Skupina 24 - soupis jeskyní

Michal Kolčava; aktualizace 18.3.2015

pozn.: uváděny jsou zkrácené verze evidenčních čísel krasových jevů;

kompletní evidenční číslo JESO např.jeskyně Arnoldka má tvar: K112-87-24-J00026

D = délka jeskyně [m], Dn = denivelace (převýšení) [m], H = nadmořská výška vchodu [m n.m.]

 

číslo jméno synonymum lokalizace

katastrální území

D Dn H

24-001

Pod Skalou

 

údolí Bubovického potoka – spodní úsek

Srbsko

5

 

260 

Jeskyně vytvořená na styku pukliny severovýchodního směru s vrstevní plochou se nachází v úpatí strmé skalní stěny v šedých sliveneckých vápencích na pravém břehu Bubovického potoka pod ostrou serpentinou silnice Srbsko - Hostím. Je 5 m dlouhá a 1 m široká. Pro normálně vzrostlého dospělého jedince je však průlezná pouze v délce 2,5 m. Úzké pokračování stoupá se sklonem 15° směrem pod jeskyni Čtvrteční (24-081). Šest metrů západně je drobná rovnoběžně založená dutina. Nedaleko ve dně údolíčka vyvěrá v obezděné jímce malý pramen o vydatnosti cca 0,05 l.s-1, který aktivně sráží pěnovec.

[B1]  [B2]  [B3]  [B5]  [G7]  [C3]  [C7/24]  Plánek 1961-63  Mapa

24-002

Pod Silnicí

 

údolí Bubovického potoka – spodní úsek

Srbsko

15

4

258 

Leží také na pravém břehu Bubovického potoka, v sevřeném lesnatém úseku mezi Srbskem a Kubrychtovou boudou, ve skalnatém svahu meandru, 8 m nad potokem. Skládá se ze dvou horizontů propojených dvěma komíny. Výrazně menší svrchní úroveň obsahuje drobnou sintrovou výzdobu. Centrem jeskyňky je síňka 3 x 2 x 1 m v blízkosti vchodu. Celková délka činí 15 m s převýšením 4 m. Vzhledem k tomu, že se nachází při turistické stezce je často navštěvovaná.

[B1]  [B2]  [B3]  [B4]  [G7]  [C1/24]  [C3]  Plánek 1961-63  Mapa

24-003

Krystalová

 

údolí Bubovického potoka – Velká hora

Budňany

7

 

304 

Nalézá se 30 m nad Kubrychtovou boudou ve skalnatém hřbítku Velké hory, v nároží rokle V Kameni a údolí Bubovického potoka. Dvě paralelní prostůrky oddělené skalním žebrem sledují ukloněnou poruchu (50° k SV) do vzdálenosti 3 m. Z větší (levé) části vybíhá vzhůru do výšky 3 m podle poruchy plochá dutina. V pravé menší je strop tvořen krystalovaným kalcitem. V okolí jeskyně je ještě několik drobných portálků využívaných jako nory nespecifikovaných živočichů. Délka jeskyně je 7 m. 

[B1]  [B2]  [B3]  [B6]  [B7]  [G7]  [C3]  Plánek 1961-63  Mapa

24-004

Nad Vodopády

 

údolí Bubovického potoka – Bubovické vodopády

Budňany

11

4

309 

Jeskyně se nalézá nad prostředním stupněm Bubovických vodopádů na pravém břehu. Vchod o rozměrech 2 x 1 m neodmyslitelně patří ke koloritu soutěsky a skrývá balvany pokrytou prostoru cca rozměrů 7 x 5 m při výšce 2-3 m. Celková délka činí 11 m. Přesnější mapování (1:50) provedl Sobalík a Erdős v roce 1959. Objevuje se také pod názvy „Nad vodopádem“ či „U vodopádů“. 

[B1]  [B2]  [B3]  [C1/24]  [C3]  Plán 1942  Plán 1959  Bubovické vodopády 1943

24-005

Amerika I

 

Amerika západ – Gaislerova štola

Budňany

120

26

400 

Vchod (1 x 1,6 m) najdeme v pravé stěně Gaislerovy štoly 41 m z lomu Kamensko směrem k Malému Kamensku (též Malý Příroďák). Jde o rozsáhlejší jeskyni o celkové délce 120 m, včetně drobné prostory v protilehlé stěně štoly. Denivelace činí 26 m. Centrum jeskyně tvoří Korytový dóm 24 x 10 x 8 m, uprostřed něhož leží sutí přikryté ústí stupňovité propasti o hloubce 16 m, kudy dochází k pozvolnému vyklízení sedimentů z jeskyně (Cílek 1992). Kampak asi mizejí? Nad druhým puklinovitým stupněm propasti se odbočuje úzká plazivka nejasného pokračování. Prostory pod Korytovým dómem charakterizují řídké jílovité sedimenty, které znesnadňují pohyb badatele, podobně jako v propasti Čeřinka (24-020).

Ve stropě Korytového dómu je nad ústím propasti v komínu č.2 (+8 m) vyvinut horizont v podobě krátké zahliněné chodbičky. Komín č.1 (blíže vchodu, +7 m) s paralelním větvením je ukončen suťovou „ucpávkou“. Celá jeskyně leží pod šikmým dnem lomu Malé Kamensko, čehož si byli těžaři vědomi a od další zbytečné těžby vzduchu a jílu v lůmku upustili. V blízkosti jeskyně jsou další dutiny dříve řazené společně pod číslo 24-005. Zde jsou již popsány odděleně. Nejblíže je Mezilomá (24-058; od chodbičky při západním okraji hlavní prostory vzdálena 6 m) a Studniční sál (24-061; opačným směrem, 6 m za východní stěnou dómu). 

Foto  Foto 2  [B1]  [B2]  [B3]  [B8]  [B9]  [B11]  [C5]  [C6]  [C11]  
Mapa 8a  Mapa 8b

24-006

Amerika II

 

Amerika západ – lom Kamensko

Budňany

138

24

400 

Její „gotický“ portál (1,5 x 3 m) leží v patě stěny v jihozápadním zákoutí lomu Kamensko (též Příroďák, Amerika, Bubovický). Jeskyně má dvě patra, spojené 11 m hlubokou puklinovitou šachtou, která pokračuje ještě 9 m vzhůru nad svrchní úroveň, tedy nad úroveň vchodu. Svrchní patro se skládá ze dvou chodeb o délkách 7 a 10 m. V rozsáhlejším spodním patře se nachází dómovitá prostora (Kuželový dóm 6 x 8 m) s 15 m vysokým komínem, v jehož stěně je ve výšce 8 m vyvinut další horizont v podobě 31 m dlouhého „systémku“ Písečné chodby. Tato chodba s hlinitopísčitými sedimenty na počvě se vrací směrem zpět ke vchodu a je zakončena v závalu pod západní stěnou lomu. V suti je zřetelný průvan. Blízkost povrchu také dokládá polygon a zvuková zkouška. Komín poprvé vylezli horolezecky bratři Lauerové v listopadu 1967 (Lysenko 1968). V červnu 2003 vylezen a vystrojen pomocí výstupového sloupu (Kerhat J., Němeček L., Kolčava M. a lešenářská trubka).

Zejména v prostorách Kuželového dómuPísečné chodby jsou viditelné zarovnané stropy; podobné popisují Bruthans a Filippi (1999) v Arnoldce (24-026), vypovídající o dlouhodobé stagnaci vodní hladiny. Na stěnách jeskyně je na několika místech vidět určité linie, které by mohly ukazovat starší úroveň sedimentů přemístěných v rámci jeskyně do známých či neznámých prostor, souvisí s tím korýtko v počvě Písečné chodby?

Vlevo od vchodu do jeskyně (2 m) je ústí samostatné klesající plazivky - Smradlavé chodby, dlouhé 7 m. Celková délka chodeb Ameriky II činí 138 m. Denivelace 24 m. Mapa větší části jeskyně (1:50) je z roku 1960 (Pacholík M., Turnovec I. a Hýsek J.), komín, PísečnáSmradlavá doplněny 2003. 

Foto  [B1]  [B2]  [B3]  [B8]  [B9]  [B10]  [B11]  [B40]  [C5]  [C6]  Sčítání netopýrů
Mapa 7a  Mapa 7b

24-007

Jahodový komín

 

Amerika západ – Jahodová štola

Budňany

3

3

379 

Komín vysoký 3 m se nachází v levém rohu stropu Jahodové štoly, 3 m od Supího lomu. Je tvořen úzkou šikmou chodbou (0,8 x 0,6 m) ukončenou v sedimentech. Blízkost povrchu naznačují prorůstající kořeny. Pět metrů od jeho ústí proti vstupu do Supího lomu je další komín, který je však zapažen výdřevou.

[B1]  [B2]  [B3]  Mapa 4

24-008

Monako

 

Amerika západ – Ovčí štola

Budňany

8

4

380 

Ve stropě Ovčí štoly, 20 m od jejího vybočení ze štoly Radiácké (též Překop na Velkou horu), při pravé stěně vystupuje 5 m dlouhá chodbička stoupající 4 m nad štolu. Ve stěně pod jejím ústím vchází do masivu ještě 3 m dlouhá úzká plazivka.

[B1]  [B2]  [B3]  Mapa 4

24-009

Pustá I

 

Amerika západ – Pustý lom

Budňany

S 14

 

397 

Jeskyňka v západní stěně Pustého lomu, asi 5 m nad úrovní horní lomové etáže. Portál má rozměry 5,5 x 2 m, nejzazší místo je vzdáleno 3 m za ním. O 3 m výše jsou položeny další 2 výklenky 2 x 1 a 5 x 1 m. Délky příslušných prostor za portály jsou 6 a 5 metrů.

[B1]  [B2]  [B3]  Mapa 10

24-010

Pustá II

 

Amerika západ – Pustá svážná

Budňany

9

5

393 

Vchod se nachází v horním zakončení Pusté svážné nad odbočením štoly jdoucí k horní etáži Pustého lomu. Jeskyni tvoří prostora 9 x 5 x 5 m. Před „nastřelením“ vyplňovaly větší část dutiny jílovitopísčité sedimenty. 

[B1]  [B2]  [B3]  Mapa 10

24-011

Martiho studna

 

Amerika západ – Jahodová štola

Budňany

14

14

379 

Krasový komín a propástka leží mezi lomy SupíPustý, 43 m od spojení Jahodové štoly Budňanským překopem (též Hlavní štola), 49 m od Supího lomu. Komín je 8 m vysoký a až 1,5 m široký, ve stropě vyvinut nevýrazný horizont (viz mapka). U paty štoly je pod komínem v pravé stěně (při pohledu k Supímu lomu) otvor propástky, ústící do občasně zatopené prostory. Hloubka propástky je 4 m, dno je tvořeno sutí. Celkové převýšení, vč.štoly, je 14 m. Objekt se také občas označuje chybným zkomoleným názvem „Martiniho studna“ (Cílek a SPEA 1994). 

[B1]  [B2]  [B3]  [B11]  [B20]  Mapa 4  Plánek 1961-3  Skica 1959

24-012

Dvojitý komín

 

Amerika západ – Budňanský překop, východ

Budňany

9

9

375 

Nachází se v pravé stěně Budňanského překopu mezi Malou Amerikou a závodem Mořina. Od Malé Ameriky je vzdálen 120 m a od odbočky jdoucí k tzv. komínu Smrti pouhých 7 m. Mírně ukloněný komín je vysoký 9 m, je charakteristický výskytem sintrových náteků a slabým skapem. V protější stěně štoly je zbytek druhého ramene komína o výšce 3 m. 

[B1]  [B2]  [B3]  [B11]  Mapa 12a  Mapa 12b  Skica 1959

24-013

Široký komín

 

Amerika západ – Středověký systém

Budňany

11

11

376 

Tato lokalita leží mezi lomy Malá AmerikaNové Dvanáctky v části zvané Středověký systém. V průzkumných chodbicích pro ověření ložiska, vyražených ještě před existencí Budňanského překopu, se nachází 6 krasových prostor. Největší z nich je Široký komín, ležící v pravé stěně a stropě chodby směřující z Budňanského překopu k zasypané Nové svážné. K překopu má vzdálenost právě 16 m. Do chodby vyúsťuje dutinou 3 x 2 m, poté stoupá šikmo do výšky 11 metrů.

[B1]  [B2]  [B3]  Mapa 12a  Mapa 12b

24-014

Stinný komín

 

Amerika západ – Středověký systém

Budňany

2,5

2,5

377 

 Leží ve Středověkém systému v levé stěně chodby, 6,5 m od křížení se štolou spojující bývalou Novou svážnouBudňanským překopem. Je 2,5 m vysoký. 

[B1]  [B2]  [B3]  Mapa 12a  Mapa 12b

24-015

Hladká

 

Amerika západ – lom Staré Dvanáctky

Budňany

20

 

379 

Jeskyně se nacházela v ssz.stěně lomu Staré Dvanáctky asi 5 m nade dnem (dle dobové fotografie; odtud také nadmořská výška). Lom je dnes zasypán elektrárenským popílkem. Jeskynní chodba byla 20 m dlouhá, 1-2 m široká a téměř metr vysoká s hladce „opracovanými“ stěnami, místy s pizolity a sintrovými polevami. 

[B1]  [B2]  [B3]  [B11]  Mapa 13  Plánek 1961-3

24-016

Igelitka

 

Amerika západ – Středověký systém

Budňany

4

 

376

Leží opět ve Středověkém systému v koutě pravoúhlé zatáčky, 18 m od „mimoúrovňového“ křížení s Budňanským překopem a 22 m od závalu býv.Nové svážné. Za vchodem (2,2 x 0,5 m) se nachází prostůrka 4 x 2 x 1,5 m. Středověký systém leží 1,7 m nad horizontem Budňanského překopu.

[B2]  [B3]  Mapa 12a  Mapa 12b

24-017

Velký komín

 

Amerika západ – Velikonoční štola

Budňany

7

6

379 

Vysoká puklina (6 m) přetíná Velikonoční štolu ve vzdálenosti 14 m od vyústění štoly do Sovího lomu nad hromadou vysypaných sedimentů. Je dlouhá 7 m, šířka 1,5 m. Založena patrně na stejné dislokaci (SSZ-JJZ) jako Rozpukaná díra (24-102)Velikonoční jesk.(24-018)

[B2]  [B3]  Mapa 5  Půdorys štoly 1965  Podélný profil štolou 1965  Soví lom 1964

24-018

Velikonoční

 

Amerika západ –  Soví lom

Budňany

24

14,5

384 

Jeskyni lze nalézt 5 m nade dnem v západní stěně Sovího lomu. Za rozšířeným vchodem (0,5 x 0,5 m) pokračuje dolů strmá, metr vysoká a 15 m dlouhá chodba, končící neprůleznou puklinou. Jeskyně má hloubku 14,5 m. Vlevo od vchodu, cca 4 m, jsou tři neprůlezné trativody. Celková délka jeskyně činí 24 m. Jeskyni zmapoval (1:100) V.Lysenko 1965.

[B2]  [B3]  Mapa 6  Půdorys 1965  Profily 1965  Plánek 1965  Soví lom 1964

24-019

Aprílová

 

Amerika západ –  Soví lom

Budňany

12

 

379 

Leží v patě jižní stěny Sovího lomu a je tvořena 5 m dlouhou, jinak celkem úzkou a nízkou chodbou, která ústí do prostory 7 x 2 x 2 m. Místy sintrové náteky. Také tuto mapoval (1:100) V.Lysenko 1965. 

[B2]  [B3]  Mapa 5  Plán 1965  Plánek 1965  Soví lom 1964

24-020

Čeřinka

Palachova propast, Na Čeřince

Paní hora - lom Čeřinka

Bubovice

630

87

400 

Významná propasťovitá jeskyně objevená v roce 1969 těžbou v lomu Čeřinka na Paní hoře. Je tvořena souborem strmě ukloněných chodeb, propastí a puklinovitých dómů jen místy střídaných úseky horizontálními. Geneticky je vázána na téměř vertikální příčné tektonické poruchy a vrstevní spáry devonských vápenců. Jednotlivé prostory spojují puklinové propasti a pomyslně tak rozdělují jeskyni na tři horizonty. Členitost prostor je dána rozdílnými typy vápenců. V některých prostorách jeskyně překvapuje v měřítku Českého krasu bohatá sintrová výzdoba mnoha forem, naopak v nejníže položené části vystupují ze stěn křemité rohovce. Zde se také nachází jezero s hladinou kolísající až v rozptylu 30 metrů.

Jeskyně je ve správě ZO 1-05 Geospeleos.

... podrobné informace o jeskyni

24-021

Ptačí

Lýsova díra, Jihozápadní

Amerika východ – Trestanecký lom

Mořina

25

 

388 

Jeskyně leží uprostřed levé části severní stěny Trestaneckého lomu. Do stěny se otevírá třemi portály, z nichž největší dosahuje rozměrů 2 x 4 m, k němu je vztažena nadmořská výška. Jeskyně se skládá z nízkých chodeb souhrnné délky 25 m. Ve stropě jsou časté rohovcové kulisy. Poprvé slezena v roce 1968. Podle množství exkrementů a peří se zdá, že je oblíbena zejména ptactvem. Nazývána též jmény „Jihozápadní“ nebo „Lýsova díra“.

Foto  [B2]  [B3]  Mapa 17

24-022

Liščí

 

Amerika východ – Trestanecký lom

Mořina

27

7

382 

Tuto jeskyni skrývá otvor ležící asi 17 m pod okrajem východní stěny Trestaneckého lomu (pod turistickou vyhlídkou). Ve vchodu (1,5 x 1,5 m) vyrůstá strom. Hlavní chodba je 10 m dlouhá, šikmo upadající, s komíny ve stropě. Horní patro, kam komíny ústí, směřuje k několika dalším drobným vchodům ve stěně. Spojení s nejjižněji položeným bylo prokázáno pouze světly výzkumníků. Celková délka chodeb činí 27 m, převýšení 7 m. 

[B2]  [B3]  Mapa 18  Plánek 1968

24-023

Propast s okny

 

Amerika východ – Trestanecký lom

Mořina

26

12

372 

Nachází se v okrajové římse Velké galerie (3.patro) ve východní stěně Trestaneckého lomu. Puklinová propast (-12 m) sleduje lomovou stěnu, se kterou je ve spodní části propojena oknem. Ústí propasti sestává ze třech vchodů (jeden je ze štoly). Horní část je místy vyplněna krystalickým kalcitem. Odbočné rameno propasti je částečně zasypáno sutí. Největší profil (3 x 1 m) je v dolní partii. Celkový součet délek činí 26 m. 

[B2]  [B3]  Mapa 19a  Mapa 19b  Plánek 1968

24-024

Krystalová propástka

 

Amerika východ – Velká galerie

Mořina

11

11

372 

Leží v patě pravé stěny Velké galerie (při pohledu od Velké Ameriky) v místě, kde se štola větví na dvě, které poté vyústí v Trestaneckém lomu. Otvor má rozměry 1 x 1 m a stěny propástky i neprůlezných komínů pokrývají vrstvy kalcitové výplně. Hloubka propástky, ve které v minulosti probíhaly prolongační práce, je 7 m. Komíny dosahují minimální výšky 4,5 m. 

[B2]  [B3]  [C6]  Mapa 20  Plánek 1968  Severní překop 2000

24-025

Deštivá

 

Amerika východ – Trestanecký lom

Mořina

53

15

370 

Leží v jižní stěně Trestaneckého lomu pod „okny“ Rytířské štoly (2.patro) v tzv.Koutě. Má čtyři vchody, z toho dva pěkně vykroužené komíny propasti zvané Troska (-8 m), které ústí do centrální části jeskyně, do plochého dómu (9 x 10 x 2 m) se změtí bloků na počvě. Z dómu vybíhá vzhůru jihozápadním směrem řícená chodba, která o úroveň výše míjí další zasypaný propasťovitý vchod. dále pak strmě stoupá směrem k jeskyni Rozlomené (24-066) a opět vyúsťuje do lomové stěny. Délka chodeb jeskyně je 53 m, převýšení 15 m. Nadmořská výška vztažena k dolnímu vchodu. 

[B2]  [B3]  Mapa 19a  Mapa 19b  Plánek 1968

24-026

Arnoldka

 

Paní hora - lom Čeřinka

Kozolupy

1360

111

401

Významná propasťovitá jeskyně, která byla objevena v roce 1972 v lomu Čeřinka na Paní hoře. V současné době je to druhá nejhlubší (po jeskyni Na Javorce) a pátá nejdelší jeskyně v Čechách (po Koněpruských, Ementálu, Na Javorce a Chýnovské j.). Skládá se ze dvou ukloněných jeskynních úrovní vzniklých v různých typech vápenců, což se projevuje v morfologických odlišnostech prostor. Trojrozměrný labyrint puklinových až tunelových chodbiček a dómů ve spodní úrovni je jedinou chodbou propojen s úrovní svrchní, kde se nachází spíše tunelové chodby kombinované plazivkami prudce spadající po vrstevnatosti devonských vápenců. Tyto tzv.tahy klesají až do nejhlubších míst jeskyně, které jsou občasně zaplavovány vodou, ačkoliv jsou hluboko pod úrovní Bubovického potoka a jezera v sousední Čeřince (24-020). Jen vzácně se v jeskyni vyskytuje chudá krápníková výzdoba, což však vynahrazuje až neuvěřitelná barevnost zdejších vápenců. Jeskyně je významným zimovištěm netopýrů.

Jeskyně je ve správě ZO 1-05 Geospeleos.

... podrobné informace o jeskyni

24-027

Pavoučí

 

Paní hora - lom Čeřinka

Bubovice

118

43

381 

Ležela v jižní stěně lomu Čeřinka. Jeskyně byla objevena dne 16.6.1973 Ladislavem Kozákem, Stanislavem Kopřivou, Jiřím Čeřovským a Stanislavem Káchou při obhlídce lomu po měřické akci v Arnoldce. Ve východní straně vylámaného výklenku v jižní stěně tehdy nalezli odstřelenou krasovou puklinu. V její spodní části, zhruba 10 m od horního okraje lomu, byl vzápětí objeven zprvu neprůlezný otvor zavalený skalními bloky. Za vstupní částí rozrušenou odstřelem dále pokračovala svažitá puklinová chodba založená na dislokaci SZ-JV, která téměř bez větvení klesala až do hloubky 43 metrů. Na několika místech se rozšiřovala v malé dómy; její šířka byla místy až 4 m a výška 5 m. Chodba o délce 94 m byla zakončena úzkými kanálky (trativody), vyplněnými jemným písčitým sedimentem. Výzdoba v jeskyni v podstatě nebyla, pouze asi 20 m od vchodu se vyskytovaly korality, sintrové krápníčky a náteky.

Z informací S.Vaněčka vyplývá, že na jaře 1974 byla úvodní část jeskyně odtěžena (prohloubení na 4.etáž). V 90.letech byl lom prohlouben až na 6.etáž, zhruba na kótu 345 m n.m., a jak z výpočtu nadmořských výšek vyplývá, neodtěžený zůstal jen závěr hlavní chodby s trativody a případně hypotetické pokračování po vrstvách dolů k jádru synklinály. Tuto skutečnost však tehdejší obchůzky v terénu nepotvrdily. S přihlédnutím k faktu, jak po odstřelu vypadá nejbližší hornina v okolí, vlastně ani nevyvrátily. Dnes je jeskyně minimálně z 95 % odtěžená a místo, kde se nacházela, leží hluboko pod odvalem. Po proměření chodeb z mapy 1:100 byla délka jeskyně stanovena 118 m (MK).  Jeskyně nesla název podle živočicha nalezeného u vchodu, jak píše L.Kozák. Popis a plán uvádí V.Lysenko (1973, 1978).

[B2]  [B3]  [B41]  [B42]
Půdorys digitalizovaný  Mapa originál 1973  Půdorys (plán výšek) 
Lom Čeřinka 1973  Lom Čeřinka 1988

24-028

Večerní

 

Paní hora - lom Čeřinka

Bubovice

190

20

383

Nacházela se v jižní stěně lomu Čeřinka cca 4 m pod okrajem 3.etáže naproti Arnoldce (24-026), přesně 100 m od jejího spodního vchodu. Objevena byla na podzim 1974. Byla založena na dislokaci směru SV-JZ, v pokračování Arnoldky a v jejím prodloužení jihovýchodním směrem se na dně 3.etáže nacházel otevřený komín, hluboký 2,5 m. Vchod do Večerní jeskyně byl úzký (0,5x0,5 m) a otevíral se v uvolněných blocích. Vstupní část byla vertikální, vlastní prostory jeskyně sestávaly z komplikovaných zkrasovělých puklin směru SV-JZ často sledujících úklon vrstev 315°/28°. Největší prostory se nacházely v severozápadní a jihovýchodní části. Úzké chodby ve východní části měly funkci občasných trativodů. Dno tvořila kamenitá až balvanitá suť v severní části, hlinité sedimenty v jižní části. Skromná byla výzdoba koralitů a bradavičných sintrů. Hloubka jeskyně činila 20 m a délkový součet „labyrintózních“ chodeb čítal 190 m. Zkrasovělé pukliny byly i nad Večerní jeskyní ve stěně 3.etáže.

Pokud promítneme plán podzemí do současné situace lomu, shledáme téměř celou jeskyni odtěženou. Pouze nejjižněji položené výběžky tečují lomovou etáž, případně i vstupují do masivu. Ještě v r.2007 byly v částečně zasypaném nároží j.stěny proti Arnoldce k nalezení zkrasovělé pukliny s pizolity (zbytek jižní prostory jeskyně) a nenápadná proláklina se sborem bloků (torzo chodby u bodu č.18). O tom, v jakém stavu stability se případné další zbytky prostor či hypotetická pokračování můžou nacházet, se mohou vést diskuse. Jihozápadní část lomu se dnes postupně zasypává materiálem nevhodným pro těžařské účely. Místo, kde leží nepatrné zbytky kdysi zajímavé Večerní j., se v r.2012 nacházelo již hluboko po navážkou.

Popis uvádějí Lysenko a Sluka 1978. Plán a řezy jsou bez vstupní části, která v důsledku pokračujících lomových prací neustále měnila charakter.

[B2]  [B3]  [G5] 
Půdorys digitalizovaný  Mapa originál  Půdorys (plán výšek)  Letecký snímek
Lom Čeřinka 1973  Lom Čeřinka 1988  Polygon od Arnoldky

24-029

Únorová propast

 

Amerika východ – Gotická a Naftová štola

Mořina

268

64

351 

V únoru 1978 Speleologický klub Praha, skupina „Specialisté“ objevuje v Gotické štole (4.patro) přirozenou krasovou spojnici se štolou Naftovou patra pátého. Jde o soustavu puklin a šachet založenou na souboru 2-3 rovnoběžných vertikálních poruch směru SZ-JV existujících velmi blízko při sobě (cca 2 m). Větší prostory často vznikly prořícením přepážky mezi jednotlivými paralelními puklinami. Další členění prostor je místy způsobeno zaklíněnými bloky a sutí nebo zúžením pukliny do centimetrových hodnot. Na většině míst vystupují ze stěn ostré hrany rohovců a kalcitu; v nejvyšších částech je výskyt pizolitické výzdoby. Z Gotické štoly vybíhá vzhůru jednak cesta na Puklinový dómek (10 x 2 x 6 m) a jednak komín Sápák (+11 m), které nahoře přecházejí v jednu puklinu zužující se směrem k povrchu a místy vyplněnou volnými kameny. Touto puklinou lze také prostoupit do Hlavní šachty, jež je největší krasovou vertikálou na Amerikách (profil až 4 x 1,5 m). Hloubkově její suchá část měří 44 m a pod vodou zasahuje ještě dalších 10 m. V jejích nejvyšších partiích existuje zasucený horizont s výskytem kořínků a slabého průvanu. Povrch je odtud vzdálen 12 m. Odstraněním sutě z úžiny pod Sápákem bylo dosaženo přímého spojení Hlavní šachtyGotickou štolou (skupina „Vertikála“ 1985).

Hlavní šachty složitým traverzem nad vodní hladinou (Chodba Šílenců) a nebo těsnou propastí Hubená spojka lze dosáhnout Karlova dómku (6 x 2 x 4 m), kde je průlom do stropu zčásti zatopené Naftové štoly. Speleopotápěčskými průzkumy jezer (1981: „Speleoaquanaut“/ Hovorka J.a kol.; 1985: „Geospeleos“/ Hóta M., Balý L., Zapletal J.) byla objevena velká zatopená prostora (Modrý dóm 13 x 9 x 6 m) a sestupná chodba ukončená v sedimentech. Takto byla také fyzicky propojena Naftová štolaHlavní šachtou podvodní cestou. Zatopený suťový útvar Pilíř patrně vznikl prořícením čelby v okamžiku „objevného“ odstřelu nebo při úspěšných pokusech o zasypání pukliny v počvě Gotické štoly, o čemž hovoří i uvízlá výdřeva nad Chodbou Šílenců. Existence sintrových náteků v Modrém dómu ukazuje, že hladina vody dosahovala dříve nižších úrovní než dnes. Způsobila to těžební činnost? Hloubka zatopené části je 16 m při délce prostor 65 m; denivelace celku pak činí 64 m a délkový součet všech chodeb Únorové propasti jest 268 m. 

Potápění r.1985  Cesta za ponorem do Únorové propasti
[B2]  [B3]  [B12]  [B13]  [B14]  [B15]  [B16]  [B17]  [B46]  [C5]  [C6]  [C7/24] 
Mapa 15a  Mapa 15b  Modrý dóm 1985  Modrý dóm 1985 - tisková verze 
Podélný řez 1982  Modrý dóm 1982  Mapa 1978 

24-030

Gabriela

Portál

Paní hora - lom Čeřinka

Kozolupy

12

 

378

Drobná zmínka o jeskyni se vyskytuje v Lysenkově soupisu, který hovoří o jakémsi „portálu“. Ústí (2 x 3 m) se nalézalo 6 m nad 4.etáží Čeřinky v severní stěně, 50 m na severovýchod od začátku ochranného pilíře Arnoldky (24-026). Jeskyni tvoří klikatící se chodba, která se směrem do masivu zužuje a klesá; je zakončena hladinou zavěšeného jezírka, hlubokého maximálně 1 m, jak bylo v roce 1993 dokázáno jeho vyčerpáním. Celková délka 12 m. Poprvé zkoumána Kozákem L. a Vaněčkem S. dne 23.1.1977. V r.2012 se k jeskyni výrazně přiblížilo čelo odvalu a koncem roku 2013 byla zcela zasypána. V lednu 2015 byla navážka v prostoru nad jeskyní již v úrovni původního terénu Paní hory.

[B3]  [B43]  [G3]  [C9]  Mapa  Lom Čeřinka 1988

24-031

Petra

 

Paní hora - lom Čeřinka

Kozolupy

4

 

395

Ležela 5 m nad 3.etáží severní stěny Čeřinky proti správním objektům lomu. Též pod vyústěním staré vozové cesty od Bubovic na etáže. Jde o zbytek krasového komínu s prostůrkou 1,5 m dlouhou, ze které vybíhá 3 m dlouhá neprůlezná plazivka o šířce necelých 20 cm. Pravděpodobně v průběhu roku 2000 byla během rozšiřování lomu odtěžena

[B3]  [G3]  Mapa

24-032

Štěpánská propástka

 

Paní hora - lom Čeřinka

Kozolupy

7

6

373 

Ústí leželo v západní stěně ochranného pilíře Arnoldky na 4.etáži (31 m od hrany pilíře). Propástka je 6 m hluboká a pod ústím se pytlovitě rozšiřuje do rozměrů 2,5 x 3,5 m. Pravděpodobně komunikuje s Arnoldkou (24-026) nebo s jinými neznámými prostorami. Štěrbina v zaříceném pokračování pod severozápadní stěnou propástky se chovala jako ventarola, zejména v zimě. Objevili ji 7.2.1976 Vaněček S., Kopřiva S. a Rýva J.

V r.2007 bylo dno propástky bezúspěšně prolongováno členy ZO 1-05 a 17.8.2008 byl proveden radiotest vůči Arnoldce (24-026). Další plány však byly ukončeny postupujícím odvalem. V r.2012 se vchod nacházel již zcela zasypaný, cca 8 m pod úrovní haldy. V lednu 2015 dosáhla halda původní úrovně terénu.

[B3]  [G6]  [G7]  [C9]  Foto  Radiotest 2008  Lom Čeřinka 1988  Možnosti spojení s Arnoldkou  Mapa

24-033

Netopýří komín

 

Amerika západ – Pustá svážná

Budňany

5

5

380 

Komín se nalézá ve stropě spodní části (3.patro) Pusté svážné 5 m od její křižovatky s Diabasovou štolou. Komín je vysoký 5 m a v jeho horní partii je rozšířen do prostůrky 3,2 x 1,5 m. Jeho stěny striktně dodržují sklon silurských vápencových vrstev.

[B3]  Mapa 10

24-034

Tabulový komín

 

Amerika západ – Budňanský překop, západ

Budňany

7,5

7,5

379 

Komín se nachází v levé stěně nejzápadnějšího úseku Budňanského překopu za Desortovým závalem 65,5 m za odbočením štoly RadiáckéVelké hoře. Jedná se o 7,5 m vysoký šikmý komín zřetelně vytvořený na vrstevní ploše. Směrově míří k Monaku (24-008).

[B3]  Mapa 4

24-035

Aligátor

 

Amerika západ – Velikonoční štola

Budňany

14

 

379 

Zhruba 20 m od rozpojení Jahodové a Velikonoční štoly (3.patro) přetíná Velikonoční štola krasovou kapsu. Vzniklá kaverna má rozměry 14 x 4,5 x 4 m. Strop je „zbrázděn“ vystupujícími rohovci lochkovských (z hlediska těžby podložních) vápenců. Krasové dutiny vyplněné sedimenty jsou i na dalších místech Velikonoční štoly

[B3]  Mapa 6

24-036

Bakara

 

Amerika západ – Středověký systém

Budňany

2

2

376 

Leží ve Středověkém systému v pravé stěně kolmo odbočující štoly z Budňanského překopu, od kterého je vzdálen 11,5 m. Komín o průměru 0,7 m je záhy ve výšce 2 m zahlcen volnými bloky vápence. Směrová shoda s Dvojitým (24-012) a blízkost Širokého komína (24-013) nevylučuje existenci dalších neznámých prostor. 

[B3]  Mapa 12a  Mapa 12b

24-037

Olympijský smutek

 

Amerika západ – Středověký systém

Budňany

3

 

377 

Leží ve Středověkém systému ve slepé chodbě 9 m za dnes zasypanou Novou svážnou. Objekt je tvořen dvěma chodbičkami o délkách 1,8 m. Jedna z nich má viditelné pokračování. 

[B3]  Mapa 12a  Mapa 12b

24-038

Na Stojce

 

Amerika západ – Středověký systém

Budňany

5

 

377 

Leží v levé stěně chodby, jdoucí od Nové svážné Středověkého systému k VSV. Od křižovatky s chodbou přicházející od Budňanského překopu, je ke komínu měřena vzdálenost 14 m. Jde o šikmou, sedimenty vyplněnou prostoru o délce 5 metrů. 

[B3]  Mapa 12a  Mapa 12b

24-039

Protilehlý komín

 

Amerika západ – Velikonoční štola

Budňany

2

2

380 

Bezvýznamná krasová dutina vyplněná sedimenty se nachází ve stropě a pravé stěně Velikonoční štoly 63 m od štoly Jahodové a 7,5 m od závalu, za kterým zůstal odříznut Soví lom. Výška komínu je 2 metry.

[B3]  Mapa 6

24-040

Puklina Nevšim

 

Amerika západ – štola Růží

Budňany

3

 

377

Lokalitu bychom hledali ve štole Růží v blízkosti Malé Ameriky zhruba proti vyústění svážné z povrchu (dnes ve své polovině zavalena). Ze zbytku dutiny pokračuje ve směru k severozápadu 3 m dlouhá neprůlezná puklina neznámé výšky. 

[B3]  Mapa 11

24-041

Pekelná kapsa

Netoušovo bahno

Amerika západ – štola Růží

Budňany

30

16

385 

Vchod se nachází ve štole Růží, přesněji ve svážné štole o spádu 20° ve vzdálenosti 15 m od jejího spodního konce. Výplň jeskyně zavalila část svážné. Úzkou štěrbinou (0,25 x 0,6 m) lze prolézt vzhůru do úzké vysoké prostory 10 x 2 x 16 m. Během návštěvy hrozí sesutím dalších sedimentů zatarasení vstupu! Délkový součet jest 30 m.

[B3]  Mapa 11

24-042

Ozubová trhlina

 

Amerika západ – Podkovácká štola

Budňany

S 3

 

377 

Jev se nalézá mezi lomem Podkova a Budňanským překopem, 4 m od spojení dvou štol směřujících na Podkovu. Též 70 m přímým směrem od Budňanského překopu. Chodbu zde přetíná zkrasovělá tektonická porucha směru 144g, zčásti volná. Směrem zpět k překopu do 7 m od poruchy je v pravé stěně štoly zastižen zbytek krasové dutiny.

[B3]  Mapa 11

24-043

Červená

 

Amerika západ – Červený lom

Budňany

23

 

380

Jeskyně leží na západní straně Červeného lomu při jeho dně ve zbytcích vyústění štoly, vedoucí dříve k Černému lomu a do Budňanského překopu (vše 3.patro). Jedná se o plazivku s prostorou o mírách 7 x 5 x 3 m neprůlezně propojenou s propadlinou u hrany lomu. Ve stěně v blízkosti ústí jsou odkryty drobné chodbičky v celkové průlezné délce 5 m. Celková suma délek je 23 m. Prostor Červený lom - Výjezd - Černý lom vykazuje značnou míru zkrasovění.

[B3]  Mapa 3

24-044

Malý Netopýří komín

 

Amerika západ – Diabasová štola

Budňany

3

3

379 

V blízkosti Netopýřího komínu (24-033)Pustého lomu je při stěně ve stropě Diabasové štoly přístupný 3 m vysoký komín kruhového průměru 1,7 m. Jeho strop je tvořen sedimenty. Komín leží 7 m od průlomu do Pustého lomu po levé straně štoly směrem k Malé Americe; 4 m před ním přetíná Diabasová štola zkrasovělou poruchu.

[B3]  Mapa 10

24-045

Ve Výjezdu

 

Amerika západ – Výjezd

Budňany

5

2,5

380 

Výplň této krasové dutiny se podílela na vzniku závalu na konci svážné zvané Výjezd, určené pro dopravu nežádoucích krasových hlín, písků a výplní kapes na haldu. Jev je tvořen 2,5 m vysokým komínem a 3 m dlouhou chodbičkou.

[B3]  Mapa 3

24-046

Kloaka

 

Amerika západ – Rybízový lom

Budňany

3

 

396 

Otvor této kapsy se nachází ve východní stěně Rybízového lomu nad portálem Vlčí štoly, 16 m nade dnem. Rozměry prostory jsou 3 x 6 x 2 m.

[B3]  Mapa 2  Skica 1985  Rybízový lom 1985

24-047

Aršovna 

 

Amerika západ – Rybízový lom

Budňany

6

 

398

Tato krasová kapsa je vzdálena 7 m k severu od předchozí dutiny č.24-046. Aršovna je 18 m nade dnem Rybízového lomu a má rozměry 6 x 7 x 1,5 m.

[B3]  Mapa 2  Skica 1985  Rybízový lom 1985

24-048

Rybízový komín

 

Amerika západ – Rybízový lom

Budňany

27

12

381 

V místech, kde Vlčí smyčka (zbytek štolového oběhu) vchází do jihovýchodní stěny Rybízového lomu, se otevírá částečně odtěžená jeskynní dutina. Sestává ze dvou komínů, které jsou ve dvou úrovních propojeny. Západnějšímu komínu těžba „odkrojila“ jednu stěnu. Do spodní úrovně zasahuje zmíněná štola, díky níž je zde profil chodby až 3 x 3 m. V úzké chodbě jdoucí z horní úrovně k jihovýchodu je drobné jezírko hluboké 20 cm, za nímž v minulosti probíhaly prolongační práce (patrně 90.léta). Celková délka činí 27 m; denivelace 12 m.

[B3]  Mapa 2  Rybízový lom 1985

24-049

Marná snaha

 

Amerika západ – Radiácká štola

Budňany

4

4

381 

Na 246.metru Radiácké štoly směrem od Budňanského překopuVelké hoře přetíná důlní dílo zřetelná porucha směru 173° s komínovitou prostorou sahající do výše 4 m. Přesněji se toto místo nachází 49,5 m za odbočením Vlčí štolyRadiácké, těsně před závalem Naděje. Dutina je max.1 m široká a je ukončena zúžením a ucpávkou z vápencové sutě se znatelným průvanem. Po stranách štoly je v místech poruchy pokleslá počva, což by mohl být důkaz částečně volného pokračování dutiny pod úroveň štoly. Místo se nachází asi 30 m pod povrchem.

[B3]  Mapa 1

24-050

Chodbička

 

Amerika západ – Radiácká štola

Budňany

2

 

381 

Na 86.metru Radiácké štoly (též Překop na Velkou horu), 60 m za Badyho závalem je po pravé straně směrem k Velké hoře drobný komínovitý útvar výšky 2 m s drobnými sintrovými náteky.

[B3]  Mapa 4

24-051

Brutuson

 

Paní hora - lom Čeřinka

Kozolupy

7

2

382 

Jeskynní chodba, dlouhá 7 m, leží 11 m nad 4.etáží lomu Čeřinka ve výběžku ochranného pilíře Arnoldky (24-026), se kterou komunikuje přes neprůlezné pukliny a zřícené bloky vápence (Hřebečný dóm, Kalcitka). Vchod jeskyně má míry 2 x 0,7 m, podobně jako vnitřní profily chodby, a je od spodního vchodu Arnoldky vzdálen 13 m k severovýchodu. Na stropě jsou místy nenápadné krystalické formy. V roce 2012 se těsně ke vchodu přiblížila linie zásypu jihozápadní části lomu. Na rozdíl od jiných menších jeskyní na Paní hoře zůstává díky ochranné "nálevce" spodního vchodu Arnoldky nezasypána - stav únor 2015.

[B3]  [G7]  Lom Čeřinka 1988  Možnosti spojení s Arnoldkou  Mapa

24-052

Jívová

 

Paní hora - lom Čeřinka

Bubovice

11

6

378 

Její ústí leželo na 4.etáži západní stěny lomu Čeřinka. Jeskyni tvoří jednak 6 m vysoká a 1 m široká puklinová chodba o úklonu 60°, která stoupá do vzdálenosti 3 m, a dále drobné dutiny (1,7 x 1 x 1,2 m) v bezprostřední blízkosti, kde se nacházela také neprůlezná puklina, ze které za velkých mrazů vystupovala pára. Tato puklina je označována jako Jívová II. V roce 2006 byl celý soubor dutin zasypán odvalem lomu.

[B3]  [G1]  [C9]  Mapa  Lom Čeřinka 1988

24-053

Kosův ponor

 

Paní hora - lom Čeřinka

Kozolupy

4

4

384 

V jižní stěně lomu Čeřinka na svážné cestě, která vede ze 4.etáže k vrátnici existovala více než 4 m hluboká puklinová propast, fungující jako hltač veškerých dešťových přívalů přitékajících ze silnice Mořina - Čeřinka. Otvor (2,5 x 0,8 m) byl později zasypán štěrkem, ale svoji funkci přesto plnil až do chvíle, kdy při rozšiřování níže ležící etáže došlo k poklesu vápencové masy a tím i východní stěny bývalé propasti. V roce 2012 se místo nacházelo definitivně zasypané v odvalu.

[B3]  [G1]  [C9]  Mapa

24-054

Zlá krev

 

Paní hora - lom Čeřinka

Kozolupy

4

 

380

V severní stěně lomu Čeřinka, 26 m k severovýchodu od jeskyně Gabriela (24-030) se nacházela sedimenty vyplněná prostora, která ve výši 8 m nad 4.etáží přecházela v krátkou chodbičku s komínem, vracejícím se zpět do lomové stěny. Celková délka volné podzemní dutiny je 4 m. V únoru 2015 byla lokalita zasypána postupujícím odvalem lomu.

[B3]  [G7]  [C9]  Zasypání 2015  Lom Čeřinka 1988  Mapa

24-055

Oddělaná

 

Paní hora - lom Čeřinka

Bubovice

7

5

360

Dnes již neexistující chodba byla zaregistrována 10.10.1994 ve dně 5.etáže, postupně těžené etáží šestou zhruba uprostřed jihozápadní části lomu Čeřinka. Měla výrazný puklinovitý charakter, byla vysoká 5 m, široká 0,5-1 m a dlouhá 7 m. Jihozápadním směrem končila neprůlezným trativodem. Několik měsíců od objevu byly stěny a počva této celkem nevýznamné jeskyně odvezeny mnoha nákladními automobily směrem k Mořině.

[B3]  [G1]  Mapa  Lom Čeřinka 1988

24-056

Kamenská

 

Amerika západ – Gaislerova štola

Budňany

12

5

401

V úrovni štolového stropu za prohnilými zbytky výztuží udušených ve zvodnělých jílech (Mezilomá jeskyně, 24-058) se v odbočce štoly proplazíme do šikmé jeskynní chodby, která dosahuje výšky 5 m nad strop štoly. Na jejím dně, zejména v horní části, jsou písčité sedimenty. Její délka činí 12 m. Blízkost jeskyně Amerika I (24-005) a dalších jevů naznačuje možnost existence většího zahliněného krasového komplexu.

[B3]  Mapa 8a

24-057

Mostíček

 

Amerika západ – lom Kamensko

Budňany

3

 

405

Mezi ústím Gaislerovy štolyAmerikou II (24-006) je v jižní stěně lomu Kamensko 6 m nade dnem zastižena krasová dutina založená na vrstevní ploše. Je zčásti odtěžená, čímž vznikly dvě prostory (větší z nich, levá: 3 x1,5 x 2 m) a skalní mostík mezi nimi. Vzdálenost ke vchodu Gaislerovy štoly je 25 m.

[B3]  Mapa 9

24-058

Mezilomá

 

Amerika západ – Gaislerova štola

Budňany

18

8

402 

Na 24.metru Gaislerovy štoly od Kamenska vybočuje k jihu chodbice směřující k bývalému těžnému komínu. Tato chodba po 5 m vchází do dvou, po sobě následujících komínovitých prostor, vysokých 5 a 8 m. Jak shnilá výdřeva napovídá, byly původně zapaženy. Výplně z komínů v minulosti zahradily štolu, čímž vznikla směrem k jihu „zdrž“ plná sedimentů „vyteklých“ z další zasedimentované poruchy v prostoru Kamenské jeskyně (24-056). Půdorysný průmět prostor má délku 10 m. Délkový úhrn zhruba 18 m.

[B3]  Mapa 8a

24-059

Soví komín

 

Amerika západ – Soví lom

Budňany

12

8

380

V ústí Velikonoční štolySovím lomu se ve stropě nachází 6 m vysoký komín, jenž je ve své horní části otevřen do jižní lomové stěny, vlastně se jedná o propast. V profilu dosahuje rozměrů 2 x 1 m. V blízkém štolovém výklenku (2 m od komínu) je na stejné poruše vyvinuta 4 m dlouhá úzká chodba. V pravé stěně štoly, naproti výklenku je další komín. Ten je však zapažen výdřevou. Jeho výška je minimálně 2,5 m. Na stejné poruše je vyvinut objekt Soví budka (24-103). Nadmořská výška je vztažena ke vchodu ve štole.

[B3]  Mapa 5  Půdorys štoly 1965  Podélný profil štolou 1965  Soví lom 1964

24-060

Šampónovy díry

 

Amerika západ – Gaislerova štola

Budňany

2

 

402

Za vchodem Gaislerovy štoly v lomu Kamensko (5,5; 9 a 12,5 m od portálu) jsou v pravé stěně a ve stropě tři krasové pukliny široké cca 0,2 m. První z nich vede do vzdálenosti 2 m. Mezi druhou a třetí je zbytek krasové dutiny. Na směrově shodné poruše je vyvinuta nedaleká jeskyně Kamenská (24-056).

[B3]  Mapa 8a

24-061

Studniční sál

 

Amerika západ – Gaislerova štola

Budňany

9

 

400 

Osmdesát metrů Gaislerovou štolou od lomu Kamensko dojdeme k pravostranné odbočce, ležící 4 m před závalem, který znemožňuje volný průchod do Liščího lomu. Odbočka - dómovitá prostora zčásti rozšířená těžbou má rozměry 9 x 5 x 3 m. Je možné, že byla těžaři nějakým způsobem využita.

[B3]  Mapa 9

24-062

Lysá síň

 

Amerika západ – spojka do Starých Dvanáctek

Budňany

5

 

374 

Krasová kapsa se nachází ve štole spojující Budňanský překop s lomem Staré Dvanáctky, který byl v minulosti zasypán elektrárenským popílkem. Jev je od překopu vzdálen zhruba 6 m. Kaverna dosahuje velikosti 5 x 5 x 4 m. Počva je pokryta jemným popílkem vytékajícím ze zásypu lomu.

[B3]  Mapa 12a

24-063

Železný komín

 

Amerika východ – Vodní tunel

Mořina

9

9

338 

Leží ve Vodním tunelu (5.patro) v pravé straně stropu při pohledu od Velké Ameriky, od které je vzdálen 168 m, neboli 41 m za odbočkou do Zadní svážné (Eskalátor). Mohutný mírně ukloněný komín s průměrem 2 x 1 m sahá do výšky 9 m, kde je ukončen suťovou ucpávkou. K průzkumu použito hliníkového žebříku.

[B3]  [B11]  Mapa 20

24-064

Červený komín

 

Amerika východ – Velká galerie

Mořina

11

8

374 

V blízkosti dnešních ocelových vrat ve Velké galerii (3.patro), 16 m od křižovatky se Severním překopem směrem k Velké Americe, je v levé stěně hrdlo 8 m vysokého komínu se spirálovým průběhem vytvořeného v červenavých vápencích. Průměr komínu (1,5 m) se směrem vzhůru zmenšuje až na profil 30 x 50 cm, kde je průlez do Komůrky 3 x 1,6 x 1,5 m.

[B3]  Mapa 21  Severní překop 2000

24-065

Pionýrský komínek

 

Amerika východ – Ondrůšova chodba

Mořina

3,5

3,5

374 

Na puklině směru 126° je vytvořen úzký uzavírající se komín výšky 3,5 m. Leží v Ondrůšově chodbě (3.patro) 39 m od Velké galerie, těsně před dnes zasypaným ústím do Velké AmerikyOndrůšova kříže. Na stejné poruše je vytvořen Macatý komín (24-085) vzdálený 20 m ve směru dislokace.

[B3]  Mapa 21  Severní překop 2000

24-066

Rozlomená

 

Amerika východ – Rytířská štola

Mořina

25

10

384

Od závodu jdoucí stará Rytířská štola (2.patro) prorazila 38 m před odbočením svážné k Deštivé jeskyni (24-025) krasovou dutinu vyplněnou sedimenty, které záhy štolu zaplnily. Uvolněná kaverna rozměrů 6 x 5 x 6 m je při stropu propojena dvěma kanály (z nichž pouze jeden je s problémy průlezný) do jižní stěny Trestaneckého lomu, do míst výrazné poruchy přicházející šikmo vzhůru od Deštivé jeskyně. Spojovací chodbička je dlouhá 8 m. Ve stěně je patrný zbytek odtěžené dutiny, z níž se dochovalo několik drobných chodeb, největší má délku 3 m. Celkový délkový úhrn je 25 m a denivelace 10 m.

[B3]  Mapa 19a  Mapa 19b

24-067

Nad Vodou

 

Amerika východ – Trestanecký lom

Mořina

4

 

343

Zřetelný puklinovitý otvor (5 x 1 m) této dutiny se nachází v severní stěně Trestaneckého lomu, 6 m nad jeho dnem, mezi 15-ti metrovým prahem 4.etáže (Ústupový předěl) a portálem Salátů na patře pátém. Jedná se o horizontální chodbu dlouhou 4 m a širokou 1,5 m.

[B3]  Mapa 18

24-068

Stropní okno

 

Amerika východ – Gotická štola

Mořina

11,5

11,5

354

Komín tohoto jména bychom hledali v prostoru dopravního oběhu Přední svážné (U Truhlárny) v zadní části Gotické štoly (4.patro) mezi lomy TrestaneckýmNové Dvanáctky. Odbočka je od portálu „Gotiky“ vzdálena 283 m. Otvor je ve stropu vylámané prostory mimoúrovňového křížení „oběhu“ s úpadnicí. Komín o průměru 1 m je vysoký 11,5 m a jedna jeho stěna je tvořena zvodnělými sedimenty. Jeho nejvyšší bod leží 7,5 m pod silnicí procházející závodem. Spolu s Holubím komínem (24-069) popsán Havlíčkem a Urbanem 1984.

[B3]  [B14]  Mapa 14

24-069

Holubí komín

 

Amerika východ – Naftová štola

Mořina

6

6

334

Ústí komínu se nachází v levé stěně zčásti zatopené Naftové štoly (5.patro) 105 m za průrazem Karlova dómku Únorové propasti (24-029) směrem k Novým Dvanáctkám. Prostora (5 x 3 x 6 m) s jílovitým stropem je založena na výrazné poruše SZ-JV. Stejná porucha patrně stojí za vznikem Okapu (24-114). V prostoře lze vidět barevné kašovité nátekové tvary.

[B3]  [B14]  Mapa 14

24-070

Latexová

 

Amerika západ – lom Nové Dvanáctky

Mořina

4

 

376 

V místě, kde začíná severní stěna Nových Dvanáctek za objekty bývalé dlaždičkárny je 3 m nad navážkou otvor do drobné dutiny o mírách 4,5 x 0,8 x 2 m. Je vyvinuta na výrazném zlomu s přítomností kalcitové výplně.

[B3]  Mapa 13

24-071

Střelená kapsa

 

Amerika západ – Budňanský překop, východ

Mořina

4,5

4,5

375 

Lokalizace: Budňanský překop, 5 m od západního okna Nových Dvanáctek směrem k Malé Americe. Jedná se o kavernu, kdysi zabezpečenou Neubauerovými výztužemi, které byly poškozeny nelegálním odstřelem, spáchaným blíže neurčitelným chorým mozkem v 90.letech 20.století. Výška kaverny o průměru 2-3 metry činí 4,5 m. Krasový původ není zcela zřejmý.

[B3]  Mapa 12a

24-072

Neubauerova sluj

 

Amerika západ – Budňanský překop, západ

Budňany

3

 

379 

Budňanský překop ve vzdálenosti 35,5 m směrem k Malé Americe od odbočení Diabasové štoly je podpořen čtyřmi pásy Neubauerových výztuží. Nad nimi se nachází dutina o rozměrech 3 x 2 x 1,5 m.

[B3]  Mapa 11

24-073

Bubovická propast

 

údolí Bubovického potoka – Mokrý vrch

Budňany

18

18

357 

Ve vzdálenosti 450 m od kóty Mokrý vrch (421 m n.m.) směrem 285° se 17 m nad korytem Bubovického potoka nachází ústí (0,7 x 0,4 m) svislé, 18 m hluboké a téměř celé vykopané propasti. Má puklinovitý charakter a ve své spodní části dosahuje profilu 6 x 1,5 m. Dno tvoří jílovito-písčité sedimenty. Prolongační práce prováděla na konci 90.let skupina „Geospeleos“. 

Foto vchodu 2006  [B3]  [G2]  Skica  Mapa  Nivelace

24-074

Nad Horním vodopádem

 

údolí Bubovického potoka – Bubovické vodopády

Budňany

3

 

320

Jeskyňka se nachází 5 m nad korytem Bubovického potoka, zhruba 50 m nad začátkem Bubovických vodopádů na pravé straně údolí. Jedná se o 3 m dlouhou chodbu, profilu 1 x 1 m, která je ukončena neprůleznou štěrbinou.

[B3]  Mapa

24-075

Leptákový komín

 

Amerika západ – Vlčí štola

Budňany

2,5

2,5

381

Otvírá se ve stropě Vlčí štoly před čelem závalu Specialistů, 58 m od křižovatky se štolou Radiáckou. Komín je vytvořen na puklině směru 45°. Je vysoký 2,5 m.

[B3]  Mapa 2

24-076

Černých hlín

 

Amerika západ – Radiácká štola

Budňany

3

 

381

Těsně za závalem Naděje se v levé stěně Radiácké štoly nachází volná krasová dutina rozměrů 3 x 2,5 x 0,8 m, patrně související s krasovým útvarem, jehož výplň tvoří zával Naděje.

[B3]  [B19]  Mapa 1

24-077

Ryvola

 

Amerika západ – Radiácká štola

Budňany

7,5

7,5

382

Ve vzdálenosti 10 m za závalem Naděje je po levé straně stropu Radiácké štoly 7,5 m vysoký svislý komín kruhového průřezu o velikosti 1 m. V období jarního tání zaznamenán slabší skap.

[B3]  [B19]  Mapa 1

24-078

Evidenční komín

 

Amerika západ – Radiácká štola

Budňany

2

2

382

Ve vzdálenosti 11 m před křižovatkou RadiáckéNadějné štoly směrem do Velké hory je ve stropě zkrasovělá puklina směru 175° s komínem výšky 2 m.

[B3]  [B19]  Mapa 1

24-079

Šavlata

 

Amerika západ – Radiácká štola

Budňany

8

4

381 

Za výše zmíněnou křižovatkou prochází Radiácká štola 8 m dlouhou a 4 m vysokou podélnou krasovou poruchou. Jev se nachází po levé straně směrem do Velké hory a 7 m od Nadějné štoly.

[B3]  [B19]  Mapa 1

24-080

Štajgrův omyl

 

Amerika západ – Radiácká štola

Budňany

5

4

381

Radiácká štola, neboli Překop na Velkou horu, protnula 12,5 m před svou čelbou krasovou kapsu o průměru 5 m a volné výšce asi 4 m.

[B3]  [B19]  Mapa 1

24-081

Čtvrteční

 

údolí Bubovického potoka – spodní úsek

Srbsko

10

 

265 

Jeskyně leží v úpatí skály pod zatáčkou silnice Srbsko - Hostím, 10 m V od jeskyně Pod Skalou (24-001) a o 5 m výše. Je tvořena především 8 m dlouhou plazivkou, která klesá do masivu pod sklonem 11°. Blízkost dvou propadlin nad skalou při silnici napovídá o existenci možného pokračování. Velikost profilu je většinou vymezena skalním masívem. Celková délka jeskyně činí 10 m.

[B3]  [G2]  [G7]  Mapa

24-082

Zdeňka

 

Paní hora - lom Čeřinka

Kozolupy

20

15

350 

Dne 21.11.1996 byl na 6.etáži lomu Čeřinka nalezen puklinovitý otvor propasťovité jeskyně, z níž po dalším odstřelu zbyla pouze cca 10 až 15 m hluboká propast s kratšími odbočkami. "Nové" ústí leželo, při pohledu na severní stěnu, šikmo vlevo dolů pod jeskyní Gabriela (24-030). První průzkum a dokumentaci vykonala ČSS ZO 1-12 „Hagen“ Mořina. Celková délka jeskyně činila asi 20 m. S postupným rozšiřováním výsypky v jihozápadní části lomu došlo i na zasypání vchodu této jeskyně; v r.2012 se nacházel již 30 m hluboko pod vrcholem haldy. V lednu 2015 byla halda dovršena do úrovně původního terénu Paní hory.

[B3]  [B44]  [C9]  Stav před odstřelem  Lom Čeřinka 1988

24-083

Malá Jezerní

 

Paní hora - lom Čeřinka

Kozolupy

15

9

393

Jeskyně objevena dne 27.4.1998 Lukášem Potyšem, Radimem Gaďůrkem a Karlem Fousem ve stěně 3.etáže ve východní části lomu Čeřinka. Sestávala ze 6 m dlouhé strmě ukloněné chodby, která 3 m pod úrovní etáže vstoupila do prostory s vodní hladinou. Speleopotápěčský průzkum (10.5.1998) stanovil hloubku jezera na 2,8 m. Další pokračování pod vodou bylo uzavřeno sedimenty. Okolní vrty zaznamenaly další zaplavené i suché prostory. Délka 15 m; denivelace 9 m. Průzkum provedla ČSS ZO 1-12 „Hagen“ Mořina. Jeskyně byla poté odtěžena.

[B3]  [B45]  Skica 1998

24-084

Kramlový komín

 

Amerika východ – Velká galerie

Mořina

6

6

373 

Leží ve slepé odbočce Velké galerie (3.patro) v blízkosti Trestaneckého lomu (zhruba pod památníkem trestanců). Na 20.metru chodby je ve stropě 4 m vysoká kaverna a v boku štoly je otvor do ukloněného puklinového komínu, který je vysoký 6 m a široký 2 x 0,5 m. Leží v jedné linii s jevy č.066, 025, 023024.

[B3]  Mapa 20  Severní překop 2000

24-085

Macatý komín

 

Amerika východ – Velká galerie

Mořina

9

7

374 

Nachází se ve Velké galerii, 84 m od Severního překopu směrem k Velké Americe nad čtyřmi pásy Neubauerových výztuží. Jeskyni tvoří 9 m dlouhá chodba s viditelným pokračováním k jihu sahající v komínovitém výchozu do výše 7 m nad počvu štoly. Na stejné poruše je vyvinut Pionýrský komínek (24-065).

[B3]  Mapa 21  Severní překop 2000

24-086

Trhlý komín

 

Amerika východ – Severní překop

Kozolupy

5

5

374 

Severní překop po 350 m (od Velké galerie) dosahuje místa, kde se do Podložního ložiska „zakusuje“ První svážná. V místě jejího odbočení je ve stropě vyvinuta rozsáhlá ukloněná trhlina, dosahující výšky 5 m při šířce 1,5 m.

[B3]  Mapa 22  Severní překop 2000

24-087

Pod Svážnou

 

Amerika východ – První svážná

Kozolupy

2,5

2,5

374 

V chodbě jdoucí ze Severního překopuPrvní svážné je v levé stěně 2,5 m vysoký komín s nuznou brčkovou výzdobou. Směrem zpět k Mořině je 7 m od tohoto jevu drobný zahliněný komínek sklonu 50°.

[B3]  Mapa 22  Severní překop 2000

24-088

U Brzdy

 

Amerika východ – První svážná

Kozolupy

2

2

393 

Ve štole 2.patra, která směřuje z První svážnéPůlnoční jámě, je na pravé straně v ostrém levotočivém záhybu zbytek zahliněného komína sklonu 65°, jehož výška činí 2 m.

[B3]  Mapa 22  Severní překop 2000

24-089

Daleký komín

 

Amerika východ – Severní překop

Kozolupy

3,5

3,5

375 

Komín vysoký 3,5 m, o průměru 1 m se nachází na 454.metru Severního překopu po levé straně. Strop komínu tvoří jílovitá výplň.

[B3]  Mapa 22  Severní překop 2000

24-090

Mokrý komín

 

Amerika východ – Severní překop

Kozolupy

1,5

1,5

374 

Leží v Severním překopu po levé ruce na 358.metru. Jeho výška je 1,5 m. V komíně byl během jedné z návštěv zaznamenán intenzivní skap.

[B3]  Mapa 22  Severní překop 2000

24-091

Americké kapsy

 

Amerika východ – lom Velká Amerika

Mořina

S 13

 

350 až 362

Ve zbytku bloku vysokoprocentních vápenců v západní stěně Velké Ameriky se nachází 8 jeskynních oken různé velikosti. Za zmínku stojí tři z nich. Nejjižnější portál (a) má rozměry 4 x 2 m, délka „chodby“ 3 m; nejníže položený portál (d) má míry 5 x 3 m, délku 4,5 m; dolní portál na severu (g) 4 x 2 m, délka 1,5 m. Všechny portály jsou ukončeny zahliněním. Jejich vzájemná komunikace pod „příkrovem“ sedimentů není vyloučena. Délkový úhrn je 13 m.

[B3]  Mapa 23

24-092

Šikmá plocha

 

Amerika východ – Tichá štola

Kozolupy

10,5

10,5

388

V severní stěně Velké Ameriky je ústí Tiché štoly (2.patro), která na svém 120.metru protíná šikmý komín, vysoký 10,5 m, profilu 3 x 0,5 m. Je vytvořen na mezivrstevní spáře. Směrem k povrchu je ukončen sedimenty.

[B3]  Mapa 24

24-093

Apendix

 

Amerika východ – lom Velká Amerika

Mořina

5

 

404

V jižní stěně východní části Velké Ameriky se nachází zbytek štoly úrovně 1.patra. Dva metry za vchodem štola proniká do krasové dutiny značně zaplněné sedimenty. V nejvyšší části je dutina neprůlezným komínem spojena s povrchem (propad na hraně lomu). Celková délka je 5 m. Převýšení mezi propadem a dnem štoly činí asi 7 m.

[B3]  Mapa 24

24-094

Minimální jev

 

Amerika východ – Východní okna

Mořina

1,2

 

387 

V severovýchodním rohu Velké Ameriky se nachází série tzv.Východních oken (2.patro) a z nich vycházející štola k bývalému nákladišti „Kozolupy“ kladensko-nučické dráhy. Štola 18 m od hrany okna přetíná zkrasovělou poruchu s drobnou dutinou 1,2 x 1 x 0,4 m. Ve stěně kolem Východních oken jsou patrné další 4 drobné otvory blíže nezkoumaných dutin.

[B3]  Mapa 24

24-095

Úzký komín

 

Amerika východ – Dopravní tunel

Mořina

4

4

376

Ústí komína je v levém rohu Tunelu, 8,5 m od portálu ve Velké Americe. Z počátečního průměru 1 m se záhy zužuje na 30 cm. Stoupá šikmo do výše minimálně 4 m.

[B3]  Mapa 24

24-096

Kubov

 

Amerika východ – lom Velká Amerika

Mořina

1,3

 

370 

Nachází se v polovině výšky severní stěny Velké Ameriky ve výrazné dislokaci, zhruba 20 m východně od okna Zadní svážné (Eskalátor) (4.patro). Jeskyni tvoří jedna chodbička, dlouhá 1,3 m, ukončená sedimenty.

[B3]  Mapa 23

24-097

Korýtko

 

Amerika západ – Velikonoční štola

Budňany

3

 

380 

Nachází se ve stropě a pravé stěně Velikonoční štoly 5 m od rozbočení z Jahodové štoly. Úzká puklina ve stropě přechází stropním „korýtkem“ do stěny štoly, kde téměř vodorovně pokračuje do minimální vzdálenosti 3 m. Tato chodbička je bez případného odstranění sedimentů neprůlezná.

[B3]  Mapa 6

24-098

Za Studánkou

 

Amerika západ – Hagenova štola

Budňany

1,2

1,2

378 

Na konci severního cípu Hagenovy štoly (3.patro), přesněji 3 m od čelby, tedy 57 m od křížení se svážnou na druhé patro, přetíná štolu zkrasovělá porucha, na níž je vytvořen 1,2 m vysoký komín.

[B3]  Mapa 11

24-099

Badyho zával

 

Amerika západ – Radiácká štola

Budňany

3

 

380 

Na 22.metru Radiácké štoly od odbočení Ovčí štoly je vysypána výplň krasového komína. Od doby, kdy „povolily“ výztuže do 25.2.1995 bylo toto místo neprůchodné. Tehdy byl zával prokopán a část komína do výše 3 m obnažena. Šířka komína ve směru štoly je 2,5 m. Kdesi vysoko nad sedimenty bude patrně volná dutina.

[B3]  Mapa 4  Řez a prokopání

24-100

Na Doutnáči

 

Doutnáč

Srbsko

13

 

400 

Dva vchody této jeskyně se nalézají v jižním úbočí Doutnáče (kóta 433 m n.m.) v místě, kde les přechází od západu do křovinaté stepi (výskyt škrapů). Je založena na ukloněné vrstevní ploše (15°) 2 m pod terénem, který na svém průběhu rovnoběžně sleduje. Všemi směry je uzavřena zúženími a neprůleznými trativody. Také v této dutině byl nalezen hlínou zahrnutý kýbl. Že by jezevec? Délka činí 13 m.

[B3]  [G7]  Mapa

24-101

Studniční

Studniční propast

Mokrý vrch

Budňany

210

27 (30)

388 

Tato jeskyně byla objevena v roce 2001 díky „mastnému fleku“ vytaveného sněhu zhruba 350 m severně od lomu Kamensko na svahu Mokrého vrchu v údolí U Mužíkových polí. V letech 2003‑04 byly podniknuty rozšiřovací a prohlubovací práce ve vstupní propástce. Další roky jsou pak ve znamení objevných postupů. Jeskyně vyniká členitou morfologií stěn a lokálně zajímavou výzdobou - sintrem pokrytými odumřelými kořínky stromů. Vznikla patrně dílem pod hladinou a dílem při hladině podzemní vody a tvoří ji spleť svažujících se prostor. V nejnižších místech jeskyně je sledována relativně vysoká koncentrace CO2.

Jeskyně je ve správě ZO 1-05 Geospeleos.

... podrobné informace o jeskyni

24-102

Rozpukaná díra

 

Amerika západ – Soví lom

Budňany

5

 

385 

V jižní stěně Sovího lomu, 6 m nade dnem se otevírá těžbou poškozená nízká, po vrstvě stoupající prostora o délce 5 m. Od portálu Velikonoční štoly je vzdálena cca 15 m směrem k Velikonoční jeskyni (24-018).

[B3]  Mapa 5  Soví lom 1964

24-103

Soví budka

 

Amerika západ – Soví lom

Budňany

3

 

386 

Ve výrazném výčnělku jižní stěny Sovího lomu je 7 m nade dnem úzké okno do 1,5 m dlouhé chodbičky s 3 m vysokým komínem. Velikonoční štola je odtud vzdálena cca 8 m směrem na východ.

[B3]  Mapa 5  Soví lom 1964

24-104

Soví balkón

 

Amerika západ – Soví lom

Budňany

7

 

393

Ve východní stěně Sovího lomu, zhruba v polovině její výšky, se nalézá okno o rozměrech 3,5 x 1 m se dvěma křížícími se chodbičkami. Celková délka je 7 m.

[B3]  Mapa 6  Soví lom 1964

24-105

Azurové komíny

 

Amerika západ – lom Nové Dvanáctky

Mořina

S 3

 

400 

Nachází se těsně pod lomovou hranou výběžku předsazené části severní stěny Nových Dvanáctek. Jde o dva krasové komíny, vlastně jejich „seřízlá“ torza o výškách 4,5 a 5,5 m a průměrech 1 x 1,5 m. Vzdálenost mezi komíny je 10 m.

[B3]  Mapa 13

24-106

Mrňavá

 

Amerika západ – lom Nové Dvanáctky

Mořina

1,5

 

397 

Leží v severní stěně Nových Dvanáctek, 13 m od severozápadního rohu lomu, 8,5 m pod lomovou hranou. Jedna dutina rozměrů 2,3 x 1,5 x 0,5 m v těsné blízkosti poruchy vyplněné kalcitem.

[B3]  Mapa 13

24-107

Pod Vlečnou jámou

 

Amerika východ – Vlečná jáma

Mořina

2,5

2,5

337 

Otvírá se ve spodní části svážné Vlečné jámy, jdoucí ze závodu na 5.patro, 3 m za vchodem do Vodárny. Výška komínu činí 2,5 m, průměr v nejužším místě je 0,8 m. Je vytvořen na poruše vyplněné kalcitem.

[B3]  Mapa 16

24-108

Přibraná

 

Amerika východ – Vodní tunel

Budňany

3

 

335 

Na 230.metru Vodního tunelu od Velké Ameriky je v levé stěně krasová dutina o proporcích 3 x 2,7 x 1,2 m. Její pokračování je ukryto v sedimentech.

[B3]  [B11]  Mapa 20

24-109

Ve Skalce

Nad Číhovou, Vojenova

Skalka

Budňany

3

 

367

Jeskyně leží v severním svahu ve východní části protáhlého hřbetu Skalka (389 m n.m.) 700 m ZJZ od Dubu 7 bratří, případně 400 m VJV od terénní stanice ČSOP „Školka“. Krátká chodbička jdoucí směrem k jihu se krátce za portálem dělí do 4 neprůlezných směrů. V roce 1984 zde Vojen Ložek prováděl biostratigrafické výzkumy, jak připomíná zářez před vchodem a jmenné synonymum „Vojenova“. Délka jeskyně je 3 m.

[B3]  [B21]  [G7]  Mapa

24-110

Za Břízou

 

Amerika východ – Trestanecký lom

Mořina

 S 18

 

371 až 384

  Torzo jeskyně najdeme v severozápadní stěně Trestaneckého lomu v západní části zvané První hlína, vlevo dole pod Ptačí jeskyní (24-021). Skládá se z mnoha izolovaných dutin, dříve patrně spojených v jeden celek. V patě lomové stěny, tedy nejníže, je položen vchod „a“ do 1,5 m hluboké propástky. Největší dutina je za vchody „b“ a „c“; jde o 9 m dlouhou plazivku rovnoběžnou se stěnou lomu. Nejvýše položený vchod „i“ (13 m nad úrovní vchodu „a“) vede do 2 m dlouhé úžiny uzavřené sedimenty. Celkový úhrn délek všech dutin je 18 m.

[B3]  Mapa 17

24-111

Mexická kapsa

 

Amerika východ – Trestanecký lom

Mořina

1,5

 

405

V severozápadní stěně Trestaneckého lomu, 2 m pod hranou lomu, vysoko nad Ústupovým předělem začíná velké okno (2 x 9 m), vyplněné sedimenty. Dutina je uvolněna do vzdálenosti 1,5 m za klenbu okna. V okolí je několik dalších sedimenty vyplněných dutin.

[B3]  Mapa 16

24-112

Klencová

 

Amerika východ – lom Jedenáctky

Mořina

5

 

390 

V jihovýchodním rohu lomu Jedenáctky, 10 m pod hranou, je otevřena stoupající chodba profilu 1,5 x 1 m a délky 5 m. Na stěnách a stropě jsou četné krystaly kalcitu. Ve východní lomové stěně před vchodem je zasypaný náznak sestupného pokračování jeskyně.

[B3]  Mapa 16

24-113

V Závěru

 

Amerika východ – Gotická štola

Mořina

3

3

353

Gotické štole (4.patro), 28 m za zasypanou Přední svážnou (U Truhlárny) směrem k Novým Dvanáctkám je v pravé stěně 3 m vysoký komín. Jeho strop a zadní stěnu tvoří sedimenty; 6 m před ním přetíná štolu zahliněná porucha s kalcitovou výplní.

[B3]  Mapa 14

24-114

Okap

 

Amerika východ – Gotická štola

Mořina

3,5

 

350 

V bývalém technologickém zázemí pod Přední svážnou (U Truhlárny) (tedy 4 m pod úrovní Gotické štoly) vyúsťuje v pravé stěně chodby (10 m od svážné) úzký vzestupný kanálek, dlouhý 3,5 m s profilem 0,4 x 0,6 m a neznámým pokračováním. V době mapování dne 22.12.2002 shledán souvislý přítok vody. I v suchém období (13.7.2003) pozorován intenzivní skap, jak z této chodbičky tak z blízkých puklin. V období mezi oběma pozorováními stoupla hladina vody v chodbě z 0,4 m na 0,7 m, zatímco 26.8.2003 již byla celá jímka bez vody. V prostoru nad Okapem se nachází areál závodu.

[B3]  Mapa 14

24-115

Nad Hladkou

 

Amerika západ – lom Staré Dvanáctky

Budňany

4

 

399

V nízkém pozůstatku východní lomové stěny Starých Dvanáctek (zbytek zasypán popílkem) najdeme 4 m pod hranou jeskyňku o mírách 4 x 3 x 0,8 m s klesající neprůleznou chodbičkou směrem k jihovýchodu.

[B3]  Mapa 13

24-116

V Černém lomu

 

Amerika západ – Černý lom

Budňany

7

3,5

380 

Ústí Ovčí štoly do nálevky Černého lomu je postiženo zkrasověním, se kterým tehdejší dělníci „soupeřili“ pomocí výdřev. V současné době se nad zchátralou výdřevou nacházejí dva komíny výšky 2 a 3,5 m. Celá dutina, kterou štola vyúsťuje do lomu, má pak délku 7 m a šířku 4 m.

[B3]  Mapa 3

24-117

Rozparek

 

Amerika východ – Trestanecký lom

Mořina

1,5

 

402 

Nachází se 7 m pod lomovou hranou na samém začátku Gotické stěny Trestaneckého lomu vysoko nad portálem Salátů. Je založena na vertikální poruše směru 20°. Délka dutiny uzavřené sedimenty je 1,5 m. Vchod má rozměry 0,5 x 3 m.

[B3]  Mapa 18

24-118

Puk

 

Amerika východ – Trestanecký lom

Mořina

2

 

402 

Leží v Trestaneckém lomu, 6 m vpravo od jeskyně Rozparek (24-117). Dutina na výrazné vertikální poruše. Průstupná do vzdálenosti 2 m, pak je ukončena sedimenty. Vchod má rozměry 0,5 x 4 m.

[B3]  Mapa 18

24-119

Ďůlek

 

Amerika východ – Trestanecký lom

Mořina

1,5

 

384 

Jeskyňka je otevřena v Gotické stěně Trestaneckého lomu ve výrazném „břiše“ 50 m nad východním vjezdem do Vodní štoly. Rozměry vchodu 1 x 0,5 m; délka dutiny činí 1,5 m. Kořeny keře v hlinitém uzávěru napovídají spojitost s poruchou položenou o 4 m výše ve stěně.

[B3]  Mapa 18

24-120

Nad Saláty

 

Amerika východ – Trestanecký lom

Mořina

 3

 

343 

Leží 3 m nad portálem Salátů (pata severní stěny Trestaneckého lomu, 5.patro, největší portál). Je tvořena jedinou komínovitou prostorou 1,5 x 1 x 3 m.

[B3]  Mapa 18

24-121

Pod Boubovou

 

Boubová

Srbsko

1,5

 

370 

Jeskyňka obydlená jezevcem nebo liškou se nachází v ssz.svahu masivu Boubová (430 m n.m.) zhruba 50 m (výškových) nad odbočením vozové cesty ze silnice Hostím – Bubovice (900 m po silnici od křižovatky nad Hostímí). Otvor najdeme v západní straně drobného skalního žebra. Zjištěná délka „doupěte“ jest 1,5 m.

[B3]  

24-122

 Dubová

 

Čihadla (též U Soudného dubu)

Srbsko

47

 

322

Nachází se v prostoru mezi Chlumem a Kubrychtovou boudou v lese jižně od kóty 348 m n.m., zvané Čihadla nebo podle jiných map také U Soudného dubu či dokonce Kozel. Vchod se nachází v menším skalním defilé otočeném k JJV. Jeskyni tvoří mělce uložené chodbičky o délce 47 m.

[B3]  [G4]  [C9]  Půdorys

24-123

Opadaná

 

údolí Bubovického potoka – Bubovické vodopády

Budňany

S 3

 

293 

Tři kapsovité chodbičky bez perspektivního pokračování navazující na sebe ve společném nízkém, ale protáhlém portále, lze nalézt 20 m od dřevěného můstku přes potok pod dolním stupněm Bubovických vodopádů směrem ke Kubrychtově boudě; zhruba 9 m nad potokem na levém břehu nad suťovým svahem v patě skalky. Dno prostor je tvořeno štěrkem, délkový souhrn činí 3 m.

[B3]  [G7]  Mapa

24-124

Mezerník

 

Paní hora - lom Čeřinka

Bubovice

15

12

395 

Nastřelená strmě stoupající jeskynní chodba bez stropu se nacházela v severní stěně lomu Čeřinka mezi jeskyněmi Arnoldka (24-026)Čeřinka (24-020), 68 m od horního vchodu do Arnoldky. Jev tvoří trhlina stoupající lomovou stěnou ze 3.etáže po lomovou hranu s hlinitým svahem na dně. Průměrná hloubka trhliny je 4 m, šířka 1 m a úklonná délka dosahuje 15 m. V průběhu r.2007 byl objekt z 80% zasypán odvalem. Během roku 2008 byl Mezerník zasypán zcela až do úrovně původního terénu Paní hory.

[B3]  [G7]  [C9]  Lom Čeřinka 1988  Mapa

24-125

 Korkový komín

 

Amerika východ – Vodní štola

Mořina

2

2

335 

Ve vzdálenosti 26 m od cihelné stěny chránící Vodárnu pod Vlečnou jámou před nezvanými návštěvníky se v pravé stěně a stropě Vodní štoly (5.patro, směrem k Trestaneckému lomu) nachází komínovitá dutina ve výšce 1,5 m vyplněná sedimenty světlých odstínů. Z boku štoly pak vychází neprůlezná puklina bez výplně. Převýšení dutiny činí 2 m.

[B3]  Mapa 16

24-126

Nad Královou studní

 

Dřínová hora

Budňany

2

 

375 

Ve skalním žebru 120 m východně od nápadné izolované skály, která ční v ostrožně Dřínové hory nad Kubrychtovou boudou, se nachází drobná větvící se chodbička o souhrnné průlezné délce 3 m. Při chodbičce jsou ještě další 2 malé portálky. Pokračování dutin jsou pečlivě „zastlána“ listím.

[B3]  [G7]  [C9]  Náčrtek

24-127

Karlova dutina

 

Amerika východ - Sokolí štola

Kozolupy

7

 

375 

Dne 26.6.2010 pronikla pracovní skupina „Klubu českého podzemí“ (vedená Martinem Bělohoubkem) průkopem za Kryštofův zával, který desítky let ukončoval Severní překop (3.patro) směrem ke Kamennému vrchu. Skupina tak „znovuobjevila“ přibližně 50 let nepřístupný úsek štol a nalezla dva krasové jevy.

V Sokolí štole (pravostranná odbočka Severního překopu) se po cca 40 metrech nachází Tonyho zával, kterým lze proniknout vzhůru do Karlovy dutiny. Tato kaverna přetíná štolu a jjv.směrem od ní vybíhá šikmo vzhůru do vzdálenosti 4 m, kde je ukončena sedimenty. Opačným směrem od štoly po necelých 2 m vykliňuje. Výška prostory činí 2 m, celková délka je 7 m.

Brzy na to, co byly nalezené prostory za Kryštofovým závalem prozkoumány a zaměřeny, došlo k jeho opětnému znepřístupnění.

[C9]  Situace za Kryštofovým závalem

24-128

Zdeňkův komínek

 

Amerika východ - Druhá svážná

Kozolupy

3

2

375 

Ze Sokolí štoly (odbočka ze Severního překopu za Kryštofovým závalem) cca 25 m před Tonyho závalem odbočuje ssz.směrem krátká štolová spojnice na spodní náraziště Druhé svážné, kde se ve stěně proti ní nachází Zdeňkův komínek. Jeho šikmá délka činí zhruba 3 m, sklon 45° a výška v přepočtu 2 m. Jeho průměr je 0,5 m a na konci se zužuje na neprůlezný profil.

Poté, co pracovní skupina „Klubu českého podzemí“ nalezené prostory za Kryštofovým závalem prozkoumala a zaměřila, došlo k jeho opětnému znepřístupnění.

[C9]  Situace za Kryštofovým závalem