Jeskyně Nad Kačákem opět delší

 

The Nad Kačákem Cave again longer

Luděk Vlk, Jiřina Novotná, Miloš Novotný (ZO ČSS 1-11 Barrandien)

(Speleofórum 2001; str.27-29; Praha 2001)

 

Od objevu Rotundy na jaře roku 1998 se v jeskyni Nad Kačákem uskutečnila řada pracovních akcí zaměřených na vyklízení sedimentů z chodby před Rotundou a odstraňování suťového kužele z komínu v její jižní části. Pro usnadnění transportu materiálu ven z jeskyně byla v průlezu do Sněmovního dómku vybudována násypka sloužící k nakládání odklízeného materiálu přímo do vozíků, kterými se materiál vyváží.

26.2.2000 se podařilo odklidit suťový kužel natolik, že se uvolnil průlez do nových partií jeskyně. Den na to byl proveden první předběžný průzkum nových prostor. Vzhledem k tomu, že bylo nutno zabezpečit vertikální stupně, bylo pokračováno v dalším průzkumu a dokumentaci nových partií jeskyně až po jejich vystrojení.

20.5.2000 se podařilo proniknout úzkým průlezem do prostory nazvané Dóm Atlasů.

30.7.2000 během mapování bylo za úzkým průlezem nad vstupním komínem do nových částí objeveno další rozměrné pokračování jeskyně - Kořenový dóm.

 

Popis nových částí jeskyně

Nové části jeskyně jsou vyvinuty na vertikální puklině orientované ve směru 170°-350° a podle jejich charakteru se jedná o vývojově mladší část jeskyně.

Průlezem vzniklým po odklizení suťové výplně komínu v Rotundě se dostaneme do pukliny, vysoké 10 m. Tato pěkně modelovaná puklina s maximální šířkou 1 m je vstupem do nově objevených prostor. Směrem vzhůru se puklina rozšiřuje a jsou v ní skalní hodiny. Dno pukliny je převážně vyplněno zbytky sutě, na jejich stěnách jsou pizolitické náteky.

Po vystoupání 10 m vzhůru (měřeno od úrovně dna Rotundy) je v jižní části pukliny malá etáž s drobnou krápníkovou výzdobou a výraznými pizolity. Odtud lze pokračovat jižním, ale i severním směrem. Jižním směrem se po vylezení dvoumetrového stupně ocitneme v z. stěně první větší prostory - Koridoru 2000. Na její dno sestoupíme po 6 m žebříku. Tato prostora o rozměrech 6 x 4 m má k jihu ukloněné suťové dno a je až 14 m vysoká. Na suťovém dně byl při objevu patrný zasintrovaný štěrk s bahnem. Stěny prostory jsou krásně erodované, východní stěna je pokryta sintrovým vodopádem.

V nejnižším místě dna je užší průlez. Za ním je síňka 4 x 2 m se zasuceným dnem. Z její v. strany vede rozdvojující se plazivka. Její pravá větev je malá a zcela zahliněná, druhá větev končí neprůlezně po 2 m. Její dno však tvoří sedimenty a je vidět další pokračování.

Ze síňky pokračuje puklina v původním směru, strop začíná stoupat a je nutné vystoupit na třímetrový skalní stupeň. Zde se puklina zužuje na 1-0,5 m a v jejím dně se nalézá 8,5 m hluboká Studna, která má do hloubky 4 m oválný průlez. V této hloubce se Studna otevírá do strany, do puklinové prostory o rozměrech 6 x 2 m. Dno Studny je tvořeno kamením. V jeho nejnižším místě je bahno, které svědčí o tom, že je zde odtok do nižších partií jeskyně.

Za Studnou se puklina rozšiřuje až na 2 m, její dno tvoří stoupající hlinitokamenitý svah. Po náhlém zúžení do úzkého průlezu se částečně mění dosavadní charakter pukliny. Za průlezem vstoupíme do krásně erodované, asi 15 m dlouhé, strmě klesající Lůnové chodby. Chodba má čočkovitý profil, šířku kolem 2 m a dosahuje výšky 8 m. Stěny chodby jsou jemně erodované, místy vystupují kalcitové žilky. Je zde i mnoho bočních tlakových kanálků. V nejnižším místě se chodba zužuje až na 0,3 m a začíná opět stoupat, její dno je vyplněno hlinitými sedimenty. Úzkou plazivkou s Esíčkem pronikneme do nejižnější části jeskyně - Dómu Atlasů. Délka prostory je 15 m, šířka u dna je cca 1 m, směrem ke stropu se prostora klínovitě rozšiřuje cca na 3-4 m, maximální výška činí 17 m. Asi 3 m za průlezem je v západní stěně dómu ve výšce 2 m sedimenty vyplněná plazivka. Přímo proti ní je ve východní stěně vykroužená asi 5 m hluboká studna končící neprůleznou úžinou. Dno Dómu Atlasů je pokryto hlínou, stěny prostory jsou jemně erodované a pokryté drobnými pizolity. Na jeho nejjižnějším konci je drobná krápníková výzdoba a půlmetrové brčko.

Nejnovější pokračování severním směrem je přístupné z již zmíněné etážky v objevné puklině. Komínováním nad hodinami se dostaneme k oválnému, pizolity pokrytému průlezu do Kořenového dómu. Dóm je vyvinutý na puklině pod azimutem 170-350°. Dosahuje délky 26 m a šířky 1 až 4 m. Jeho maximální výška je 13 m.

Za průlezem dno stoupá a je tvořeno hrubou suti. Po cca 6 m se jeho charakter mění - tvoří ho zasintrovaný jemný štěrk. Po 13 m je dóm opticky rozdělen na dvě části výrazným stupněm, který je tvořen napadanými kamennými bloky. V těchto místech se na západní stěně dómu nachází pěkný sintrový vodopád porostlý kořeny - odtud název prostory. Na úpatí západní stěny se vyskytuji senilní sintrové náteky. Na stěnách je i pěkná krápníková a pizolitická výzdoba, ze stropu visí stalaktity a záclony. Strop dómu v těchto místech stoupá a je v něm ukloněný stropní komín, který neprůlezně končí. Dno stoupá od stupně s kamennými bloky do sedla, odkud opět klesá a je tvořeno ukloněnými skalními stěnami ve tvaru písmene V. V této části dosahuje strop maximální výšky 8 m a nachází se v něm menší neprůlezné stropní komíny.

Kořenový dóm končí převislým skalním stupněm, který je vyzdoben pěkným sintrovým vodopádem s malými sintrovými jezírky. Pod stupněm mizí ukloněné dno v suťovém závalu, kde se nachází místo vhodné k dalšímu průzkumu. Nad sintrovým vodopádem pokračuje plazivka, která po 10 m neprůlezně končí. Její mírně stoupající dno tvoří pizolitické úlomky, štěrk a na konci i hlína.

Na východ od sintrového vodopádu leží okno, kterým je možné vstoupit do paralelní Krápníkové chodby, jejíž mírně klesající dno tvoří kamení a hlína. Chodba po 5 m neprůlezně končí. Stěny chodby jsou pěkně erodované a jsou vyzdobeny malými stalagmity a záclonkami.

 

Charakter nové části jeskyně

Charakter nových částí je zcela odlišný nejen svým tvarem, ale i přítomností živé výzdoby. Celá nová část je vytvořena na jediné puklině, dno některých prostor v různých úrovních tvoří zapříčené a zasintrované kameny pokryté hlínou a jílem. Jsou zde četná místa s kapající vodou a promytým štěrkem. Nové partie mají pěknou výzdobu sestávající z brček, stalaktitů, pizolitů, sintrových vodopádů, záclon a sintrových polev. Evidentně se jedná o vývojově mladší část jeskyně. Délka polygonu nově objevených prostor činí 193 m, čímž se podařilo délku jeskyně více než zdvojnásobit (původní délka polygonu jeskyně byla 174 m). Další zajímavou skutečností je to, že jeskyně je zatím jedinou větší jeskyní v masivu vrchu Doutnáče. Nejjižnější bod nových částí leží přímo pod zatáčkou silnice, vedoucí ze Srbska do Hostími.

Z mapové dokumentace vyplynulo, že Kořenový dóm tvoří další, třetí výškovou úroveň jeskyně. Celkový polygon jeskyně má délku 367 m, čímž se jeskyně Nad Kačákem zařadila k nejdelším jeskyním Českého krasu na levém břehu Berounky. Denivelace jeskyně je 32,5 m, nejnižší bod jeskyně leží v úrovni 7,1 m (průlez do Sněmovního dómku), nejvyšší ve výšce 25,4 m (Krápníková chodba).

Vzhledem k tomu, že nové části jeskyně pravděpodobně nejsou "hlavním tahem", čeká nás ještě mnoho dalších pracovních akcí zaměřených na odklízení sedimentů ze Sněmovního dómku a chodby k Rotundě.

 

Historie objevů

* objev ZO 1-06 Speleologický klub Praha