Trocha historie - Šestá sluj na Chlumu

Jiří Schwarzer

(MS; 2003 a 2015)

(Prolongace v jeskyni 23-006/A Šestá sluj - později odtěženo, pozn.MK)

 

V době před tím, než v lomu Na Chlumu obnovili na čas na horní etáži těžbu, byla naším pracovištěm také "VI.sluj". Byla to jeskyňka, která mimo vstupní, asi 10 m dlouhou část byla zcela zasedimentována. Jednu sobotu jsme se na kopání sešli pouze dva. Já a Áda Kaas. Ve dvou se nám do práce moc nechtělo, ale vzhledem k tomu, že strop kopané plazivky se už zvedal opět nahoru, vyhecovalo nás to. Po několika hodinách práce se nám povedlo propíchnout sondu do volného prostoru a naše úsilí se zdvojnásobilo. Jako naschvál jsme se propíchli zrovna do dna bahnitého jezírka a tak se na nás valilo bahýnko té nejlepší kvality. Po vybrání dostatečného otvoru se Áda nasoukal do nových prostor a já za ním. Za plazivkou jsme se dokonce pohodlně postavili. Nový objev byl evidentně stropem nějaké větší prostory a stropní kulisy jej dělily na několik paralelních plazivek. Dokonce i krásná barevná záclonka visela od stropu. Lýsa má někde její fotografii.

Když jsme zjistili, že se dál už zase bude muset kopat, vysoukali jsme se zase ven. Byli jsme tak obaleni bahnem, že jsme v natažených rukou nesli bágly až k Berounce a tak jak jsme byli, jsme vlezli do vody. Teprve tam jsme si overaly sundali. Od nás po proudu se táhl pruh kalné vody, viditelný od Barrandovky až k mostu. Po několika akcích jsme ale práce na dalších výkopech museli zastavit, protože nebylo kam dávat materiál a vzduch na konci se během práce tak vydýchal, že karbidky už odmítaly hořet a kuřáci si nemohli zapálit cigaretu. Když jeskyňku v dalších letech odtěžili, bylo vidět, že pokračování je zcela zaplněno sedimenty a pro nedostatek místa na deponii vykopaného materiálu další prolongace nereálná. Bohužel, toto je bolest mnoha dalších nadějných lokalit v Českém krasu.

 

VI.sluj; foto: Vladimír Lysenko 1966

Nad VI.slují; foto: Vladimír Lysenko 1967

 

Doplňky 2015 (Jiří Schwarzer):

1.3.2015: Vchod do VI.sluje byl přibližně na souřadnicích 49° 56' 48,96" a 14° 08' 10,75" (podle Google Earth). Od vchodu jeskyně směřovala na SZ. Mám dojem, že Lýsa by měl mít i mapku.

3.3.2015: Dnes jsem se vypravil na Chlum a pořídil pár fotek. Ta propadlina je evidentně na stejné zahliněné prostoře, jako byla VI.sluj. Ta však na stranu k propadlině byla úplně zaplněná a vypadalo to beznadějně. Vchod do VI.sluje ve tvaru čočky 2 x 1 metr ve směru JV – SZ ve stěně lomu, která měla sklon asi 70° a byl cca 10 metrů na SZ od propadliny a cca 3 metry nad současným dnem etáže a pak se lezlo asi 1,5 metru dolů. Dno bylo tím pádem asi 1,5 metru nad dnem etáže. Směrem JV se po 2 metrech strop snižoval prudce až k sedimentům a na SZ (od propadliny) po cca 5 metrech přecházel v hlinitý sifon. Ten jsme právě s Ádou prokopali. Dno v dalším pokračování bylo prakticky ve stejné úrovni. Na fotce č.1 je bývalý vchod označen křížem z kamenů přibližně mezi velkým kamenem a nápisem ZUZA a je to foceno ve směru poruchy. Z toho je vidět, že to je jeden systém. Na druhé fotce je to foceno víc z boku. Dneska lituju, že jsme nekopali na druhou stranu. Mohli bychom něco najít.

 

Foto 1: Jiří Schwarzer 3.3.2015

Situace ve vsv. cípu lomu Na Chlumu s Propadem pod Šestou slují (ev.č. 23-006/B); červeně označeno pravděpodobné místo odtěžené Šesté sluje; foto 2: Jiří Schwarzer 3.3.2015

 

Pedrův objevný popis (zdroj: Kronika, archiv V.Lysenka)

 

Po zkušenostech z krasu bych si troufl říci, že ten propad je součástí zahliněného systému, kterého (podle charakteristiky stropu ve sluji - dlouhé podélné hřebeny, mezi kterými se dalo kousek plazit) byla VI.sluj stropní částí. 100% by se dalo na dně téhle etáže pomocí příčných rýh najít průběh celého systému ve směru JV-SZ. Ale nemyslím si, že by se oběma směry dalo najít v bocích lomu nějaké prostory. Ty by spíš měly být níž, než je dno etáže, o čemž svědčí to, že se tam někam ta výplň propadla. A pokud se nepletu, ve stejném směru rovnoběžně vede zadní část Srbských jeskyní. A když tak uvažuju, tak tenhle systém by mohl mít dost velký objem, protože šířka volných prostor ve sluji byla od 2 metrů ve vstupní části po cca 5 metrů v zadní části a to bylo u stropu. A stěny se dolů rozšiřovaly.

 

Výřez mapy lomu s jeskyní Šestá sluj; F.Skřivánek 1961

 

Na stejné etáži, ale úplně na druhé straně lomu Na Chlumu za svážnou, pohřbil starý odstřel také nějakou jeskyni se vstupem z etáže. Ten odstřel tvořily bloky velké jako vagon a já jsem tam někdy kolem roku 1975 prolezl mezi nimi až na úroveň etáže, protože jsem se dostal až na zbytky travnatého dna. Byl jsem se na té etáži teď také podívat, ale dnes jsou velké bloky odtěženy a je tam jen suťovisko, ve kterém se pátrat asi nedá. Ale po lokaci vchodu z nějakých starých plánků by to možná šlo. Tahle jeskyně by mohla být SZ pokračováním Srbských jeskyní.

Více informací o lokalitě Chlum na stránkách ČSS ZO 1-06 - Speleologický klub Praha.