Některé výsledky sledování biologie podzemních vod v oblasti Barrandienu mezi Svatým Janem pod Skalou a Srbskem

Some Aspects of Groun Water Biology of the Barrandian area between Svatý Jan pod Skalou and Srbsko

Vladimír Vaněk

(Český kras 5; str.19-24; Beroun 1980)

 

A - Graeteriella unisetiger
B - Paracyclops fimbriatus 

 C - Bathynella natans
D - Acanthocyclops venustus

Ve Svatém Janu pod Skalou byly sledovány dva prameny v kostele (veřejně přístupný) a v zahradě býv. restaurace (nepřístupný, ve štole). Tento druhý pramen byl intenzivně sledován v období jaro 1978 - léto 1979. Při celkem 48 návštěvách byly odebírány vzorky makroorganismů koncentrované trvale instalovaným filtračním zařízením, přes které procházela prakticky všechna přitékající voda, dále vzorky pro stanovení BSK a forem uhlíku a pro bakteriologické rozbory.

Všechny výsledky jsou shrnuty ve zprávě VANĚK (1980).

 

Hlavní poznatky je možno shrnout do několika bodů:

a/ Stupeň ovlivnění podzemní vody vodou povrchovou z Kačáku je velmi malý a nezvyšuje se výrazněji ani po deštích či jarním tání.

b/ Bakteriologická kvalita vody silně kolísá, pro hygienicky významné skupiny bakterií v rozmezí od 0 po 3600 (enterokoky) či 13 000 (coliformní bakterie) v 1 litru. Toto kolísání je v pozitivní korelaci se změnami srážek.

c/ Rovněž změny průtoku jsou v pozitivní korelaci na změnách srážek (závislost je signifikantní na 99% hladině), i když tato závislost není zdaleka tak výrazná jako u jiných krasových pramenů. Zatímco v prameni v kostele kolísal průtok v rozmezí 2,7 - 4,8 l/s, ve štole činil průtok 12 - 24 l/s, tedy zhruba 5x více.

d/ Z chemického hlediska jde o vodu kalciumbikarbonátového typu. Vysoký obsah karbonátového uhlíku je několikrát během sledovaného období silně snížen při maximálních srážkách, celkový roční průběh však není příliš výrazný.

e/ Hodnota BSK vody, která představuje množství organických látek, rozložitelných bakteriemi během pětidenní exposice vzorku při 20°C, se udržuje na dost nízké úrovni, pouze v zimě v důsledku zpomalení samočistících pochodů stoupá tato hranice až na 6,69 mg O2/l.

f/ Změny v počtech organismů vyplavovaných během roku jsou určovány dvěma hlavními faktory:
1/ jejich rozmnožovacím cyklem a maximem na podzim a minimem koncem zimy a na jaře,
2/ změnami průtoku a tím jednak změnami v unášecí schopnosti vody, jednak v množství přinášené potravy.

 

 

Složení populace je ovlivněno zejména rychlým prouděním vody v puklinovém systému, které vyplavuje většinu organismů a zamezuje tím rozvinutí bohatší populace. Nacházíme zde proto pouze druhy odolné k vyplavování, což je zejména Diacyclops languidus disjunctus THALLWITZ, Niphargus aquilex SCHIÖDTE a Paracyclops fimbriatus FISCHER.

Podobné složení populace, tedy velice chudé osídlení s převahou Diacyclopa languidus disjunctus, bylo zjištěno i u vrtu 16 B, ležícího v blízkosti fotbalového hřiště u Srbska, kde byla vydatnost zhruba 11 l/s (bližší popis vrtu viz VANĚK, VČÍSLOVÁ 1979). Rovněž vysokým obsahem karbonátového uhlíku se voda z tohoto vrtu podobá vodě ze Sv. Jana a odlišuje od ostatních vrtů. Je zřejmé, že v obou případech jde o vody hlubokého puklinového až krasového oběhu. Těmito dvěma směry je zřejmě odvodňováno poměrně rozsáhlé území, sahající až k jeskyni Čeřinka, jak o tom svědčí spojení Čeřinka - Sv.Jan, prokázané stopovací zkouškou.

U vrtu SDB 8 v lomu na levém břehu Kačáku blíže ústí byl zjištěn Acanthocyclops venustus NORMAN & SCOTT a Graeteriella unisetiger GRAETER, tedy druhy typické pro vody puklinové mírně proudící. Přechod mezi těmito dvěma typy, tedy vodou mírně a silně proudící, lze nalézt u vrtů 13 B a 14 B poblíž Barrandovy jeskyně. Kaverny hluboko pod úrovní Berounky, zastižené vrtem 13 A jsou však - alespoň v současnosti - izolovány a obsahují stagnující vodu. Postupem proti proudu Kačáku u vrtů SDB 7 a 6 byl zjištěn jen krátký, do značné míry izolovaný oběh podzemní vody. Těsně nad Hostímí pak u vrtu SDB 5 voda spíše průlinového typu, jen slabě proudící, podobně jako u vrtu SDB 10 v oblasti Alcazaru (typický organismus Bathynella natans VEJDOVSKÝ a Diacyclops languidoides LILLJEBORG).

 

 

Závěrem bych se chtěl ještě zmínit o Tomáškově propasti, kde bylo v porovnání s jinými jeskyněmi (Podtraťová, Čeřinka) prokázáno bohatší osídlení vody jezírka. Nalezený druh Paracyclops fimbriatus naznačuje souvislost s proudící vodou. To, že by zde mohla být návaznost na větší puklinový systém s proudící vodou, potvrzuje i nezvykle nízký obsah karbonátového uhlíku, který je na úrovni obsahu ve vodách povrchových. Ostatně KŘÍŽ (1961) se zmiňuje o nálezu žáby při odkrytí jezírka, a uvažuje o možnosti spojení Tomáškovy propasti s Berounkou.

 

 

Literatura:

 

Obr. 1, 2: Některé typické makroorganismy podzemních vod z oblasti Barrandienu (měřítko = 1 mm)

Fig. 1, 2: Some typical groundwater macroorganismus from Barrandian area (bar = 1 mm)