Krasové prameny Českého krasu

Výtah ze stejnojmenného díla Renáty Kadlecové a Karla Žáka

publikovaném ve sborníku Český kras č.24; str.17-34 (Beroun 1998)

upraveno (MK)

Svatojanský krasový pramen

č.10

Katastrální území: Svatý Jan pod Skalou

Lokalizace: tento největší pramen Českého krasu vyvěrá při dně místní erozní báze (potok Kačák) na křížení příčné tektoniky se směrnou, na pozemku, kde stávala textilní továrna a následně i stáčírna "minerální" vody ve Svatém Janu pod Skalou. Nesoustředěný pramenní vývěr je rozdělen na hlavní pramen Ivanka, menší pramen Ivan vyvěrající přímo v objektu kostela, další pramen vystupuje v kotelně kláštera (dnes Vyšší pedagogická škola), další část z celkového pramene protéká systémem podzemních chodeb pod bývalými objekty textilní továrny a ústí do Kačáku asi 50 m pod zaústěním hlavního vývěru. Při úpatí opěrné zdi nárazového břehu Kačáku jsou zřetelné další drobné prameny, které vytékají na různých místech přímo do toku Kačáku.

Nadmořská výška: hlavní pramen cca 232 m n.m.

V místech vývěru krasových vod se nachází mohutná, dnes částečně erodovaná a odtěžená akumulace pěnovců. Prameny Ivanka a Ivan byly pravidelně sledovány po dobu tří let od listopadu 1994 do 31.10.1997. Na prameni v kostele – Ivan – je měrný profil ČHMÚ s dlouhodobým záznamem vydatnosti a tepoty od roku 1973. Typická teplota pramenící vody se pohybuje okolo 11,4°C (nejvyšší v Českém krasu), celková vydatnost pramene je v rozmezí 15-30 l.s-1. Vzhledem ke svému okamžitému zaústění do Kačáku pramen dnes karbonát nesráží. Přehled literatury a výzkumů, dřívější a současné stopovací zkoušky, chemismus, izotopová data a hydrologický model pramene jsou shrnuty v připravované monografii (Hladíková a kol., in prep.). Současná data naznačují, že pramen se skládá ze 4 komponent s různou dobou zdržení. Data o obsazích tricia a data izotopového složení kyslíku naznačují, že hlavní složka má dobu zdržení v podzemí v rozmezí 5-20 let. Dva typy krasového oběhu se zdržením v měsících a ve dnech přispívají k celkové vydatnosti zejména ve srážkově bohatých obdobích. Přímý vstup z toku Kačáku představuje do 5% a byl doložen stopovací zkouškou B. Včíslové z roku 1977 (Včíslová 1980).

Občasný pramen objevující se po anomálních deštích ve spodní části údolí Propadlých vod asi 100 m nad zdí kláštera popisuje Chalupa (1984) a zmiňuje se o něm i Ložek (ústní sdělení). V posledních desetiletích se zde však žádný vývěr neobjevil.