Skupina 21 - soupis jeskyní

Michal Kolčava, Jakub Kerhat; aktualizace 10.3.2015

pozn.: uváděny jsou zkrácené verze evidenčních čísel krasových jevů;

kompletní evidenční číslo JESO např.jeskyně Arnika má tvar: K112-87-21-J00054

D = délka jeskyně [m], Dn = denivelace (převýšení) [m], H = nadmořská výška vchodu [m n.m.]

 

číslo jméno synonymum lokalizace katastrální území D Dn H

21-001

Nad Kačákem

 

údolí Kačáku - lomy Na Kačáku

Hostím

420

32,5

249,5

Její velký vstupní portál (4 x 4 m) se nalézá na levém břehu Kačáku zhruba 50 metrů nad cestou, v areálu opuštěných vápencových lomů Hostím II, konkrétně mezi druhým a třetím lomem (počítáno od ústí Kačáku do Berounky) v nadmořské výšce 249,3 m n.m. Jeskyni, původně malých rozměrů, zkoumal již Jaroslav Petrbok, který nechal z části odstranit sedimenty, v nichž byly nalezeny kosterní zbytky a stopy pravěkého osídlení. Lokalitu původně tvořila protáhlá prostora, délky 28,5 metru.

V rámci jakési "výměny lokalit" zde začala provádět průzkumné práce ZO ČSS 1-06 (Speleologický klub Praha), zatímco 1-05 od této chvíle bádala v Podtraťové jeskyni (17-002). Během aktivit skupiny 1-06, později po jejím rozštěpení to byla skupina 1-11 (Barrandien), se podařilo 5.2.1984 objevit Dóm splněných přání s aragonitovou výzdobou, sádrovci a opály. Další objevy následovaly v letech 1991, 1995, 1998 a zejména 2000, kdy se jeskyně rozrostla na délku 370 m při denivelaci 32,5 m. V roce 2005 dosahovala jeskyně délky 390 m.

Jeskyni tvoří Vstupní chodba dlouhá 70 m. Na svém průběhu mírně klesá a zhruba ve středním úseku prochází zmíněným Dómem splněných přání s existencí vyšší jeskynní úrovně. V místě zvaném Rotunda je propojena s nově objevenou sérií prostor, dlouhou více jak 100 m. Tyto nové prostory mají puklinovitý ráz na směru SZ - JV; objevuje se zde výzdoba v podobě brček, sintropádů, záclon či pizolitů. Největšími prostorami této části a zároveň celé jeskyně jest Kořenový dóm (26 x 4 x 13 m) na severu a Dóm Atlasů (15 x 3 x 17 m) v jižním cípu jeskyně. Průzkumné práce nadále pokračují a široká speleoveřejnost očekává další překvapení.

Jeskyně je ve správě ZO ČSS 1-11 Barrandien.

Foto vchodu  [K1]  [K4]  [K5]  [K6]  [K7]  [K8]  [C1/21]  [C3]  [C8/21]  [C9]  
Mapa 1943  Mapa MaŠ  Mapa 1977  Mapa 1992  Mapa 1996  Mapa 2001  Údolí Kačáku  Řez údolím

21-002

Komín u Jarní

Komín při jeskyni Nad Kačákem

údolí Kačáku - lomy Na Kačáku

Hostím

2,5

1

240

Leží uprostřed druhého lomu lomového komplexu Hostím II na levém břehu Kačáku ve stěně odkryté těžbou. Komín o výšce 1 m je v horní části ucpán sedimenty. Zleva a zprava se na něj napojují krátké horizontální chodbičky. Celková délka 2,5 m.

[K1]  [C3]  Mapa 1977  Údolí Kačáku  

21-003

Kůlna v Hostími

U Ouředníků

údolí Kačáku - obec Hostím

Hostím

9

 

230

Kůlna leží na soukromém pozemku naproti Johnovu válcovému mlýnu na pravém břehu Kačáku asi 2,5 m nad jeho hladinou. Jeskyni tvoří jediná mělká prostora, z níž vybíhá severním směrem asi 10 cm vysoká puklina, jež za skalním ostrohem ve vzdálenosti 9 m vychází na povrch. Spojení bylo prokázáno průlezem kočky.

Po detailnějším ohledání lokality Karlem Žákem doplňujeme následující. Dutina vznikla především vypadáním podrcených vrstev vápenců v jádře malé dílčí antiklinály, čili je v podstatě nekrasová. Zajímavá jsou dvě místa (1. v rohu převisu, co nejblíže k budově; 2. vpravo pod převisem, více k severu), kde se dlouhodobě propadá zemina pravděpodobně do nižších prostor (patrně zatopených). Majitelé pozemku čas od času pokleslá místa dosypávají.

Jeskyně také kdysi nazývána U Ouředníků.

Foto vchodu  [K1]  [C3]  Údolí Kačáku  

21-004

Na Průchodě

Na Průchodu I, Na Pilíři, V Okně

údolí Kačáku - skála Majdalena

Sv.Jan p.Skalou

25

6

270

Leží na levém břehu Kačáku, 85 m nad silnicí Hostím - Svatý Jan, proti Dušičkové stěně v čele skalnatého hřbítku Majdalena. Jeskyni tvoří dvě větší prostory, spojené úzkou chodbou. Vstupní portál má výrazné rozměry (na Český kras), tj.4 x 3 m. Zadní prostoru (8 x 7 x 3 m) dobře prosvětlují dvě skalní okna v západním a severním boku jeskyně. Celková délka činí 25 metrů. Ve 30. a 40.letech 20.století byly výzkumnými pracemi zjištěny doklady o hojném využívání jeskyně v minulosti. Byly zde uskutečněny nálezy keramiky a předmětů mnoha kultur. Kromě neolitu byla osídlena i ve středověku a novověku.

Zadní síň  [K1]  [K21]  [C3]  [C8/21]  Mapa 1977  Půdorys  Řez  Údolí Kačáku  

21-005

Na Průchodě II

Nad j. Na Průchodě, Na Průchodu II

údolí Kačáku - skála Majdalena

Sv.Jan p.Skalou

5

4

280

Leží 40 metrů nad jeskyní 21-004 ve strmém žlíbku. Vchod 1,5 x 1,5 m je obrácen k jihu. Jeskyně je vyvinuta na tektonické puklině směru S - J. Přímá délka prostory je 4 metry při šířce kolem 1 m. Její strop se otevírá komínem na povrch. Výška komínu činí 4 m.

Foto vchodu  [K1]  [C3]  Mapa 1999  Mapa 1977  Údolí Kačáku  

21-006

Větrná

 

údolí Kačáku - Rozštípená skála

Sv.Jan p.Skalou

10

 

240

Vchod této jeskyně se otvírá ve skalní partii zvané Rozštípená skála na levém břehu Kačáku nad zatáčkou silnice, 56 m jjz od silničního mostu přes Kačák. Je založena na výrazné puklině směru SSV. Celková její délka je asi 10 m

Foto vchodu  [K1]  [C3]  Mapa  Údolí Kačáku

21-007

Ztracená

 

údolí Kačáku - rokle nad Divadélkem

Srbsko

5

2

279

Nachází se v rokli spadající od silnice Srbsko - Hostím k lomu Divadélko (část lomů Hostím II) na straně Chlumu v nadmořské výšce 279 m n.m. Jde o svažitou 5 metrů dlouhou plazivku jdoucí k ZJZ. Je neprůlezně ukončena. Před vchodem se nachází nejasný vhloubený útvar. Je to vápenná pícka nebo krasový jev?

Pozn.: Číslo 21-007 bylo původně V. Homolou řazeno k nespecifikované jeskyňce ve svazích Svatojánské skály (pravděpodobně dnešní 21-046 Havraní). Aby nedocházelo k dalšímu chaosu bylo staré číslo přiřazeno této "nové" lokalitě u Chlumu.

[G7]  Půdorys  Řez  Mapa

21-008

Pod Křížem

Nejvyšší

Svatojánská skála

Sv.Jan p.Skalou

50

10

373

Jedná se o známý neodmyslitelný portál (7 x 10 m) ve velké západní stěně Svatojánské skály (Stěna pod křížem), zhruba 15 m pod vrcholem. Jeskyni nejspíše původně tvořily dvě nad sebou položené chodby. Pozdějším rozrušením „přepážky“ mezi nimi došlo ke vzniku této velké otevřené prostory (délka prostory je 13 m). Zadní partie jeskyně tvoří prudce stoupající chodbičky, které se zvolna zužují. Jejich neprůlezná pokračování směřují k povrchu při východní patě vrcholového skaliska. Patrně zvířetem byla v r.2007 chodbička za bodem č.4 prohrabána na povrch. Tím délka jeskyně vzrostla o 2 m na celkových 50 m, převýšení činí 10 m. Takto vzniklý vchod byl následně opět uzavřen. V minulosti byl v jeskyni nalezen neolitický střep. Radiotestem provedeným 19.1.2008 byla prokázána spojitost s níže ležící jeskyní Lilijicovou (21-045) a tzv.Sondou pod křížem, nacházející se na povrchu za vrcholovým skaliskem.

Jeskyně je ve správě ZO 1-05 Geospeleos.

... podrobné informace o jeskyni

21-009

Maštale

 

Svatojánská skála

Sv.Jan p.Skalou

28

6

379

Otevírá se ve žlíbku v severovýchodní straně vrcholové části Svatojánské skály, zhruba 20 m pod křížem, dvěma portály a jedním komínem. Východní vchod o velikosti 5,5 x 3 m se nachází po levé straně mělké strmé skalnaté rokle, asi 30 m od turistické značky. Odtud pokračuje klesající chodba, zužující se do plazivky 1 x 0,5 m, která později „nabere“ vzestupný charakter a vyústí v západním portálu (4,5 x 2 m). Ve stropě zde ještě vyúsťuje strmý komín k povrchu (výška 2 m). Dno Spojovací chodby tvoří drobná vápencová suť na písčitém podkladu neogenní terasy. Pod počvou, jak bylo zjištěno letmou sondáží, se chodba rozšiřuje a mohlo by tu existovat propojení s Lilijicovou jeskyní (21-045), jak prokázal radiotest (29 m, šikmo dolů). Celková délka Maštalí je 28 metrů, převýšení 6 m.

... podrobné informace o jeskyni

21-010

Ostrožná

 

Svatojánská skála

Sv.Jan p.Skalou

2

 

392

Leží ve vrcholové části Svatojánské skály ve východním skalisku (25 m východně od kříže). Jedná se o jedinou otevřenou prostůrku (2 x 2 x 2,5 m) se vchodem obráceným k západu. Jakýsi „zapomenutý“ výklenek bez jakéhokoliv pokračování.

Svatojánská skála  [G6]  [C3]  Mapa  Radiotest 

21-011

Stydlé vody

Stydlé vody I

Stydlé vody - lom Paraple   (Solvayovy lomy)

Sv.Jan p.Skalou

> 25

 

390-400

Jeskyně Stydlé vody ležela pod odtěženou kótou 438 m (Stydlé vody) v nadmořské výšce cca 390 - 400 m n.m. O jeskyni se zmiňuje Homola (1947) jako o značně rozlehlé. Mapka (Vydrová - Hokr) zachycuje pouze jakousi část jeskyně o délce asi 25 m. Celá jeskyně včetně zobrazené části byla odlámána.

Pan Petrbok tehdy píše: Ano! Už není této jeskyně vůbec. Solvay - tedy rozhodně „české“ podniky ji rozstřílely dříve, než o ní čeští „ochranáři“ věděli! A dnes jste tam jako nad zničeným městem. Kdože tady vytrh´ kus minulosti Země a to: České Země, kde je domov můj. Kdo bránil „Stydlé Vody“? Kdo vůbec ví, že krajem jde příšera: lomy bez citu a krásy, které dovedou vytrhnout srdce z kraje. Všichni ti „čeští ochranáři“ mají tady postavený pomník nehynoucí! Až ty lomy odtud jednou odejdou, až tu po nich zbude krvácející rána! Až pak zbude tu věčné prázdno po srdci z kraje vytrženém! A to prázdno bude ten pomník českého ochranářství! A ten už nikdo a nikdy nezkácí! Ani se tam nemusí dát nápis: „Krása našeho domova“. Takový list - už léta velmi pěkný - sice máme, ale jestli naši „ochranáři“ nezmohou se na činy, pak nám v Čechách, na Moravě i Slovensku zbudou ze živé krásy našeho domova jenom ty potištěné papírky...

[K2]  [K19]  [C1/21]  [C3]  Mapa  

21-012

V Solvayových lomech

Stydlé vody II

Stydlé vody - lom Paraple   (Solvayovy lomy)

Sv.Jan p.Skalou

35

 

427 (407)

Jeskyně v západní části lomu rovněž pod bývalou kótou 438 m (Stydlé vody) v nadmořské výšce 427 m n.m. Byla dlouhá 35 m, odtěžena roku 1947. Byla patrně součástí rozlehlé jeskyně Na Stydlých vodách. V jeskyni se nacházela krápníková výzdoba v podobě houbovitých výrůstků až 3 cm dlouhých.

Dobové foto  [K2]  [K16]  [K17]  [C3]  [C4/21]  Mapa  

21-013

Stará Aragonitová

Aragonitová na Stydlých vodách

Stydlé vody - lom Paraple   (Solvayovy lomy)

Sv.Jan p.Skalou

86

18

376

Byla objevena lomovou těžbou v roce 1952. Portál této jeskyně se nalézá v západní části spodní (třetí) etáže lomu Paraple. Původně šlo o zhruba 30-ti metrovou nízkou chodbu. Objasnění funkce jeskyně a její návaznosti na předpokládané odvodnění masivu Stydlých vod a údolí Propadlé vody do vývěru Ivanka ve Svatém Janu pod Skalou vedlo k rozsáhlým průzkumným pracem (ZO 1-05 Geospeleos). V letech 1989-93 byly proto postupně raženy 3 sondy, které se však nesetkaly s úspěchem. Sonda č.4 nedaleko za vchodem byla kopána v roce 1994 do hloubky cca 1,5 m za ověřením průběhu skalních stěn a počvy. Tím byly práce zakončeny. Jeskyně dosáhla délky 86 metrů, denivelace 18 m. Ve vstupní části jeskyně jsou ve stěnách kalcitové výplně s opálem a také vzácné jehlicovité vějířovitě zakončené krystaly aragonitu s maximální velikostí 2 cm.

Jeskyně je ve správě ZO 1-05 Geospeleos.

... podrobné informace o jeskyni

21-014

Stydlé vody III

 

Stydlé vody - lom Paraple   (Solvayovy lomy)

Sv.Jan p.Skalou

30

 

 

Jeskyně zničená těžbou ležela ve střední etáži lomu Paraple. Její délka činila 30 metrů.

[K2]  Mapa  

21-015

Nová Aragonitová

Průlez

Stydlé vody - lom Paraple   (Solvayovy lomy)

Sv.Jan p.Skalou

89

8

385

Jeskyně leží ve dně druhé (střední) etáže lomu Paraple. Má dva vchody v nadmořské výšce 385 m n.m. Krátká ukloněná chodbička vede do menší prostory, jejíž jižní část je krátkým průlezem spojena s širokou chodbou (Štěpánská nebo též Aragonitová) ZJZ směru. Chodba je asi po 10-ti metrech zakončena závalem, kterým je možno proniknout do jejího pokračování. Tato místa, jakožto vlastně i celá jeskyně, jsou dosti postižena řícením, neboť se nachází těsně pode dnem etáže a trhací práce udělaly své... Chodba je dlouhá 28 m a má několik krátkých odboček. Prostory v severovýchodním cípu jeskyně, tedy za vchodem II, mají puklinovitý charakter a zaklesávají do větší hloubky. I zde probíhaly prolongační práce skupinou 1-05 Geospeleos. V letech 1981-85 se tak podařilo objevit ŽabíNovou chodbu a dómek U jezírka. Celková délka jeskyně je 89 metrů. V celé jeskyni se místy vyskytují nepatrné krystalické výkvěty aragonitu a Štěpánská chodba je bohatá na opál.

... podrobné informace o jeskyni

21-016

U Mostu

 

údolí Kačáku - lomy Na Kačáku

Hostím

3

 

230

Leží na pravém břehu Kačáku v prvním lomu (počítáno od ústí Kačáku) a to uprostřed stěny, tedy přístup je možný pouze po laně. Tvoří ji nízká chodbička o délce 3 metry ve směru VSV. Ve vzdálenosti 2,5 m jsou sintrové náteky a drobné stalaktity.

Poznámka: v jižní stěně téhož lomu jsou asi 4 m vysoké zbytky z větší části odtěženého komínu.

[K1]  Údolí Kačáku 

21-017

Modrá štika

Soví oči

údolí Kačáku - lomy Na Kačáku

Hostím

2

 

235

Tento krasový útvar lze vyhledat na levém břehu Kačáku ve stěně jižní části druhého lomu (počítáno od ústí Kačáku), 14 m nad cestou. Jde o dvě velká skalní okna, vyplněná sedimenty. Pravé okno má rozměry 3 x 1,5 m, levé 4 x 8 m. V horní části levého okna je asi 1,5 m hluboká prostůrka. Modrá štika je přístupná pouze po laně.

Foto vchodu  [K1]  Údolí Kačáku 

21-018

Jarní

 

údolí Kačáku - lomy Na Kačáku

Hostím

10

 

220

Leží v blízkosti cesty v severní části druhého lomu na levém břehu Kačáku. Jeskyně je odkryta z větší části odstraněním sedimentů ze zkrasovělých puklin. Celková její délka je asi 10 m.

[K1]  Mapa 1977  Údolí Kačáku  

21-019

Nad Zrcadlem

 

údolí Kačáku - svahy Boubové

Hostím

2

 

315

Leží v drobném hřbítku asi 25 metrů nad silnicí, zhruba 50 m od ostré zatáčky se zrcadlem (nad lomem Hostím II - Divadélko) směrem k Hostími. Jedná se o drobnou dutinu o rozměrech 2 x 2,5 x 0,7 m se vchodem otočeným k SSZ.

[K1]  Mapa  

21-020

Nad Cestou

 

údolí Kačáku - jih

Hostím

3,5

 

245

Leží 60 m severně za třetím lomem (lomy Hostím II) na levém břehu Kačáku. Ve výšce 25 m nad cestou je chodbička o průměru 0,4 m a délce 3,5 m. Přístupná je pouze po laně.

Poznámka: ve vzdálenosti asi 25 m severně od jeskyně 21-020 je ve výšce 18 m nad cestou asi 4 m vysoký neprůlezný komínek.

[K1]  Údolí Kačáku 

21-021

Rozsedlinka

 

údolí Kačáku - svahy Boubové

Hostím

10

 

305

Zhruba 25 m nad silnicí z Hostími do Srbska (zhruba v polovině vzdálenosti mezi křižovatkou a ostrou zatáčkou se zrcadlem nad Divadélkem) se ve skalním defilé nachází výrazná porucha směru VSV, na níž je vyvinuta 10 m dlouhá chodba. Její vstupní partie dosahují šířky až 3 metry. Jeskyně je ukončena v úzké puklinovité chodbě (šířka 0,2-0,3 m, výška 3,5 m) s viditelným pokračováním. Strop je zpočátku prolomen na den, poté je tvořen vápencovými bloky a sutí.

[K1]  Mapa  

21-022

Jitrocelová

 

údolí Kačáku - svahy Boubové

Hostím

3,5

 

300

Leží asi 23 m nad silnicí Hostím - Srbsko ve skalní stěně 2 m nad patou mezi Rozsedlinkou (21-021) a křižovatkou silnic. Jde o 10 m široký skalní převis, který v jižním zakončení pokračuje chodbou dlouhou 3,5 m o profilu 1,5 x 1 m.

[K1]  Mapa  

21-023

Pod Křižovatkou

 

údolí Kačáku - jih

Hostím

2

 

260

Leží asi 8 metrů pod silnicí jihozápadně od křižovatky silnic Hostím - Srbsko - Bubovice. Jde o 2 m dlouhou chodbičku s profilem 0,6 x 0,5 m směru VJV.

[K1]  Mapa  

21-024

Polední

 

údolí Kačáku - Rozštípená skála

Sv.Jan p.Skalou

24

9

240

Leží asi 20 m severovýchodně od Větrné jeskyně (21-006). Je vytvořena na výrazné tektonické puklině JV - SZ. Ve vzdálenosti 8 m za vchodem se nachází tři nad sebou ležící chodbičky SV směru. Celková délka je asi 24 metrů, převýšení 9 m.

Na strmém srázu nad jeskyní se nachází neprůlezná puklinovitá propast několikametrové hloubky. Jistý občan tvrdíval, že kdysi do otvoru spouštěl olovnici a ta prý nikdy nedosáhla na dno. Divné...

Foto vchodu  [K1]   Mapa  

21-025

Nová Větrná

 

údolí Kačáku - Rozštípená skála

Sv.Jan p.Skalou

40

15

245

Nachází se 60 m proti proudu Kačáku od silničního mostu pod Svatým Janem pod Skalou. Je vytvořena ve dvou úrovních na jediné tektonické puklině směru SV-JZ. Spodní chodba se po devíti metrech rozšiřuje v malou prostůrku a končí v suti. Horní část (Kosťová chodba) komunikuje plazivkou s povrchem. Délka všech prostor je 40 metrů, převýšení 15 m. Přístup do horní části je komínováním. V parných létech z jeskyně intenzivně vytéká studený vzduch.

Foto vchodu  [K1]  Půdorys 1977  Řez 1977  Údolí Kačáku  

21-026

Nepojmenovaná

 

údolí Kačáku - Dlouhá skála

Sv.Jan p.Skalou

2,5

 

270

Leží na pravém břehu Kačáku, 70 m východně od bývalé vyhlídky na Herinkách. Jde o malou prostoru s rozměry 1,5 x 2,7 m.

Foto vchodu  [K1]  Mapa 1977  Údolí Kačáku 

21-027

Želví I

 

údolí Kačáku - Dlouhá skála

Sv.Jan p.Skalou

4

 

320

Její vchod je vysoko ve stráni na pravém břehu Kačáku, 17 metrů jižně pod bývalou vyhlídkou na Herinkách. Je utvořena na tektonické poruše směru SV-JZ. Délka 4 m.

Foto vchodu  [K1]  Mapa 1977   Údolí Kačáku  

21-028

Želví II

 

údolí Kačáku - Dlouhá skála

Sv.Jan p.Skalou

3

 

322

Leží asi o 3 m výše než jeskyně 21-027. Je založena na stejné poruše. Délka je 3 m.

Foto vchodu  [K1]  Mapa 1977   Údolí Kačáku  

21-029

Děravá

 

Stydlé vody - lom Paraple   (Solvayovy lomy)

Sv.Jan p.Skalou

27

 

381

Jeskyně leží na vrcholu suťového kužele ve výšce 8 m nade dnem třetí etáže nedaleko od Staré Aragonitové jeskyně (21-013). Větší část jejích prostor je zaplněna vápencovými bloky, napadanými ze stěn a stropů v období těžby. Jeskyně sestává v podstatě z jedné chodby směru SSV s několika drobnými odbočkami. Celková délka činí 27 m.

Foto vchodu  [K2]  Mapka  Paraple 

21-030

Navrtaná

Na Svážné

Stydlé vody - lom Paraple   (Solvayovy lomy)

Sv.Jan p.Skalou

10

 

 

Nese též název „Na Svážné" a to díky své pozici. Nachází se totiž na svážné spojovací cestě vedoucí na dno jámové části druhé etáže lomu, žel dnes pod navážkou zrekultivované skládky (nyní arboretum), v hloubce zhruba 10 m. Jde o 5 m dlouhou svažující se chodbičku, která ústí do větší prostory. Celková délka 10 metrů.

[K2]  Mapka  Paraple 

21-031

Stan

 

Stydlé vody - lom Paraple   (Solvayovy lomy)

Sv.Jan p.Skalou

14

 

408

Vchod se nachází v severní „svahovité“ stěně jižního lomu cca 5 m nad první etáží nad kolejovou smyčkou. Sestává z jediné chodby trojúhelníkovitého profilu směru SV, dlouhé 14 m. Profil chodby dosahuje maximálních rozměrů 5 x 1,5 m. V průběhu celé chodby je vyvinuto stropní koryto.

Foto vchodu  Foto chodby  [K3]  [G7]  Mapka  Mapa  Paraple 

21-032

Nocleh

 

Stydlé vody - lom Paraple   (Solvayovy lomy)

Sv.Jan p.Skalou

5

 

399

Leží v těsné blízkosti hrany první etáže v západním cípu jižního lomu. Jde o drobnou prostoru, spojenou s povrchem třemi krátkými komíny. Nachází se v blízkosti nepovedeného komorového odstřelu, který prý „foukl“ kamsi do neznámých jeskynních dutin. Délka jeskyně je 5 metrů.

Foto vchodu  [K2]  [G7]  Mapka  Mapa  Paraple 

21-033

Pukliny u Noclehu

 

Stydlé vody - lom Paraple   (Solvayovy lomy)

Sv.Jan p.Skalou

15

4

402

Leží ve dně první etáže v blízkosti naučné stezky asi 10 m severovýchodně od jeskyně Nocleh (21-032). Pukliny mají sklon 70°, šířku asi 40 cm a jsou průlezné do hloubky 4 m a v délce 15 m.

Foto povrchu  [K2]  Paraple 

21-034

Kozákova díra

 

Stydlé vody - lom Paraple   (Solvayovy lomy)

Sv.Jan p.Skalou

9

4,5

402

Nachází se v trase naučné stezky ve dně první etáže jižního lomu. Jedná se o 4,5 m hluboký komín s navazujícími nízkými chodbičkami. Otvírkové práce tu prováděla ZO 1-07 Krasová sekce. Snaha o objevení nových jeskynních prostor se však minula s úspěchem. Při venkovní teplotě hluboko pod bodem mrazu vystupuje z propástky teplý vzduch; nedosahuje však intenzity nedalekých Funidel (21-063). Celková délka prostor je 9 m.

Zajímavost: podle "mašinkářů" v 80.letech 20.století kryla ústí propasti budka z lokomotivy zdejší úzkorozchodné dráhy.

Z důvodu bezpečnosti návštěvníků skanzenu bylo ústí propasti na přelomu let 2011-2012 trvale uzavřeno povalem z železničních pražců.

Foto vchodu  [K2]  [G7]  [C9]  Mapa  Paraple 

21-035

Solvayova propástka

Propástka

Stydlé vody - lom Paraple   (Solvayovy lomy)

Sv.Jan p.Skalou

16

4

404

Leží v patě stěny první etáže. Jde o vertikální puklinu, která ve spodní části ústí do nízké chodbičky. Na stěnách jsou drobné sintrové náteky. Celková délka prostor je 16 m, hloubka 4 m. Vchod je dosti „hubený“ 0,3 x 0,5 m.

Foto vchodu  [K2]  [G7]  Mapka  Mapa  Paraple 

21-036

U Štoly

 

Stydlé vody - lom Paraple   (Solvayovy lomy)

Sv.Jan p.Skalou

13

7

405

Leží 15 m vpravo od ústí severního portálu Průtahové štoly, asi 5 m nad cestou. Krátký šikmý průlez vede do větší prostory 6 x 5 x 3 m, v jejíž spodní části je mezi bloky chodbička ústící do malé hliněné komory. Tato „malá hliněná komora“ je zbytkem staré štoly, jak nasvědčují vrty na stěnách, a oba její konce jsou uzavřeny závalem. Štola směru JZ-SV se tak zkrátila na pouhých 5 metrů. Zával na jihozápadě dal vznik hlavní prostoře jeskyně („vypadlina“). Celková délka jeskyně (bez štoly) je 13 metrů při převýšení 7 m.

Foto vchodu  [K2]  Mapa  Paraple 

21-037

Koprolitová

 

Stydlé vody - Průtahová štola (Solvayovy lomy)

Sv.Jan p.Skalou

14

 

400,5

Jeskyně se nachází na 80.metru Průtahové štoly, počítáno od severního portálu. Dutina vznikla vyřícením jílovité výplně na křížení puklin do níže ležící štoly. Délka „vypadliny“ je 14 m. Informace z příslušného článku v literatuře, praví: „Jeskyně začíná 6 m dlouhou a 50 cm vysokou chodbou, která ústí do dómu o rozměrech 5 x 5 x 2,5 m. V jižní části dóm pokračuje 5 m vysokým komínem. Dno celé jeskyně je tvořeno hlinitobalvanitou sutí a v západní části dómu končí kamenným závalem.“ Avšak stopy po vrtech ve stěnách „jeskyně“ nasvědčují, že se spíše jedná o štolu, která je založena zakládkou a která je ukončena zahlceným nálevkovacím (sypným) komínem. V tomto případě se pojem „Koprolitová jeskyně“ zužuje pouze na „vypadlinu“.

V letech 1999-2000 byla členy Společnosti Barbora zakládka odstraněna a hypotéza štoly potvrzena, ve zmíněném článku je tedy popisováno především umělé důlní dílo. Průtahovou štolou dnes prochází prohlídkový okruh skanzenem Solvayovy lomy a „vypadlina“ je zamřížována a osvětlena. Po extrémních srážkách v červnu 2013 a následné povodni došlo k uvolnění části sedimentů v bocích "vypadliny", což naznačuje existenci určité komunikace s povrchem.

Jeskyně je ve správě Společnosti Barbora.

[K3]  Mapa  Průtahová štola  Průtahová štola geologicky  Paraple  Sčítání netopýrů 

21-038

Dómek

 

Stydlé vody - lom Paraple   (Solvayovy lomy)

Sv.Jan p.Skalou

8

 

404

Vchod se nachází u paty stěny první etáže v západním cípu jižního lomu v blízkosti naučné stezky a kolejové smyčky. Je tvořena z části odtěženým dómkem velikosti 8 x 2 x 1 m. Dno je pokryto sutí, ve vstupní části se nacházejí i větší balvany.

Foto vchodu  [K3]  [G7]  Mapka  Mapa  Paraple 

21-039

Hadí

 

Svatojánská skála - hřeben

Sv.Jan p.Skalou

4

 

355

Leží nad údolím Propadlé vody v horní polovině jižního svahu hřebene Svatojánské skály zhruba pod závrtem 108 "Nad schody", který najdeme u turistické značky (rozcestí nad schody). Jeskyně je mírně svažitá chodba vedoucí proti vrstvám zdejších vápenců. Je dlouhá 4 metry, směru SZ, profilu zhruba 1 x 2 m. Jeskyně byla objevena v květnu 1991. Lehce přehlédnutelnou dírku tehdy objevil Jeroným Zapletal při hledání hub, neboť zde rostou zejména dobré babky. Vzápětí zaklekl a otvor rozšířil. Základní průzkum a orientační sondáž probíhala hbitě a s velkým nadšením, to protože pan Stanislav Vaněček, spoluobjevitel některých jeskyní na Čeřince, do sedimentů podstrčil krápník, tvrdíce, že jej z hlubiny hory vynesla liška...

Z jeskyně pochází skromné archeologické nálezy.

Foto vchodu  [K20]  Mapa1992  Mapa1996  

21-040

Malá Macocha

 

Stydlé vody - Průtahová štola (Solvayovy lomy)

Sv.Jan p.Skalou

5

5

412

Není jisté, zda se v tomto případě vůbec jedná o krasový jev. Podle dokumentace, jenž se týká Průtahové štoly, je v tomto místě zakreslen větrací komín. Dnes zde najdeme šachtu 1,5 x 1,5 m, hlubokou 5 m, která je ve spodní části propojena se sousední propadlinou oknem o rozměrech 1 x 1 m.

Foto vchodu  [G7]  Mapa  Průtahová štola  Průtahová štola geologicky  Paraple 

21-041

Velká Macocha

 

Stydlé vody - Průtahová štola (Solvayovy lomy)

Sv.Jan p.Skalou

10

10

416

V lese nad Průtahovou štolou v areálu Solvayových lomů se nachází necelá jedna desítka drobných vydutých geomorfologických tvarů. Jsou tu dva jámové lůmky, větrací šachta, propadliny do štol a útvar, který způsobuje časté dohady (?svážná štola, jeskyně, propadlina?). Na 120.metru Průtahové štoly je tzv.druhý zával. Ten je projeven až na povrch. Jeho vznik byl předurčen existencí vertikální krasové dutiny vyplněné jílovými sedimenty. Na povrchu je dnes „propast“ hluboká asi 10 metrů. Hrdlo propasti čítá tak 2 x 3 metry. Prostora se postupně zvětšuje na 5 x 7 m u dna, kde je možné pronikat do úzkých chodbiček mezi vápencovými bloky.

Foto vchodu  Propad vedle Macochy  Průtahová štola  Průtahová štola geologicky  Paraple 

21-042

Za Cedulí

 

Svatojánská skála - hřeben

Sv.Jan p.Skalou

S 15

 

382

Tři severně orientované drobné vchody této jeskyně se nachází ve vrcholové skalce, nedaleko panelu č.4 „Suchomilná travinná společenstva“ naučné stezky (Svatojánský okruh), která vede dále ke kříži na Svatojánské skále. Strmé chodbičky za vchody nejsou vzájemně spojeny. Toto spojení naznačují pouze jejich směry a málo patrný průvan. Celkový délkový úhrn činí asi 15 m, přičemž 10 metrů z toho patří nejvýchodnější Jezevčí chodbě.

Foto vchodu  

21-043

U Schodů

 

Svatojánská skála - hřeben

Sv.Jan p.Skalou

5

 

353

Jeskyně se nachází v severním svahu hřebene Svatojánské skály v malé skalce asi 50 metrů západně od schodů turistické stezky a také zhruba 30 m nad cestou s tabulí naučné stezky (Svatojánský okruh - zastávka č.2 „Suťové lesy“). Jedná se o horizontální plazivku směru SSZ-JJV dlouhou 5 m. Má viditelné, avšak neprůlezné pokračování. Výskyt nepatrných pěnovcových hrázek.

Foto vchodu  Mapa  

21-044

Trativod

 

údolí Propadlé vody

Sv.Jan p.Skalou

6

2,5

287

Nachází se ve spodní části údolí Propadlé vody, asi 15 m nade dnem v levém svahu nad skalním prahem. Jedná se o nízkou a úzkou strmě spadající chodbičku (0,5 x 0,7 m) ve skalním masivu, dlouhou 6 m. V závěru chodbičky, v hloubce 2,5 m, jsou na stěnách četné „živé“ sintrové náteky.

Foto vchodu  [G1]  Mapa  

21-045

Lilijicová

 

Svatojánská skála

Sv.Jan p.Skalou

S 83

11

353

Na zřetelně zkrasovělé vrstvě devonských vápenců, položené šikmo v západní stěně Svatojánské skály (též Stěna pod křížem), existuje pět vzájemně si blízkých jeskynních portálů. První a čtvrtý portál (počítáno od shora zleva) zaúsťuje do v současnosti největší známé jeskyně tohoto masivu. Byla objevena prolongačními pracemi v otvoru č.4 - Lilijicové chodbě v roce 1994. Původní délka chodby činila 6 m. Dnes je celková délka jeskyně 75 m a sestává kromě Lilijicové chodby ještě z chodby Křupavé (portál č.1). Obě se spojují ve Vinném dómu (9 x 4,5 x 4 m), kde je místy krápníková výzdoba. Radiotesty byla prokázána spojitost s jeskyněmi Maštale (21-009), tzv.Sondou pod křížem a především s jeskyní Pod Křížem (21-008). Jeskyně dostala název podle zkamenělých lilijic, přítomných v jedné z vápencových vrstev. Pro upřesnění nutno uvést, že portál č.2 - Středová chodba (délka 4 m), portál č.3 (chodbička délky 1,5 m) a portál č.5 (plazivka 2,5 m) se s Lilijicovou jeskyní patrně pod úrovní sedimentů stýkají. Celková délková suma lokality 21-045 tedy činí 83 metrů s denivelací 11 m.

Jeskyně je ve správě ZO 1-05 Geospeleos.

... podrobné informace o jeskyni

21-046

Havraní

 

Svatojánská skála

Sv.Jan p.Skalou

3

 

360

Drobná krasová dutina leží v jižní skalnaté stráni v blízkosti hrany velké západní stěny (Stěny pod křížem; asi 10 m od ní). Vzdálenost otvoru od kříže činí asi 100 metrů. Z nízkého portálu o rozměrech 2,5 x 0,7 m vyrůstá keř. Dutinu tvoří 3 m dlouhá a 2,5 m široká prostůrka, dosahující výšky maximálně 1,5 m. Strop klesá proti vrstvám vápenců, jak zjistily drobné sondovací práce.

Je možné, že jeskyně byla již jednou registrována Vladimírem Homolou a to pod číslem „2107“. Popis a lokalizace krasového jevu s tímto označením byly však velmi neurčité, a proto se lze domnívat (samozřejmě s trochou nadsázky!), že ani sám autor nevěděl, co vlastně tímto číslem označil...

Svatojánská skála  Foto vchodu  [G1]  Mapa  

21-047

U Paty

 

Svatojánská skála

Sv.Jan p.Skalou

3

 

340

Leží u paty západní stěny Svatojánské skály (též Stěna pod křížem) pod portálem Lilijicové chodby (součást 21-045). Je to drobná horizontální chodbička o délce 3 metry.

Svatojánská skála  Foto vchodu  Mapa  Radiotest 

21-048

Těsná

 

Svatojánská skála

Sv.Jan p.Skalou

6

2

327

Nachází se u paty západní stěny Svatojánské skály (též Stěna pod křížem), 25 m od jeskyně U paty (21-047) směrem k údolí Propadlé vody (tj.vpravo dolů). Jedná se o svažující se chodbičku, která ve své prozkoumané části několikrát mění směr. Tato část je dlouhá zhruba 6 m a další pokračování do nitra skály je již za hranicí průleznosti, alespoň pro běžně rostlého badatele.

Vstupní profil tvaru „vajíčko“ má rozměry 0,3 x 0,6 m. Varování: jeskyně je celkově úzká a pro výzkumníka jest pro možnost uvíznutí nebezpečnou!

Svatojánská skála  Foto vchodu  Mapa  

21-049

Pilířová

 

údolí Kačáku - Třesina

Sv.Jan p.Skalou

10

 

300

Nachází se výškově zhruba 20 m pod vrcholovou hranou levobřežních srázů, mezi Svatým Janem pod Skalou a Hostímí zhruba v úrovni rozvaleného jezu (přibližně střed vzdálenosti jeskyně Na průchodě (21-004) - vápencové „kry“ na Třesině). Jeskyně se skládá z drobné prostůrky a dvou chodbiček, její celková délka je 10 m.

Foto vchodu  Geografie Třesina  [G1]  Mapa  

21-050

Čertova

 

údolí Kačáku - Třesina

Sv.Jan p.Skalou

12

 

300

Leží 5 m vlevo (severněji) od jeskyně Pilířové (21-049). Jedná se o klesající chodbičku s jednou paralelou o celkové délce 12 m. Ve svém závěru se chodba neprůlezně uzavírá. Čertova jeskyně spolu se sousedními Pilířovou (21-049), Norou (21-051)Abri pod Pilířovou (21-061) leží na jedné vápencové vrstvě a dříve mohly tvořit jeden celek.

Foto vchodu  Geografie Třesina  [G1]  Mapa  

21-051

Nora

 

údolí Kačáku - Třesina

Sv.Jan p.Skalou

7

3,5

310

Objevena v roce 1994, asi 50 m na S od Pilířové jeskyně (21-049). Sestává z úzké chodbičky volně přecházející do komína, v němž je vyschlá silně zkorodovaná sintrová výzdoba ve formě polev, záclonek a zbytků stalaktitů. Délka jeskyně je 7 m, převýšení 3,5 m.

Foto vchodu  Jev vedle Nory  Geografie Třesina  [G1]  Mapa  

21-052

U Lísky

 

údolí Kačáku - Třesina

Hostím

2

 

260

Leží na levém břehu Kačáku asi 50 m nad silnicí Svatý Jan pod Skalou - Hostím mezi můstkem u rozvaleného jezu a „krami“ na Třesině. Jedná se o 2 m dlouhou mírně klesající chodbičku se vchodem otočeným k severozápadu.

Foto vchodu  Mapa  

21-053

Odštíplá

 

údolí Kačáku - u Zbuzkova lůmku

Hostím

2

 

310

Leží na pravém břehu Kačáku asi 50 m nad silnicí Hostím - Sv. Jan pod Skalou v načervenalém vápencovém žebru mezi VrásouZbuzkovým lůmkem (asi 20 m od něho). Tvoří ji zbytek dutiny o délce 2 m, založené na výrazné téměř svislé poruše rovnoběžné se stěnou skalního žebra.

Foto vchodu  [G7]  Mapa  

21-054

Arnika

 

údolí Propadlé vody

Sv.Jan p.Skalou

194

36

357

Tato ponorová jeskyně se nachází v horní části údolí Propadlé vody v místech, kde jej křižuje naučná stezka. Byla objevena roku 1995 po prudkém a vytrvalém „lijáku“. Následné průzkumné práce byly brzy korunovány úspěšnými průniky do prvních puklinovitých prostor. Od té doby zde téměř nepřetržitě probíhají prolongační práce s dílčími objevy dalších volných dutin. Ukazuje se, že se tu pod povrchem skrývá komplikovaná spleť chodeb a kanálů strmě upadající po vrstvách jinak krasově odolných zlíchovských vápenců. Barvícími pokusy byla zjištěna komunikace se Svatojanským vývěrem. Charakteristickým znakem jeskyně jsou ostré břity odolnějších vápenců a rohovců modelované povodňovými vodami. Technickou zajímavostí je zdejší závěsná dráha pro dopravu vytěžených sedimentů.

Jeskyně je ve správě ZO 1-05 Geospeleos.

... podrobné informace o jeskyni

21-055

Mirošt

 

Stydlé vody - lom Střelnice (Solvayovy lomy)

Sv.Jan p.Skalou

2,5

 

416

Leží v jižní stěně lomu Střelnice (také Starý lom) v areálu Solvayových lomů. Jde o část vysypaného komínu s volnou dutinou rozměrů 2,5 x 1 m.

Foto vchodu  [G2]  Mapa  Paraple 

21-056

Delfy

 

Stydlé vody - lom Střelnice (Solvayovy lomy)

Sv.Jan p.Skalou

22

3

412

Jistý občan - pamětník - prozradil informaci o dutině, která se prý kdysi nalezla při výkopu pro terče střelnice využívané různými složkami bývalého režimu. Poté byla opět zasypána a čas od času byl v zimě identifikován pouze „mastný flek“ vytaveného sněhu. V říjnu 1997 pokusným výkopem byla dutina opět odkryta. První průzkumy byly ve znamení pálení sliznic, díky chlóru, který se uvolňoval z „ukryté“ munice. Jeskyně má vchod ve dně lomu Střelnice, v jihovýchodním cípu. Je 22 m dlouhá a skládá se ze dvou klesajících chodeb, místy velmi úzkých a nízkých. Pravá chodba k JZ, má viditelné pokračování. Největší příčný profil v jeskyni činí 2 x 1 m.

Foto vchodu  [K33]  [G2]  [G7]  Náčrt  Mapa  Paraple 

21-057

Prorokova propástka

 

Stydlé vody - lom Paraple   (Solvayovy lomy)

Sv.Jan p.Skalou

4

3

403

Vertikální krasová dutina malých rozměrů se otevírá ve východní stěně severního lomu v areálu skanzenu Solvayovy lomy asi 2 m nade dnem. Profil propástky nepřesahuje 1 m a hloubka je 3 m. Ze dna vychází neprůlezná chodbička. Celková délka útvaru je 4 m.

V listopadu 2002 došlo v bezprostřední blízkosti vchodu k sesuvu lomové stěny zbrázděné kapsami vyplněnými terra rosou.

V roce 2013 provedl tým geologů z AV ČR a ČGS na nedaleké kalcitové žíle podrobný výzkum v souvislosti s vysvětlováním stáří hydrotermálních procesů v Českém krasu [K38].

Foto vchodu  [K38]  [G7]  Mapa  Paraple 

21-058

Balvanitá

 

Svatojánská skála

Sv.Jan p.Skalou

7

 

364

Nachází se ve Stěně pod křížem (hlavní západní stěna) 13 m šikmo vlevo dolů pod velkým portálem jeskyně Pod Křížem (21-008) a asi 3 m od vyústění zřetelného žlíbku do stěny ve vrcholové partii skály. Její členitý portál má rozměry zhruba 3 x 3 m a je dělený do dvou "pater". V horní úrovni je vlastní jeskyně skládající se z krátké chodbičky profilu 0,7 x 0,7 m ústící do závěrečné síňky, založené na tektonické poruše směru SZ-JV, z níž pokračují 2 kanálky. Jeden vychází po vrstvách ven na povrch (profil 20 x 20 cm) do žlíbku 2,5 m od hrany stěny; druhý pokračuje do masivu do prostoru mezi jeskyněmi Maštale (21-009) a Lilijicová (21-045). Stejným směrem a šikmo dolů míří další zcela neprůlezná chodbička (Horní trativod), ležící již mimo prostory Balvanité j. výše ve žlíbku (3 m) blíže k Maštalím. Ve spodní úrovni Balvanité se nachází jen malý sedimenty ohraničený prostor vzniklý na zřetelně viditelné směrné poruše táhnoucí se šikmo dolů od j. Pod Křížem. Dno jeskyně vyplňují pracho-písčité sedimenty s vápencovou sutí. Je bez výzdoby a její celková délka činí 7 m. Zhruba 9 m pod ní existuje ještě ústí drobné chodbičky o průměru cca 0,5 m vzápětí ukončené sedimenty.

... podrobné informace o jeskyni

21-059

Bůčková

 

Svatojánská skála

Sv.Jan p.Skalou

3

 

355

Leží na směrné poruše přicházející od jeskyní Balvanité (21-058) a Pod Křížem (21-008), 14,5 m šikmo vlevo pod Balvanitou (při pohledu na stěnu). Z portálku (0,5 x 1,8 m) vyrůstá keř. Tvoří ji 2,6 m dlouhá chodbička bez žádných náznaků pokračování. Ústí je členěné dvěma sloupky, ve stropní kopuli u vchodu je oschlá pizolitová výzdoba s velikostí výrůstků do 1 cm. Dále k severu (1 m) je ve stěně bokem od jeskyně neprůlezný komínek ústící do stropu níže ležícího portálku s dutinou délky pouhých 1,1 m. Dno obou prostor tvoří pracho‑písčitý sediment s pastmi mravkolvů a úlomky vápence. Nad jeskyní se táhne strmá 5 m vysoká puklina krasového původu (vlastně řez úzkým komínem) s neprůlezným kanálem pokračujícím směrem vzhůru.

Svatojánská skála  [G6]  Mapa  Radiotest

21-060

Balantýnka

 

údolí Propadlé vody

Sv.Jan p.Skalou

2,5

 

352

Zhruba v polovině cesty mezi Hadí jeskyní (21-039) a dnem údolí Propadlé vody leží sonda neznámých výzkumníků. Jedná se o chodbičku dlouhou 2,5 m pod velmi košatým stromem. Zajímavé je, že mě (MK) sem kdysi zavedl i jeden pamětník (to tu ještě žádná sonda nebyla) a tvrdil, že je tu vchod do podzemní továrny, kterou prý kdysi vykopali s neznámým jeskyňářem z Rokycan (asi 70.léta 20.století). Pak jí asi opět zasypali. Že by ji chtěl někdo opět vykopat?

Foto vchodu  [G7]  Mapa

21-061

Abri pod Pilířovou

 

údolí Kačáku - Třesina

Sv.Jan p.Skalou

3

 

280

Zhruba 20 výškových metrů pod jeskyní Pilířovou (21-049) se nachází skromný zbytek po oderodované jeskyni. Z čelního pohledu se jeví jako stoupající chodba výšky 2 m a délky 6 m, které chybí levá stěna. Ze stropu visí zkorodované stalaktity a záclonky. Na skalním dně se vypíná homolovitý stalagmit o průměru 30 cm a výšce 20 cm. Zbytek chodby u stalagmitu vede do vzdálenosti 3 m za "portál".

Foto  Geografie Třesina  [G1]  [G7]  Mapa

21-062

Nad Johnovým mlýnem

 

údolí Kačáku - obec Hostím

Hostím

3

 

240

V začínajícím hřebeni Třesiny necelých 30 m nad válcovým mlýnem Čeněk John v Hostími zhruba 2 m nad úrovní komína budovy leží 3 m dlouhá špatně průlezná chodbička ve směru VSV.

Foto vchodu  [K1]  [G7]  Údolí Kačáku  Mapa

21-063

Funidla

 

Stydlé vody - lom Paraple   (Solvayovy lomy)

Sv.Jan p.Skalou

9

 

401

V lomu Paraple byl ke konci těžby proveden velký komorový odstřel. Tak praví lidová zkazka z restaurace v Bubovicích. A dále říká, že onen odstřel „foukl“ někam dovnitř... Vápencová masa se tehdy pouze nadzvedla a poté se vrátila zpět do své původní polohy. Lze tedy uvažovat o možné existenci volných krasových dutin.

Zima 1997 byla obzvlášť krutá... Teplota klesla až na -29oC a v místech odstřelu bylo možné spatřit zhruba desetimetrové sloupy páry vycházející z několika trhlin. Po odstranění kamenů v jedné z nich se dalo vniknout do malé prostůrky neprůlezně ukončené úzkou svislou puklinou. Celková délka objevených prostor dosáhla 9 m.

Vchod se nachází na 1.etáži jihozápadně od Noclehu (21-032) při lomové hraně (nedaleko od kolejové smyčky), v opačném ukončení poklesového pásu odstřelu než je zmíněný Nocleh.

Foto vchodu  [K18]  [G7]  Mapa  Paraple 

21-064

Tektonická

 

lom Alkazar (Hostím I)

Hostím

2

 

238

Jeskyně leží při levé hraně levého amfiteátru, tedy na pravé hraně zlomové plochy "Matterhornu", asi 2 m pod úrovní střední etáže. Je to nevelká (cca 2 x 2 m) kapsovitá jeskyně, vzniklá korozním rozšířením tektonické dutiny.

Přístup do jeskyně je buď lezeckým terénem zdola nebo po laně shora. Místy jsou na stěnách dutiny sintrové náteky. Bezvýznamná, ale vznikem zajímavá jeskyně přímo ve velké strmě zapadající zlomové struktuře zhruba severojižního směru. V jeskyni kdysi dělal pokusnou prolongaci J. "Bidlo" Plot.

Foto vchodu  [K34]  

21-065

Hydrotermální

 

lom Alkazar (Hostím I)

Hostím

3

 

223

Jeskyně se nalézá ve štolách v úrovni paty spodní etáže. V ukončení Hlavní štoly B, která pokračuje do masivu za úložištěm RAO. Přístup je štolou D "U Kamene", na prvním křížení vlevo, na dalším vpravo a až na konec Hlavní štoly.

Je to malá, ale geneticky zajímavá hydrotermální (tj. činností horkých roztoků vzniklá) jeskyně o délce 3 m.

Foto vchodu  [K34]  

21-066

Zlomová

 

lom Alkazar (Hostím I)

Hostím

5

3

223

Nachází se ve štole D "U Kamene" asi 65 m od ústí. Štola zde protíná stejnou strukturu, na které je v sousední štole vytvořena jeskyně Hydrotermální (21-065). Je to zkrasovělá zlomová struktura s několika průleznými dutinami, celková délka všech prostor je zhruba 5 m.

Stejná zlomová struktura, na které je v sousední štole vyvinuta jeskyně Hydrotermální je v Centrální štole rozdělena do dvou paralelních větví, z nichž jedna (bližší východu ze štol) je také provázena žilným kalcitem. Mladší zkrasovění vytvořilo dvě komínovité prostory výšky do 4 m a jednu drobnou chodbičku klesající pod úroveň štol. Vzdálenější větev zlomu je více otevřená (?mladší pohyby), také zkrasovělá, ale nemá žádné průlezné dutiny.

Foto vchodu  [K34]  

21-067

Černá kuchyně

 

lom Alkazar (Hostím I)

Hostím

5

 

224

V okolí štoly E zvané Černá kuchyně (vně i uvnitř) v pravé části pravého amfiteátru je vyvinuta řada drobných krasových jevů.

Černá kuchyně je pěkný korozní kanál s charakteristickými tupými kulisami a dovrchními korozními kopulemi, částečně zaplněný sedimenty. Nalézá se při patě lomové stěny asi 5 m vpravo od vstupu do štoly. Průlezná délka je asi 5 m.

Další sedimenty částečně zaplněná chodba ústí ve stěně asi 18 m vpravo od Černé kuchyně ve výšce cca 13 m nad zemí. Vlevo od Černé kuchyně ve vzdálenosti 10 m a asi 7 m nad patou lomové stěny jsou zbytky odtěžené jeskynní prostory se sintrovými náteky.

Foto vchodu  [K34]  [K35]  

21-068

Za Homolí

 

lom Alkazar (Hostím I)

Hostím

3

 

250

Na východní straně Homole, asi 8 m od jejího vrcholku se nalézá jeskynní chodba, sledující výraznou zlomovou strukturu zhruba S-J směru. Chodba, která je cca 3 m dlouhá a maximálně 1 m široká, je z velké míry zaplněna sedimenty. Je vyvinuta na stejné zlomové struktuře, která tvoří výraznou stěnu Matterhornu, a na které je též vyvinuta jeskyně Tektonická (21-064).

Foto vchodu  [K34]  

21-069

Čtyřvchodová

 

lom Alkazar (Hostím I)

Hostím

21

6

265

Nalézá se na horní etáži, zhruba ve středu levého amfiteátru, asi 10 m vpravo od výrazné skalní plotny (tzv. Fifounova plotna). Jedná se o několik jeskynních vchodů vyplněných sedimenty, čtyři z nich jsou výraznější. Nad nimi ve stěně jsou dva šikmé komíny podélně prořízlé lomem, také částečně vyplněné sedimenty.

K jeskyni počítáme všechny jeskynní vchody, které byly původně v odtěženém prostoru spojeny. Žádná z chodeb nebyla původně průlezná dál než 2 m, nedávná prolongace ve spodním levém vchodu dosáhla zatím délky asi 3 m. Délkový souhrn na počátku roku 2003 činil 12 m.

V druhé polovině r.2003 zřejmě ZO 1-01 Český kras tři vchody průlezně prokopala; délka dosáhla 21 m a denivelace 6,5 m.

Foto vchodu  [K34]  [K36]  [C9]  

21-070

U Hodin

 

lom Alkazar (Hostím I)

Hostím

5

 

267

Na horní etáži, v pravé polovině levého amfiteátru. Ve vchodu jsou nápadné skalní "hodiny". Morfologicky složitý systém několika korozních chodeb a dutin, z velké míry vyplněných sedimenty. Celková délka všech průlezných částí je 5 m.

K této jeskyni počítáme všechny sedimentem vyplněné vchody v okolí jeskyně U Hodin, které byly původně součástí jednoho systému.

Foto vchodu  [K34]  [K36] 

21-071

Bezdomovecká

 

lom Alkazar (Hostím I)

Hostím

10

4

265

Na horní etáži, asi 15 m vlevo od hranice mezi levým a pravým amfiteátrem, asi 5 m vlevo od jeskyně S Oknem (21-072). Je to morfologicky složitý systém menších korozních chodeb s tupými kulisami a stropními korozními kopulemi, délka všech průlezných prostor okolo 10 m.

Jeskyně je tvořena systémem šikmých chodeb a komínů s měkkou korozní modelací, s četnými kulisami a dovrchními korozními kopulemi. Hlavní chodba má paralelní větev, která je téměř celá vyplněna sedimenty, ale u stropu je volný prostor, kterým lze prohlédnout zpět do vstupní síňky. Na horní konec hlavní chodby navazuje strmý a velmi těsný komínek vedoucí do vyšší prostůrky. Vstupní síňka byla občasně obydlena.

Foto vchodu  [K34]  [K36] 

21-072

S Oknem

 

lom Alkazar (Hostím I)

Hostím

10

5

266

Nalézá se na horní etáži, v podstatě za Domečkem, asi 10 m vlevo od hranice mezi levým a pravým amfiteátrem. Je to nevelká jeskyně délky okolo 10 m s jednou menší síní, která se kromě vstupní chodby otevírá na den asi v polovině výšky stěny horní etáže malým oknem.

Vstupní chodba šířky do 1 m a výšky okolo 1,5 m byla původně vyplněna sedimenty obdobného typu jako v okolních sedimentárních výplních. Tato stoupající chodba ústí do prostory s rozměry cca 4 x 3 x 3 m, která má neuspořádanou korozně-tektonickou morfologii. Z této prostory ústí menší okno do stěny etáže. Horní prostora je, kromě zřícených bloků, prakticky bez sedimentární výplně a celá jeskyně je bez výzdoby.

Foto vchodu  [K34]  [K36] 

21-073

V Lomu Alkazar

 

lom Alkazar (Hostím I)

Hostím

30

 

269

Na horní etáži, zhruba ve středu pravého amfiteátru, jsou dva výrazné jeskynní portály.

Je to zdaleka největší jeskyně v lomu Alkazar, délka všech prostor je zhruba 30 m. Levá část jeskyně je tvořena rozměrnými, vzhledem k zaplnění sedimenty velmi nízkými chodbami a plochostropým nízkým dómem. Prostora je spojena blízko vchodu s pravým portálem neprůleznou chodbou zaplněnou sedimenty.

Na pravý z obou portálů navazuje členitá, nízká a široká chodba, průlezná okolo 8 m, objevená v r.2002. Na východní straně pravého portálu při jeho okraji je brekcie suti tmelené sintrem, s menší sintrovou polohou na povrchu. Ve svahu několik metrů vpravo od pravého portálu a poněkud níže je malý kanálek vyplněný jílovitými sedimenty (typ "čokoláda").

Foto vchodu  [K34]  [K36] 

21-074

Hrobeček

 

Stydlé vody - lom Paraple   (Solvayovy lomy)

Sv.Jan p.Skalou

3

 

401

Strmě uloženou jeskynní prostoru bychom nalezli v patě západní lomové stěny v průkopu mezi Skladem trhavin a expozicí skanzenu Solvayovy lomy, zhruba proti jeskyni U Štoly (21-036) blíže ke Skladu trhavin. Jde o pytlovitou nízkou prostoru o délce 3 m bez viditelného pokračování.

[G7]  Mapa  Paraple 

21-075

Vlčí jámy

 

údolí Propadlé vody

Sv.Jan p.Skalou

3

3

367

U křižovatky zelené a červeně značené cesty nad údolím Propadlé vody se nacházejí dva závrty. Přímo u rozcestí je závrt 105, o 64 m dále po zelené značce směrem k Bubovicím je závrt 104. Oba mají průměr téměř 10 m a hloubku 3 m. V závrtu 104 prováděla průzkumné práce ZO 1-01 Český kras v první polovině 80.let. Tehdy vykopali 1 m hlubokou sondu, ze které pak v roce 1985 vedli vrt dosahující hloubky více než 12,5 m pod úroveň terénu. Ale produktem těžby i sondáže byl stále jíl a jen jíl. Oba závrty, zvané souborně Vlčí jámy, bez problémů hltají povodňové přítoky.

Nadmořská výška určuje dno závrtu 104.

[K32]  [C5]  [C6]

21-076

Macháčkova

 

Herinky - Macháčkův lom

Sv.Jan p.Skalou

15

 

372

Tato 15 m dlouhá jeskyně se skládá z plazivky s jednou odbočkou a malým dómkem. Nachází se ve stěně Macháčkova lomu (též Červený či Na líštinách), jenž je v zalesněném údolíčku mezi vrchy HerinkyLíština (jižní svahy Herinek).

[K37]  [C9]  Mapa

21-077

Vývěr nad klášterem

 

údolí Propadlé vody

Sv.Jan p.Skalou

7

7

????

Občasný pramen krasových vod, který se nachází v nejspodnějším úseku údolí Propadlé vody, a který je označený v hydrogeologické dokumentaci zkratkou P4, náleží ke svatojanské vývěrové zóně a zřetelně se jedná o povodňový přepad v okamžicích, kdy prameny Ivanka (P1), Ivan (P2), V Kotelně (P3) a další, nejsou schopny z podzemí do Kačáku odvádět nadměrná množství podzemní krasové vody. Taková situace nastala dle pozorování Františka Vycpálka právě dne 1.6.2013. Literatura a očitá svědectví hovoří o činnosti pramene také v letech 1941-1942 a krátce v roce 1981.

Vzhledem k tomu, že taková situace se opakuje jednou za několik desetiletí, napřímila pracovní skupina naší ZO vedená Josefem Lohem své úsilí vypátrat přítokovou cestu vody a případně objevit volné jeskynní prostory. Ve vztahu k lokalitě byl také kolektivem Jaroslava Kadlece proveden nový geofyzikální průzkum zaměřený na lokalizaci zvodnělých zón.

Nová lokalita - další informace jsou v přípravě...

Červen 2013 vývěr  Červen 2013 detail  Červen 2013 odtok  Stav 25.8.2013 
[K24]  [C7/21]  [C9]  [B52]  Mapa 2013  Profil 2015