Nové jeskynní prostory v Českém krasu
Vladimír Lysenko
(Lidé a země 17/8; str.379; Praha 1968)
Největší krasové území v Čechách, mezi Prahou a Berounem, je zaručeně jedním z nejprobádanějších krasových území, a to nejen v Československu. Přesto se zde snaží o sobotách a nedělích skupiny mladých jeskyňářů objevit jeskyně nové. Členové Krasové sekce Sboru ochrany přírody Společnosti Národního muzea, speleologové Vlastivědného klubu Okresního muzea v Berouně, každým rokem připisují na své konto prokopané nebo zlezené jeskynní prostory.
V listopadu 1967 dva bratři Lauerové zlezli exponovanou stěnu v propasťovité jeskyni Amerika II v opuštěném lomu karlštejnské rezervace a dostali se tak do nízkých prostor asi 15 m dlouhých. Letošního roku v únoru zlezli členové Vlastivědného klubu v Berouně šedesátimetrovou stěnu opuštěného lomu na Mořině, kde ve 30 m zjistili větší portálovitou jeskyni, dlouhou 20 m, s možností dalších objevů. A naposledy opět bratři Lauerové objevili v nejhlubší české propasti Tomáškově (−42 m) u Srbska asi 10 m dlouhé nízké prostory s krápníkovou a aragonitovou výzdobou.
Nejnadějnější, ale technicky velice náročný je výzkum Tetínské vyvěračky, který provádějí členové obou sekcí od podzimu loňského roku. Po odlámání větších vápencových desek sifonu občasné vyvěračky se předpokládají větší puklinovité prostory. Je tedy Český kras územím, kde lze hledat a nalézat neznámé podzemní prostory.
