Krápníky z jeskyně č.2710 v Solvayových lomech u Sv.Jana

Vladimír Svačinka

(Archiv ČSS; 26.11.1943)

(pozn.MK: jedná se o odtěženou jeskyni 21-012)

 

V posledním čísle Zpráv byl podán referát o objevu nové jeskyně v Solvayových lomech se zajímavou krápníkovou výzdobou v podobě houbovitých výrůstků až 3 cm dlouhých. Tyto výrůstky pokrývají stěny jeskyně a částečně též strop, na dně nejsou nikde vyvinuty ani na skalním podkladě. Část krápníků, která byla kol. Kusým před zničením jeskyně zachráněna, byla mi předána k prozkoumání; největší exempláře jsem vybrousil. Na průřezu jeví se stavba těchto krápníčků takto:

Spodek krápníku, dosedající na skálu, je tvořen pórovitou všesměrně krystalovanou vápnitou hmotou, která silně připomíná moravský "nickamínek". Na tuto vrstvu se koncentricky přikládají vrstvičky krystalického vápence, které místy jeví náběh k růstu normálních stalaktitů. Toto stadium značí patrně dostatečný přívod nasyceného roztoku, zbytek, které se nestačil odpařit, skapával k zemi, kde vytvořil v písčito-hlinitých sedimentech cicvárovité konkrece.

Po tomto prvém stadiu nastává změna buď v přívodu matečného roztoku nebo v odpařování vody z roztoku. Mezi přívodem matečného roztoku a odpařováním je rovnováha, na konci krápníčku se tvoří neodkapávající kapka. Proto krápníček ve směru těžnice kulovitě naduřuje. Toto stadium je od prvého odděleno místy velmi výrazným tmavým pruhem – pravděpodobně úplné oschnutí povrchu. Střídání těchto dvou růstových podmínek se asi vícekráte opakovalo, neboť nacházíme i několik takovýchto kulovitých zduřenin za sebou.

Dnes jsou krápníčky odumřelé, pouze v jedné části jeskyně prosakuje nenasycená voda, která koroduje povrch krápníkových povlaků a způsobuje tak jejich degeneraci, v některých případech zbývá z původní kulovité zduřeliny pravidelně rostlý klenec.

Krápníkové povlaky jsou mladší než sedimenty v jeskyni, na což můžeme usuzovati podle výskytu cicvárů, bohužel, neznáme však ani geologické stáří krápníků, ani sedimentů.

Krápníkové povlaky stejného charakteru byly nalezeny v propasti na Damilu nad Tetínem.