal, ale nad Prahou leží ještě tahleta "tradiční skepse".

Byl bych se sice s každým za tyto nástroje rval, zašel snad až do ciziny, ale možná že i se stejným výsledkem! Vždyť tak učený pán, jako je abbé Bremil, muž slavný po celém světě, mi řekl, že naše "Jenerálka" (=dosud známá největší paleolitická stanice česká) je: detritus tedy: odpadek, méně než nic!

Nástroje z naší jeskyně jsou ještě primitivnější, než tak zvané "eolithy" (eos jitřenka). A o těch eolithech se dodnes neví, jestli je dělal člověk, protože jsou už v třetihorách a v Belgii pokrývají plochu 200 čtverečních kilometrů! Já ovšem jsem podobné "eolithy" našel v terase jedné řeky v Bulharsku, právě tak jako v terase jezera Genezaretského. A tak naše nástroje z říčních křemenných oblázků vyrobené, jsou to nejprimitivnější, co se dá čekat! Byl to ovšem jen materiál, který tyto tvary vyvolal, neboť z pazourku by tyto nástroje dopadly docela jinak. Avšak lovec z naší Jeskyně nad Kačákem měl raději a to mnohem raději nástroje z kostí. Z těch si vyrobil nádherné nože, šípy, hroty, škrabadla, atd. atd. a& spoustu jiného, čeho účel jsme ještě nepoznali.

Ano: s Absolonem se teprve učíme této industrii rozumět, vždyť Absolon byl prvý, který se do této práce pustil. Ve vykopávkách Jeskyně nad Kačákem budeme pokračovat a pak nakreslíme si opravdu celý obraz života pračlověka.

 

"Jeskyně Nad Kačákem" (Orig. Janoušek - Petrbok)

Jeskyně Nad Kačákem z práce J.Petrboka (1943): Stratigrafická chronologie paleolitických vrstev "Jeskyně nad Kačákem". Rozpravy II.třídy České akademie LIII:2:str.3. Praha.

 

Jeskyně Na pilíři

V lese - na Krasovém žebru jest velmi pěkná jeskyně, která má jeden vchod velký a dva menší. Jsou to vlastně dvě chodby, které se rozšiřují do dvou síní. Nejkrásnější je ovšem tady ono skalní a kolmé žebro, pod nímž je majestátní kaňon Kačáku. Pohled přes tuto skálu na protější stěny tohoto kaňonu jest sám pro sebe již nádherný a marně se ptáte: proč není vydán již zákon k ochraně přírodních památek? Proč od 1918 ještě ne? Co že dělali všichni ti ochranáři? Bylo tu přeci ještě tehdy revoluční Národní shromáždění, které dovedlo odhlasovat i takový zákon, jaký je: "pozemková reforma!" Přece "nebylo jim tehdy snad ubohých kapitalistů líto" co bylo zatím zničeno! Toho nejlepším dokladem je jeskyně:

 

Stydlé Vody

Ano! už není této jeskyně vůbec. "Solway" - tedy rozhodně "české" podniky ji rozstřílely dříve, než o ní čeští "ochranáři" věděli! A dnes jste tam jako nad zničeným městem. Kdože tady vytrh' kus minulosti Země a to: České Země, kde je domov můj. Kdo bránil "Stydlé Vody?" Kdo vůbec, že krajem jde příšera: lomy, bez citu a krásy, které dovedou vytrhnout srdce z kraje. Všichni ti "čeští ochranáři" mají tedy postavený pomník nehynoucí! Až ty lomy jednou odtud odejdou, až tu zbude po nich krvácející rána! Až pak zbude tu věčné prázdno po srdci z kraje vytrženém! A to prázdno bude ten pomník českého ochranářství! A ten už nikdo a nikdy neskácí! Ani se tam nemusí dát nápis: "Krása našeho domova". Takový list - už léta velmi pěkný - sice máme, ale jestli naši "ochranáři" nezmohou se na činy, pak nám v Čechách, na Moravě i Slovensku zbudou ze živé krásy našeho domova jenom ty potištěné papírky ...

V přímém sousedství této bývalé jeskyně jest ještě Skála nad obcí Ivan pod Skalou. Je to nádherná kolmá stěna, s nepřístupnou jeskyní vertikální. Kdy by tam chtěl, tak jenom s lanem za stromem uvázaným. Blízko odtud je druhá jeskyně, které se také říká Turské Maštale. Je to jinak nenáročná chodba.

 

Travertinová jeskyně sv. Ivana

Pod kostelem svatého Ivana je pro Čechy i Moravu skutečně jedinečná jeskyně, neboť je budována v travertinech! není to sice jeskyně krasová v našem systému, ale není možno zde ji vynechat. Travertin je sladkovodní vápenec a ten byl zde usazen chladným pramenem, který ve druhé jeskyni dosud vyvěrá a s přísadou kyseliny uhličité dává umělou minerální vodu Ivanku. Stáří těchto travertinů určili jsme s Němejcem před několika lety na: atlantický litorinien t.j. období, které bylo těsně před naší mladší dobou kamennou jinak neolit zvanou. Jak již jméno této doby "atlantický" samotné naznačuje, bylo tehdy v Čechách - a ovšem i v celém ostatním stejném zeměpásu - podnebí docela jiné nežli máme dneska a to období teplé a deštivé. Prameny tyto měly hojně vody, neboť deště bylo víc než dost a byly trvalé! Proto jejich voda pronikala zas hluboko do vápencových skal, rozpouštěla uhličitan vápenatý, odnášela jej v podzemním toku a tato látka se zas okamžitě ve vývěrech těchto pramenů srážela na nový tvar vápence, kterému říkáme vápenec sladkovodní čili travertin, nebo sintr a vápenná pěna.

Zde u Ivana, právě tak jako na různých místech našeho vápencového Barrandienu t.j. území silurských a devonských vápenců - jako na příklad na Kotýsi u Tmáně na Kodě, kde jsou v jeho stěnách vytesány žlaby pro mlýnská kola, v Královské rokli, pod Karlovým Týnem, u Roblína v pověstném údolí Karlickém, pod Kosoří, v Chuchli u studánky v lese a také i jinde v Čechách jako: Tuchoraz a Krupka u Českého Brodu atd. je v těchto travertinech plno otisků po listech buků, javorů a jiných, právě tak jako velmi mnoho ulit a lasturek měkkýšů. A z těchto otisků stromů, poznali jsme, že období, kdy se tyto travertiny usazovaly, bylo teplo a vlhko, tedy podnebí oceanické (přímořské) čili atlantické! Tuto jeskyni snad zachránili právě proto, že vzal si ji - klášter! Kostelník vám to sice ukáže, kde ten svatý Ivan klečel, poněvadž po jeho kolenách jsou v tom travertinu jamky, pak ještě vám poví, kde spal a na konec ukáže stopy po drápech ďáblů, jak se hnali před tímhle svatým poustevníkem hezky zostra různými skulinami ven. Z toho je vidět, že ďábel rozhodně žádné kosti nemá, nebo že je má volně vkloubené! ale duch to rozhodně není, poněvadž má ty drápy tak ostré, že jimi i travertin při útěku podrápe tak, že by to ani tygr nedoved! A v této jeskyni vydlabali mniši tehda i katakomby pro svůj "odpočinek věčný". Tady tlí jejich těla a snad bylo by dobré dáti sem sklo, aby každý pitomý "turista" nerýpal do těchto pozůstatků kováním své hole. Ti mrtví tady mnoho klidu nemají! Jim to sice už není ani jedno, ale živí lidé mají být šetrnější i tam, kde odpočívají mrtví ...