Stratigrafická chronologie sedimentů českých jeskyň krasových
1. Jeskyně „pod silnicí“ u Srbska
Jaroslav Petrbok
(Věstník Státního geologického ústavu 4; str.58—63; Praha 1930)
Předloženo 6. března 1930.
Mezi „vodopády“ na Srbském potoce a Srbskem (u Berouna), ve skalní stěně pod silnicí k Hostímu, asi 8 metrů nad hladinou jmenovaného potoka, jest nevelká jeskyně v devonských vápencích, která má svoji určitou důležitost nejen pro stratigrafii a palaeontologii českých hlin jeskynních, ale podává jeden velmi důležitý důkaz pro palaeoklimatologii nejmladšího holocaenu, a to proto, že potvrzuje můj nález holocaenní travertinové vrstvy (publikovaný r.1929) v jeskyni Kodě.*)
Popis jeskyně
Jeskyně sama jest z českých krasových jeskyní střední velikosti s předsíňkou o vchodu dvoumetrovém, který se zužuje do hlavního prostoru ve hloubce 1½ metru na 1 metr.
Odtud se jeskyně šíří v hlavní prostor, zhruba obdélníkového tvaru šířce 1½ metru a délce 3½ metru.
Nedaleko vchodu je dlouhá, neprůchodná chodba.
Zadní stěna je spojena se dvěma komíny. Levý je úplně kolmý, asi 6 metrů vysoký, ½, ¾ a nahoře asi 1 metr široký a má nepatrné dutinové rozšířeniny a velmi úzkou 2—3 dm širokou chodbou je spojen s frontální stěnou.
Druhý je poněkud šikmý, asi 4 metry vysoký, stejně s prvým široký, nahoře opět rozšířený.
V něm byly nalezeny zbytky kostry lišky (Canis vulpes) a Patula rotundata. Müll.
V levém komíně jsou i pěkné krápníky.
Profil jeskyně zde popisované je pak tento:
K jednotlivým vrstvám:
1. Guano. Vrstva tato byla promísena ohromným množstvím krovek brouků a to převahově čeledi: Scarabeidae.
Byly v ní nalezeny conchylie poměrně vzácně, jenom v jednotlivých exemplářích a dostaly se sem připutováním měkkýšů po stěnách jeskyně, nikoli trvalým pobytem mezi a pod kameny dna, jelikož za tohoto období vrstva guanová byla poměrně vrstvou suchou a drsnou a prosta vegetace.
Také stěny jeskyně v této době byly bez vegetace – a tudíž i bez potravy měkkýšů.
Proto nálezy této fauny jsou tak ojedinělé.
Při tom však je opravdu nutno všimnouti si i recentní fauny v bezprostřední blízkosti této jeskyně (a ovšem i všech jejích chodbiček) žijící.
Dosud tamže nasbírali jsme (já a můj syn Lubor) tyto druhy:
- Helicogena pomatia L.,
- Helix austriaca Mühlf.,
- Helix obvia Hartm.,
- Pupa frumentum Drap.,
- Pupa avenacea Brg.,
- Cionella lubrica Müll. var. minima Siem.
Jsou to tedy běžné druhy, rasy i společenstvo keřových strání českého Krasu, které vyhledávají však nejraději drobné krasové dutiny, kde můžeme je sbírati skutečně ve stech exemplářích, kdežto ve velkých jeskyních (dosud prokopaných) českého Krasu přicházejí přece jenom ojediněle.
2. Travertinová hlína. Tuto vrstvu zjistil jsem ponejprv v Kodě. Krátce na to v určitém horizontu ssutě pod protějším „Kozlem“ a dnes opět v této jeskyni.
Jde tu tedy o skutečný geologický horizont, který je doložen i určitým společenstvem, v němž vyniká především Eulota fruticum Müll.
Tento keřový druh je vlhko- a stínomilný; s tím se shoduje však i klimatický původ této celé vrstvy: aby se mohla tato souvislá vrstva vytvořiti, je třeba více dešťů, což předpokládá tedy vlhčí období.
S ní bude pravděpodobně současná vrstva nástěnných travertinových náletů původu vegetačního.
Na Moravě v dosud mi známém jediném podobném profilu (jeskyně „Pekárna“; profil Absolonův) je travertin také přímo pod neolitem. K tomuto profilu se však ještě příležitostně vrátím.
Travertinová hlína podčernozemní je tedy samostatná geologická vrstva holocaenní vzniklá za vlhkého (t.j. deštivého) období a má svoje význačné společenstvo měkkýšů předvedená hlavně druhem Eulota fruticum Müller.
Poněvadž pak mám ji doloženou již ze tří českých profilů vlastních (Koda – Kozel – Srbsko) zde popsaných a jednoho na Moravě (Pekárna) budu ji označovati jako pásmo Eulota fruticum.
Zbývá nyní ovšem zjistiti vrstvy s ní současné, které byly všude, kde nebyly devonské vápence, aby se mohla vytvořiti přímo tato vrstva travertinová.
Je to především její vztah ke spodní šedé hlíně, která je podložní vrstvou černozemi holocaenní (a která se snad jinde označuje jako „podsol“), dále k rezavé hlíně, která je ve středu Čech rovněž podložní vrstvou černozemi holocaenní a zejména její vztah k českým fossilním travertinům (holocaen: litorinien); dále luční křídě a konečně i rudozemi (jejíž stratigrafická chronologie blíže provedena zatím není).
3. Žlutá hlína. Ve žluté hlíně jeskyně „Koda“ byly nalezeny pazourkové nástroje, dosud však blíže nezpracované.
Ostatně celá vykopávka Kody vedená kdysi Jírou byla vedena bez důrazného ohledu k nálezům palaeontologickým a dá se říci, že po této stránce byla zničena.
Obr.1. Půdorys jeskyně. (Kreslil Jar. Petrbok.)
Fig.1. Plan de la grotte.
Žlutá hlína této jeskyně zde popisované vedle fauny obsahuje tu a tam dřevěné uhlíky.
Tyto dřevěné uhlíky v této hlíně, jako i v hlinách plistocaenních vznikly bezpodmínečně spálením dříví.
Toto spalování je rozhodně činem člověka a proto nutno odmítnout jakékoli domněnky o „požárech vzniklých přírodním děním“ a ovšem i o tom, že tyto uhlíky jsou – zuhelnatělé (!!) dříví.
Chronologicky srovnám pak tuto vrstvu žluté hlíny této jeskyně se žlutou hlinou jiné jeskyně u Srbska, kterou jsem prokopával 1930 a se žlutými hlinami pod Tetínem.
4. Zřícený strop jeskyně. Profil jeskyně zde popisované shoduje se úplně s profilem jeskyně Koda i v tom, že ve stejné geologické době nastalo zřícení stropů obou jeskyň.
Žel, že moje osobní prostředky nestačí k odstranění těchto zřícených stropů, pod nimiž je opět žlutá hlína s inventářem tedy dodnes neznámým a teprve po jeho seznání bude možno vyvoditi širší výsledky pro stratigrafickou chronologii sedimentů v českých jeskyních krasových.
5. Žlutá hlína spodní. Jak bylo právě řečeno neznáme z ní ani dokladů archeologických ani palaeontologických a to prostě z toho důvodu, že na této vrstvě spočívají zřícené stropy jeskyň.
Proto je také neznámo bezprostřední podloží této vrstvy.
Literatura použitá:
(Poznámka MK: proběhl pokus o úpravu struktury a napravení chyb.)
- Petrbok J. (1924): Stratigrafický a palaeontologický rozbor kulturních vrstev stráně Tetínské. – In: Axamit J.: Tetín. – Nakladatelství V. Vortel a R. Rejman: 1—46. Praha.
- Petrbok J. (1920): Měkkýši Turské Maštale a Tetína. – Časopis Musea Království českého, 94/4: 118—121. Praha.
- Petrbok J. (1921): Tetín. – Světozor, 21/12: 6—9, 9 obr. Praha.
- Petrbok J. (1922): Z výzkumu českého Krasu. – Krása našeho domova, 14/3: 40—41, 3 obr. Praha.
- Petrbok J. (1924): Z potulek českým Krasem. – Krása našeho domova, 16/6: 79—80. 2 obr. Praha.
- Petrbok J. (1924): O dvou jeskyních u Srbska. – Světozor, 24/15: 369—370, 4 obr. Praha.
- Petrbok J. (1927): Měkkýši otevřených dutin krasových na Berounsku. – Věda přírodní, 7/?: ?. Praha.
- Petrbok J. (1929): Měkkýši jeskyně „Kody“ u Srbska. – Věda přírodní, 10/?: ?. Praha.
- Petrbok J. (1930): Měkkýši jeskyně u Radotína. – Věda přírodní, 11/4: 142—143, 1 obr. Praha.
Doplňující literatura cestopisná:
- Petrbok J. (1929): Zachraňte Český Kras. – Letem světem, ?/?: ?, 5 obr. Praha.
- Petrbok J. (1928): Českým Krasem. – Nová Praha, ?/?: ?, 5 obr. Praha.
- Petrbok J. (1929): Český Kras. – Pestré květy, ?/?: ?, 5 obr. Praha.
- Petrbok J. (1929): Barrandova jeskyně u Berouna. – Večerník Práva lidu, ?/?: ?. Praha.
- Petrbok J. (1924): Český Kras. – České Slovo, 16/290 (7.12.1924): 16. Praha. (Poznámka MK: v záhlaví novin patrně chybně uvedeno datum 30.11.1924.)
- Petrbok J. (1924): Vykopávky na Tetíně. – České Slovo, 16/55 (5.3.1924): 1—2. Praha.
Chronologie stratigraphique des sédiments des grottes de dissolution de la Bohême – 1. Grotte „pod silnicí" près de Srbsko
Résumé du texte tchèque. – Présenté le 6 mars 1930.
La coupe de la grotte décrite ci-dessus se présente comme suit:
II. La couche la plus importante de cette coupe est représentée par le limon travertineux; c'est une assise géologique indépendante qui s'est formée pendant une période humide et se trouve caractérisée par une association de Mollusques, parmi lesquels l'espèce la plus importante est Eulota fruticum Müller. Je veux donc appeler cette assise zone à Eulota fruticum.
*) Poznámka: na hlíny pod zříceným stropem – kromě vchodu do jeskyně a jedné desky vlastnoručně vyzdvižené – jsem se do hlin v Kodě z finančních důvodů nedostal, neboť Stát. archaeol. ústav vlastní vykopávky v této jeskyni – přerušil!
Poznámka MK: druhá část práce se zabývá jeskyní Turské Maštale pod Tetínem:
- Petrbok J.(1930): Stratigrafická chronologie sedimentů českých jeskyň krasových (část II.). 2.Turské Maštale pod Tetínem. – Věstník Státního geologického ústavu, 4: 169—176. Praha.
