Fotodokumentace
od Tomáše Horského + video
od Jirky Horského Fotodokumentace
od Tomáše Horského + video
od Jirky Horského
Od 4. do 6. května 2007 slavili Demänováci kulaté výročí, které bylo spojeno i s oslavou narozenin (40 a 50 let) dvou členů skupiny. A slavili jej mocně tak, jak umí. Přijali jsme pozvání na tuto významnou a vůbec jsme nelitovali.
Na speleodomec v Demänovské dolině jsme dorazili v pátek až v nočních hodinách, ale o nic jsme nepřišli. Plný sud plzeňského piva se chladil v potoce, kytara byla čerstvě naladěná a páteční oslava se teprve rozjížděla. Za bujného veselí se snažíme aspoň trochu dohodnout na sobotní akci v jeskyni, těšíme se na nové objevy v Štefanovej. Sedíme pod přístřeškem kolem ohně a občas kolem nás prolétne roj jisker, které jsou vymrštěny z ohniště dopadající holínkou. To Jano Šmol chvíli co chvíli při křepčení za zvuku kytary se zouvá do ponožek a odhazuje holínky do středu ohniště. Když se je asi po páté snažíme z ohně zachránit, odhazujeme je daleko do trávy. To Janovi nevadí a další dvě hodiny skáče na betonu kolem ohně v ponožkách. Zábava je plném proudu, ale nám se už po dlouhé cestě zavírají oči a tak necháváme vytrvalé tanečníky samotné a stěhujeme se na kutě. Ráno vstáváme časně. Konečně jsme dohodli přesný plán akce. Jedna skupina jde do Štefanovej, mapovat, fotit a filmovat, druhá do Pusté, opravit odtok v Klasově sifonu, něco odkopat a ještě stihnout prohlídku nových objevů v Pusté.
Jsme v první skupině a už se nedočkavě ženeme dolů dolinou ke vchodu do Štefanovej. Je kousek pod dolinkou Pustá, ve východním svahu Demänovské doliny a má poměrně zajímavou historii.
Štefanovú jaskyňu objevili v roce 1953 A.Dropa, S. Šrol a D. Zaťko. Jednalo se o nevýznamnou krátkou jeskyni. Její vznik nijak nezapadal do geneze doliny, alespoň dle Dropy a tak ji nebyla nikdy věnována příliš velká pozornost. Aź noví mladí chlapci Demänovské skupiny na začátku 90 let zde začali samostatně kopat a objevy na sebe nedaly dlouho čekat. První prohrabaná plazivka a za ní nové prostory. Počáteční nadšení však nestačilo a tak se muselo na skutečné velké a významné objevy ještě pár let počkat. Po prokopání zahliněné chodby na začátku roku 2007, čekalo na jeskyňáře překvapení. Pár desítek metrů volné chodby a za ní obrovský dóm a velký jeskynní koridor, ukončený aktivním tokem s koncovým, zatím neprozkoumaným sifonem. To vše směrem k jeskyni Slobody. Tah jeskyně však směřuje i na druhou stranu údolí pod kopec Ostredok. V dnešní době délka zmapovaných chodeb dosahuje vzdálenost kolem 4 km. Nezmapované chodby zatím nelze ani odhadnout. V Ostredku je poměrně velký potenciál možnosti dalších objevů. Aktivní tok, který jeskyní protéká přichází údolím Zadné vody. Tam se také pravděpodobně nalézají ponory. Aktivní tok prochází jeskyní od jihozápadu směrem na serovýchod a pokračuje někam směrem k jeskyni Slobody, možná do Mramorového rečiska. Jeskyně podchází Demänovské údolí cca 15 m pod silnicí a povrchovým tokem Demänovky. Tvoří tak samostatnou úroveň samostatného toku podobně jako Údolní jeskyně pod parkovištěm u jeskyně Slobody. Údolní jeskyně by mohla být klidně pokračováním Štefanovej. Každopádně vydatnost aktivního toku a podoba charakteru říční chodby, sedimentů, to předurčuje.(blíže www.speleodd.sk).
V jeskyni se dělíme na dvě skupiny, první jde mapovat do jihozápadní části a druhá jde fotit a filmovat až ke koncovému sifonu. Jeskyně je skutečně unikátní. Výzdoba, mocné vrstvy bílého nickamínku, aktivní tok, velké dómy. Je zde vše. Smutně se dívám do chodby, která je neposkvrněna lidskou stopou a mizí kdesi v jeskynní temnotě. Není čas na objevování. Jsme tu pro něco jiného. Procházíme aktivním tokem a blížíme se ke koncovému sifonu. Aktivní tok je charakterizován nízkým stropem od několika desítek centimetrů až po dva metry. Štěrky v korytě leží na sintrové desce, pod kterou jsou otevřené dutiny s vypláchlým starým sedimentem. Takže není problém, aby jste se najednou propadli do hloubky řádově několik desítek centimetrů. Voda tak místy teče ve dvou úrovních nad sebou! Aktiv však s sebou přináší i jiné sedimenty než stěrk a písek. Je zde velké nožství bahna organického původu. Je to velký rozdíl oproti aktivu v Pusté. Tam se nalézá pouze písek a štěrk. Pekelný sifon ve Slobodě neobsahuje žádný bahnitý sediment. Z toho je na první pohled vidět rozíl zdroje vody v Pusté a ve Štefanovej.
U koncového sifonu rozbalujeme nádobíčko a snažíme se tu jeskynní krasavici v objektivech zachytit. Po třech hodinách se znovu setkáváme s kluky z mapovací skupinky. Zaměřili nějakou stovku metrů. Zase kousek do mozaiky Štefanovej.
Je večer a na ohni se hřeje 40litrů guláše, v potoce se opět chladí plzeň. Přibyla kytara a další zpěváci a tanečníci. Sobotní noční rej předčí ten páteční. Demänováci opravdu dělají vše naplno. Krátký proslov Jana Dzúra (předsedy skupiny) byl vyvrcholením oslav Demänovských jeskyňářů a jejich příznivců. V neděli ještě stíháme krátkou prohlídku jeskyni Slobody a pak už jen loučení……..
Účastníci akce: Jiří Horský senior, junior, Tomáš Horský, Martin Sluka, Jakub Bernadič, Peter Holúbek, Lukáš Koleštík.
p.s.
musím s politováním konstatovat, že ráno při kontrole zbytků z nočního řádění, zbylo několik litrů guláše (bez masa-to někdo vyžral) a několik plných lahví alkoholu. To se nám před 20 lety nikdy nestalo. Z toho mi vyplynulo, že jeskyňářská obec v Demänové stárne.