Krasové prameny Českého krasu

Výtah ze stejnojmenného díla Renáty Kadlecové a Karla Žáka

publikovaném ve sborníku Český kras č.24; str.17-34 (Beroun 1998)

upraveno (MK)

POVODÍ BUBOVICKÉHO POTOKA

Prameny Bubovického potoka

č.16

Katastrální území: Bubovice, Budňany, Srbsko

Bubovický potok vzniká spojením tří menších pramenných toků v Bubovicích. Potok se za běžných průtoků pod Bubovicemi postupně ztrácí pod zem a opět se objevuje v úseku nad vodopády. Zde je i malý boční pramen s nepatrnou vydatností zachycený ve známé studánce. Na vlastních stupních vodopádů dochází k depozici pěnovce. 40 m jižně od Kubrychtovy boudy je další drobný pramen s malou vydatností částečně zachycený ve studánce. Potok se potom zpravidla ztrácí v místě, kde se říká "V měsíčku". Údolí pod vodopády je přehloubené o několik metrů, k dispozici geofyzika a vrty (Včíslová 1980, Chalupa 1984).

 

Hladiny podzemních vod v jeskyních Čeřinka a Arnoldka

č.17

Katastrální území: Bubovice, Kozolupy

Lokalizace: obě propasťovité jeskyně se nachází v západní části lomu Čeřinka.

Dvě známé a často v literatuře uváděné (Kácha 1987, Včíslová 1980,1983) propasťovité jeskyně s hluboce zakleslými hladinami podzemních vod, které jsou podstatně níže než cca 200 m vzdálený Bubovický potok. Hladina v propasti Čeřinka (vchod 401 m n.m.) kolísá v posledních letech mezi 315 a 342 m n.m. Komunikace mezi vodou v propasti, Bubovickým potokem a vývěrem ve Svatém Janu pod Skalou byla sledována v roce 1977 stopovací zkouškou provedenou Stavební geologií pomocí radioizotopu 51Cr (viz Včíslová 1983). V Bubovickém potoce se neobjevil stopovač vůbec a pramen ve Sv.Janu vykázal jediný zvýšený údaj 11 dní po injektáži a to ještě pouze v prameni Ivan. Tento výsledek nelze považovat za důkaz hydrologické souvislosti těchto objektů. Poměr doby trvání signálu a doba transportu stopovače v tomto testu byl nereálný. Navíc bylo novější stopovací zkouškou z občasného ponoru Arnika (Žák a kol.1996) jednoznačně prokázáno, že prameny Ivanka a Ivan obsahují vodu z téhož systému a není tedy možné, aby se stopovač v tomto starším testu s 51Cr objevil jen v jednom z nich.

Hladina v propasti Arnoldka je zhruba o 20 m níže než v propasti Čeřinka (Palachova propast) a v posledních letech osciluje zhruba o 10 m mezi 289 (suché dno) a 306 m n.m.

 

Králova studně

č.18

Katastrální území: Budňany

Lokalizace: pramen se nachází při červené turistické značce asi 400 m jihozápadně od Kubrychtovy boudy.

Nadmořská výška: cca 338 m n.m.

Drobný pravděpodobně nekrasový pramen se stálou vydatností do 0,05 l.s‑1 je zachycen v pramenní jímce.

 

Pramen v rokli nad Srbskem

č.19

Katastrální území: Srbsko

Lokalizace: pramen se nachází v pravé boční rokli pod silnicí Srbsko – Hostím asi 200 m od okraje Srbska, nedaleko od jeskyně 24-001 "Pod skalou".

Nadmořská výška: cca 245 m n.m.

Nedaleko nad obcí Srbsko vystupuje v pravostranném bočním údolí Bubovického potoka malý pramen zachycený v obezděné jímce s vydatností okolo 0,05 l.s‑1, který sráží aktivně karbonát. Teplota kolísá, v jarním období je okolo 7°C.

 

 

 

POVODÍ BUDŇANSKÉHO POTOKA

Prameny Budňanského potoka v Mořině

č.22

Katastrální území: Mořina, Budňany

V obci Mořina a jejím těsném okolí na pruhu nekrasových srbských vrstev vzniká Budňanský potok soutokem několika větví. Největší prameniště s vydatností 0,3 až 0,5 l.s‑1 je v ose údolí pod objektem zemědělského družstva. V obci jsou další čtyři studně s přetokem s vydatností do 0,2 l.s‑1. V úseku mezi Mořinou a Dubem sedmi bratří je v údolí Budňanského potoka několik drobných pramenů s vydatností okolo 0,1 l.s‑1. Některé z nich jsou kontaminovány organickými látkami.

 

Hladiny v lomech a propasťovitých jeskyních v oblasti Amerik

č.23

Katastrální území: Mořina, Budňany

V této oblasti s nadmořskou výškou povrchu mezi 425 a cca 380 m n.m. zastihly četné jámové lomy hluboce zakleslou hladinu krasových podzemních vod v jednotlivých pruzích těžených vápenců. Hladiny v jednotlivých lomech se pohybují v rozmezí od cca 323 m n.m. (Velká Amerika) do cca 356 m n.m. (Malá Amerika) a mírně stoupají ve shodě s reliéfem západním směrem. Pravidelné měření kolísání hladin vody v lomech není k dispozici. Existují pouze ojedinělá data. Nejhlubší 5.štolové patro je zaplaveno přítokem o vydatnosti okolo 5 l.s‑1. Jezero v Únorové propasti (hladina cca 333 m n.m.) v Trestaneckém lomu má značnou hloubku a je aktivně protékáno. Havlíček a Urban (1984) uvádějí přítok z přítokové pukliny 12 l.s‑1 a uvažují o možnosti spojení s propastí Čeřinka.

Existence volných hladin podzemních vod v lomech této oblasti je významná i z hlediska potenciální kontaminace. Sluneční lom (Severní ložisko) byl používán pro skládkování odpadu, lom Nové Dvanáctky jako odkaliště pro výrobu stavebních hmot a lom Staré Dvanáctky k ukládání popílku. Kolem roku 1990 byla část hlubších štolových pater kontaminována únikem ropných uhlovodíků (Chalupa a Štochl 1990).

 

Pramen s jezírkem nad Dubem sedmi bratří

č.24

Katastrální území: Budňany

Lokalizace: pramen se nachází v pravobřežním bočním údolí; 300 m od dubu v levé části údolí.

Nadmořská výška: cca 322 m n.m.

Pramen s vydatností do 0,2 l.s‑1. plní malé jezírko. V toku pod jezírkem je intenzivní depozice pěnovců.

 

Pramen ve Volfově rokli

č.25

Katastrální území: Budňany

Lokalizace: pramen se nachází při horním okraji Budňan, v pravostranné boční rokli Budňanského potoka asi 150 m od silnice.

Nadmořská výška: cca 290 m n.m.

Pramen vyvěrá v místě křížení rokle s příčným zlomem a jeho vydatnost je 0,3 až 0,5 l.s‑1. Teplota vody se pohybuje okolo 8°C. Podle jednoročního měření Chalupy (1984) má asi měsíční zpoždění zvýšení vydatnosti za srážkami.

 

Prameny u hostince Pod Dračí skálou

č.26

Katastrální území: Budňany

Lokalizace: skupina pramenů na levém břehu Budňanského potoka při horním okraji Budňan.

Nadmořská výška: cca 260 m n.m.

Pramen, který intenzivně vytváří pěnovec, se nachází na levém břehu Budňanského potoka v místě hostince Pod Dračí skálou. Chalupa (1984) uvádí jeho vydatnost cca 0,2 l.s‑1. Dnes je v důsledku stavebních úprav zatrubněn. Další malý pramen s vydatností do 0,05 l.s‑1 je asi padesát metrů pod hostincem v zeleném přístřešku.