Prochladnutí a vlhký oděv

Jiří Botur, Antonín Jančařík

(Český kras 5; str.57—59; Beroun 1980)

 

---

 

V minulém čísle sborníku Český kras vyšel příspěvek o bioklimatických klasifikacích (JANČAŘÍK 1979). V tomto článku byl prováděn výpočet přestupu tepla mezi lidským tělem a ovzduším. Přestup tepla je počítán za předpokladu suchého oděvu, kterážto podmínka není při praktické speleologii často splněna. Proto byl proveden pokus o vyjádření podmínek přestupu tepla výparem z vlhkého oděvu. Protože výpočet je poměrně složitý (PULKRÁBEK 1954), pokusili jsme se o postižení tohoto vztahu formou nomogramu.

Pro zjednodušení byly definovány čtyři vlhkostní stavy oděvu:

• oděv suchý,
• oděv navlhlý – zvlhlé jsou pouze vrchní vrstvy oděvu (např. po plazení v blátě),
• oděv promočený – vrchní vrstvy oděvu promočeny a spodní zvlhlé (např. po krátkém průlezu vodopádem),
• oděv mokrý – všechny vrstvy oděvu nasyceny vodou.

Na nomogramu 1 je možno jednak odečíst tepelný výdej odparem při různých stavech oděvu a klimatických podmínkách, jednak doby potřebné pro přechody mezi jednotlivými stavy oděvu (vysoušení).

Tepelný výdej odečtený z nomogramu je možno po přičtení výdejů, vypočtených postupem, uvedeným v citovaném příspěvku, vyhodnotit pomocí nomogramu 2, který nahrazuje výpočet pomocí vztahu /9/ a v němž je již brán zřetel na výsledky experimentů.

 

 

 

 

Literatura:

• Jančařík A. (1979): Prochladnutí v jeskyních. – Český kras, 4: 73—77. Beroun. [A11]
• Pulkrábek J. (1954): Větrání. – Státní nakladatelství technické literatury: 1—391. Praha.