Skupina 22 - soupis jeskyní

Michal Kolčava; aktualizace 10.3.2015

pozn.: uváděny jsou zkrácené verze evidenčních čísel krasových jevů;

kompletní evidenční číslo JESO např.Jeskyně svatého Ivana má tvar: K112-87-22-J00001

D = délka jeskyně [m], Dn = denivelace (převýšení) [m], H = nadmořská výška vchodu [m n.m.]

 

číslo jméno synonymum lokalizace katastrální území D Dn H

22-001

Jeskyně sv.Ivana

Ivanova, Skalní kostel

klášter

Sv.Jan pod Skalou

50 (30)

11,5

233

Veřejnosti zpřístupněná jeskyně, největší v pěnovcích v ČR. Je přístupná z klášterního kostela Narození sv.Jana Křtitele. Na jejím vzniku mají největší zásluhu vody Svatojanského vývěru, ale podobu jeskyni vtiskl až člověk, který prostory podstatně rozšířil a upravil.

První prostora za vchodem působí nejpřirozenějším dojmem; je zvána Starý kostel nebo Kostel Jana Křtitele. Zde podle pověsti sídlil sv.Ivan a za barokními mřížemi tu nalezneme kámen s otisky nohou sv.Ivana., kamenné lože sv.Ivana a také hrob sv.Ivana. V blízkosti lože je zachována pův.pěnovcová stěna s 3 m dlouhým zbytkem původní krasové dutiny začínající cca 2 m nad současným dnem jeskyně. Klenbu této části jeskyně podepírá jeden přirozený a dva vyzděné pilíře. Po pravé straně prostory se nachází zamřížované okénko ústící na denní světlo k vývěru Ivan. V blízkosti okénka je ve stěně neprůlezný 5 m dlouhý kanál kruhového průřezu (d=60 cm), částečně vyplněný sintry. Patrně se jedná o dutinu po kmeni stromu kdysi do vyvěračky padlého (tzv.oblitek). Ve stropě nad ním se zvedá 8,5 m vysoký komín Čertova díra kruhového profilu o průměru asi 1,4 m, nahoře krytý prkny. Pověst klade komín do souvislosti s vypuzenými ďábly.

Naopak přirozenou modelaci stěn zcela postrádá prostora ležící sv.směrem - Skalní kostel Narození Panny Marie, a lze uvažovat i o jejím zcela umělém původu. Stěny zde kryjí omítky a stropy nesou zděné klenby se štuky, v čele prostory dominuje renesanční oltář. Prostora má rozměry zhruba 8x10 m.

Stejných půdorysných rozměrů (8x10 m) dosahuje Krypta ležící na JJV od Starého kostela, avšak výška jejího tesaného, ale jinak neupraveného stropu je až 5 m. Za vchodem vpravo je jednoduchou zdí oddělena márnice; vlevo se nachází malý oltář. Zadní (jižní) stěna prostory je ukryta za cihlovou příčkou (umístěna 2,3 m od skály). Odděluje prostor, kde se nacházejí umrlčí komory mnichů. Nad umrlčími komorami je ukryt svislý komín k povrchu, v tomto místě je dosažena největší denivelace v jeskyni, tj. 11,5 m. V horní části komína prý existovala vyzděná kopule, která byla později proražena a zakryta prkny. Komín pravděpodobně vznikl vysypáním krasové výplně do uměle vytvořené prostory.

Celková délka podzemní části kostela, včetně síňky s vývěrem a prostorou nad Kryptou, je 50 m, z toho za přírodní prostory lze považovat jen asi 30 m; denivelace 11,5 m.

Ještě pár poznámek k prameni Ivan. V některých pracech je mylně uváděn jeho původ jako zkracování si cesty zlomku vody Kačáku skrze meandr severně od kostela a za "pravý" vývěr krasových vod je považován pouze nejvydatnější pramen Ivanka, napájený z hluboce zkrasovělých struktur propasti Čeřinka (24-020) a zřejmě i odjinud, ne však z blízké Arnoldky (24-026). Mnohá měření a analýzy však ukazují, že všechny větve Svatojanského vývěru (tj. Ivanka, Ivan, pramen V Kotelně a další výrony přímo do Kačáku, celkem 17-30 l.s-1) jsou "mixem" 3 složek, tj.freatických vod Kačáku pohybujících se říčními náplavy s krasovými vodami tzv.hlubokého a mělkého oběhu. Hluboký oběh má oproti mělkému stabilnější a většinový podíl, jeho povodí zasahuje přes Bubovice až k Vysokému Újezdu a stav vody ve vápencové struktuře, kterou odvodňuje, dokládá právě kolísající hladina jezera v Arnoldce. Také souvislost s jezerem v Čeřince lze očekávat, pozorováním však není prokázána. Naopak mělký oběh je složkou rychlou, nárazovou, občasnou a pochází z ponorů v údolí Propadlé vody (Arnika (21-054), Vlčí jámy (21-075)). Tedy žádné zkracování meandru a naopak určitá vazba na Arnoldku existuje. Základní prací k tomuto tématu jest literatura č.7.

[K22]  [K23]  [K24]  [K25]  [K26]  [K28]  [G6]  [A3]  [A4/22]  [C4/22]  [C5]  [C7/22]  [C8/22]  [C10] 
Geologie 1  Geologie 2  Geologie ČGÚ  Mapka kláštera  Půdorys  Půdorys brožura  Sčítání netopýrů

22-002

Uhelný sklep

Pravý sklep, Vodní jeskyně

klášter

Sv.Jan pod Skalou

15

13

233,5

Částečně uměle vytesaný objekt ve sladkovodních pěnovcích. Na malém dvorku za jv.křídlem kláštera se za pravými plechovými dveřmi (5 m k ZJZ od Ovocného sklepa) nachází krátká svažitá chodba ústící do tesané prostory nepravidelného tvaru s plošší klenbou směřující k jihu. Skládá se ze 3 síní bezprostředně navazujících na sebe (pro snadnější popsání). Přední síň má rozměry 8x4,5x2,3 m a v přímém směru přechází do zadní baňatější síně (5x4,6x2,7 m). Po pravé straně byl ponechán rozložitý pěnovcový pilíř a za ním boční síňka (3,5x3x1,3 m) daleko lépe přístupná ze síně přední. Celková přímá délka je 15,5 m. Kompaktní pěnovec je místy střídán nesoudržnými polohami, v některých místech jsou proto ve stěnách vysypané kapsy. Po levé straně přední síně je ve stropě prolomen světlík (1x1 m) vedoucí na povrch. Je nevětvený a v horní partii je obezděn (poslední 3 m), na povrchu je kryt poklopem a patrně zasypán. Sloužil nejen k větrání, ale také k transportu uhlí, které zde bývalo skladováno, jak ukazuje všudypřítomný uhelný mour. Jeho celková výška od stropu k povrchu činí 10 m (ode dna 13 m).

Ve stěnách sklepení se nacházejí dutiny po větvích. V levé stěně přední síně (u světlíku) je otvor ústící do největší známé dutiny tohoto typu ve zdejším pěnovcovém tělese. Tzv. Oblitková jeskyně (oblitek – inverzní stav k pojmu výlitek), jak byla dutina v Uhelném sklepě pojmenována, má kruhový profil o průměru 60 cm, svažuje se pod úhlem 20° a dosahuje délky 4 m, stěny pokrývají sintrové náteky a krápníčky. Další přirozené prostory pokračují z otvoru u dna přední síně (vpravo pod Oblitkovou). Stoupajícím průlezem lze proniknout do malé síňky (1,5x1,5x1 m, Síňka se střepem) s krápníkovou výzdobou a podlahovými sintry. Naopak klesající chodbička se zastavuje na hladině jezírka (0,7x0,7 m) s hladinovými sintry vysráženými z přesycené vody. Odtud nejspíše plyne synonymum Vodní jeskyně. Hloubka vody byla zjištěna cca 30 cm. Dutina pod vodou patrně pokračuje dál, ale v ještě menších proporcích. Hladina jezírka je zhruba 0,5 m pode dnem sklepa, tedy ve výšce 231,7 m n.m. (pro dno Uhelného sklepa použit údaj 232,2 m z nivelačních prací z r. 1995), a je nejspíše ovlivňována 27 m vzdáleným pramenem V Kotelně (1 l/s), který je zčerpáván v okamžiku, kdy voda v tamní jímce dosáhne právě kóty 231,5 m, tedy úrovně cca ‑20 cm vůči hladině jezírka. Naproti tomu známý pramen Ivan (4 l/s), vzdálený 46 m, je položen 60-70 cm nad úrovní jezírka.

[K24]  [G6]  [C7/22]  [C9] 
Geologie 1  Geologie 2  Geologie ČGÚ  Půdorys  Črta prostůrky s jezírkem

22-003

Ovocný sklep

Levý sklep, Jeskynní sklep

klášter

Sv.Jan pod Skalou

27

12

234

Vchod se nachází na nevelkém dvorku za jv.křídlem klášterní budovy, za levými plechovými dveřmi, východně od Uhelného sklepa. Je to protáhlá plochostropá prostora přibližně obdélníkového půdorysu směřující prakticky přesně k JV. Je možné, že byla přitesána z menší přirozené dutiny či dutin, jak napovídají mnohé nerovnosti ve stěnách. Délka činí 27 m, šířka se pohybuje mezi 6 a 7 m, výška 2‑3 m. Je podepřena devíti pilíři; 5 z nich (především zadní) je vytesáno z pěnovce, ostatní jsou zděné. U předposlední dvojice pilířů jsou směrem ke stěnám zazdívky a průchod je ponechán pouze uprostřed mezi pilíři ve snaze rozdělit prostor na dva. Zhruba uprostřed sklepení je ve stropu prolomen světlík. Jeho tesaný profil je zpočátku oválný o proporcích 1,5x1 m; ve výšce 4,5 m nad stropem sklepa se větví. Zatímco svislé pokračování vzhůru k povrchu je obezděno na profil 0,5x0,5 m a na povrchu kaskády (nyní travnatá plocha) je kryto děrovaným poklopem a jeho funkce byla především větrací, odbočná větev stoupá o sklonu 35°, má úzký čtvercový profil (0,4x0,4 m), délku 4 m a účel nejasný. Na stěnách světlíku jsou místy úlomky uhlí, patrně také tudy byl kdysi zásobován klášterní objekt topivem. Celková výška světlíku mezi stropem a povrchem činí 9 m, ode dna 12 m.

Na stěnách a stropu sklepení se místy vyskytují trubicovité dutiny přibližně kruhového průřezu o různých průměrech, nejčastěji v řádu prvních centimetrů. Délkou dosahují i několika metrů a vzácně se větví. Jedná se o napadané větve a kmeny dřevin do vod vyvěračky v dobách, kdy ještě přetékala přes tvořící se pěnovec. Rychlé usazování uhličitanu vápenatého muselo způsobit, že rozkladné procesy dřeva dosáhly své vrcholné fáze až po vzniku okolní pěnovcové hmoty, která díky své pórovitosti následně umožnila odplavení organických zbytků. Vzniklé dutiny byly místy druhotně pokryty sintrem. Největší dutina této podzemní prostory se nachází na konci vpravo od přirozeného výklenku. Má profil 25x30 cm a délku 2,3 m.

[K24]  [G6]  [C9] 
Geologie 1  Geologie 2  Geologie ČGÚ  Půdorys  Řez světlíkem 

  Další

Ivanka chodby  Nivelace 1995 schéma1  Nivelace 1995 schéma2