Krasová sekce – kniha akcí

Kolektiv Krasové sekce

(Krasová sekce – kniha akcí, výběr z let 1959—60; MS; 5 stran; Archiv ČSS; Praha)

(Poznámka MK: originál obsahuje velké množství zpráv, asi 4 cm tlusté.)

 

Zpráva ze dne 27. a 28. září 1959

Úkolem bylo mapovat jeskyně A I. a A II. (Poznámka MK: jde o jeskyně Amerika I a II.)

Sobota 27.září.

Po příjezdu na Chlum jsme odešli na Zlatého koně pro karbid, trasírky a těsnění do karbidových lamp.

Do Berouna se jelo vlakem, zpátky pěšky přes Kodskou rokli. V obci Tobolka jsme byli obtěžováni několika podnapilými chodci, kteří se domnívali, že jim jdeme zkracovat záhumenky.

Příchod na Chlum v jednu hodinu. Tentýž den v 9 hodin jsme odešli do jeskyní na Americe. Šlo se cestou popsanou v předminulé zprávě. Z ní popsaných označení se ztratil patník s označením KSSNM a byl nalezen v nedalekém křoví. Zůstává tedy jen červené označení pod značkou turistické cesty po pravé straně. U lůmku s Amerikami jsme se rozdělili na dvě skupiny. Nečasové zaměřovali okolí lůmku. Používali dělostřelecký zaměřovač a trasírky. Na povrchu zůstal též prof. Stehlík, který pořídil fotografie obou lůmků.

Druhá skupina, tj. Sobalík, Turnovec a Ovčarov nejprve slezli do propasti v A II. A počali mapovat. Zapomněli jsme však nahoře některé věci a při pokusu vylézt nahoru se zjistilo, že není možno použít provazu po kterém se slezlo. Výstup byl velmi namahavý a trval 2 a ½ hod. Po kratším odpočinku jsme šli mapovat A I.

Práci jsme musili přerušit pro značně pokročilou dobu a dost velký hlad. Odjeli jsme ze Srbska ve 20:15 hod.

Zapsal Ovčarov.

 

Zpráva ze dne 24. a 25. října 1959

Skupina Hess, Vopilka, Nečas a Ovčarov mapovali jeskyni Amerika II. A to spodní patro. Byla napnuta trvalá polygonová síť zaměřená strojem a zmapován dóm s komínem a část chodby. Výška komínu nebyla určena, protože balonek s vodíkem získaným reakcí 2HCl + 2Zn → 2ZnCl + H2 z neznámých příčin nevzletěl. V jeskyni byli nalezeni dva netopýři obecní. V jeskyni jsme nechali žebřík. Je schován ve vrchním patře na konci levé chodby. Jeskyně nemohla být domapována, protože pisateli zprávy se udělalo velmi špatně a musil odjet v neděli večer domů.

 

Zpráva o výzkumu v lomech Amerika ze dne 5. a 6. září 1959

Dne 5.září. Po příjezdu v 17 hod. jsme odešli na Chlum, kde jsme byli v Srbských jeskyních. Nový vchod je velmi pohodlný, ale bude se snad muset zajistit poklopem.

Po zdařilém fotografování jsme odešli za stejným účelem do Netopýří jeskyně. Je zajímavé, že v Srbských jeskyních ani v Netopýří jsme nezjistili žádného netopýra.

Dne 6.září jsme odešli k lomům Amerika. Podrobný popis cesty, který je přiložen, vypracoval Augustin Nečas.

Jeskyně Amerika I. a II. jsme po prohledání 4 lomů v okolí obou hájoven nenašli.

V lomu, ke kterému je cesta v příloze popsaná a na jehož dně je jezírko, jsme našli 3 jeskyně, které protínají hlavní štolu vedoucí na Mořinu.

První prostoru jsme našli asi 150 m od náraziště hlavní štolou směrem k Mořině. Je to komín do štoly vyúsťující asi ¾ m od počvy na jejím pravém boku. Komín je 7 m vysoký, úzký, z části vyplněn hlínou. Náčrt přiložen pod číslem I. (Poznámka MK: jedná se o jeskyni 24-012 Dvojitý komín.)

Druhý Komín jsme našli asi 350 m od náraziště směrem od Mořiny. Do štoly ústí na stropě a je asi 15 m vysoký. Byl ucpán dřevem a proto jsme výdřevu odstranili. Komín byl před ražením štoly spojen s plazivkou, která ústí do štoly pod komínem na levém boku u počvy. V prvním metru je přerušena propástkou hlubokou 3 m s hlubokým jezírkem. Na druhé straně pokračuje asi 30 cm. Zával však není velký a mezi kameny je vidět do větší prostory. (Poznámka MK: jedná se o jeskyni 24-011 Martiho studna.)

Výzkumu se zúčastnili: Nečas, Ovčarov, Stehlík a Sobalík.

Náčrty jeskyň jakož i náčrt rozmístění jeskyň v hlavní štole přikládám.

Zprávu napsal Sobalík.

 

Zpráva ze dne 17. dubna 1960

Neděle: Turnovec, Ovčarov, Drábek, Přibyl.

Nákladní lom Amerika (popsán v některé z předešlých zpráv).

Při levé straně chodby směru 98 asi 320 m od lomu Mořina, se nachází lůmek vytvořený koněpruskými vápenci (viz náčrtek). Na severní straně lomu je jeskyně dlouhá asi 15 m. Charakter jeskyně je po celé délce průtokový, sintrová výzdoba je koncentrována u vchodu v podobě pizolitů. Prvních 5 m je jeskynní dno v horizontální poloze. Dále chodba stoupá někde až v úhlu 30 stupňů. Stěny a strop jeskyně jsou modelovány vodní erosí a přecházejí v celou řadu průtokových kanálů a komínů.

Výplňˆ jeskyně: U vchodu jsou balvany spadané se stropu, dále je dno jílovité, hnědé barvy. (Poznámka MK: jedná se o lom Staré Dvanáctky a jeskyni 24-015 Hladká.)

Mořiny: asi 500 m na SSV od obce Mořina. Je tvořen třemi lomy navzájem spojenými štolou. V propojení mezi I a II lomem ve dvou třetinách cesty je mohutný krasový útvar, komín asi 11 m vysoký, jehož stěny jsou modelovány vodou. Nepropustné kulisy, křemenem bohatý vápenec, tvoří romantickou výzdobu celého komínu. Je ukončen sběrnou sítí a sutí. (Poznámka MK: lom I = Velká Amerika; jedná se o jeskyni 24-063 Železný komín) Asi 20 m od první lokality se nachází zahliněná jeskyňˆka, na druhé straně štoly pokračuje zahliněným průtokovým kanálem. Velikost jeskyně 2,5 – 2,5 – tři čtvrtiny metrů. Směr štoly od krajního lomu je VJV. (Poznámka MK: jedná se o jeskyni 24-108 Přibraná.) Prostřední lom Mořiny: (Poznámka MK: lom II = Trestanecký lom) Je téměř bez typických krasových zjevů, mimo jedné obrovské kapsy, v nynější době z větší části odstřelené. Je v JJV části VSV stěny na puklině SSV. Výplň kapsy tvoří terra rosa. Na basi pukliny je zasypaný portál jeskyně široký asi 2,5 m a vysoký asi 30 cm. Na SZ stěně prostředního lomu ve třech čtvrtinách stěny je několik vchodů do jeskyní. Uprostřed lomu byl zjištěn krasový pramen, jehož intenzita je mezi 8—15 l za minutu. Vytéká z prohlubně směr je 5 stupňů. Teče ze dvou, asi 1 m vzdálených (výškově) puklin. Nad vyšším ohniskem je puklina, která je částečně korodovaná vodou. V blízkosti jsou pukliny vyplněné hlínou.

Lom na Holém vrchu: (Poznámka MK: lom se nachází ve 27.krasové skupině) asi 1200 m od Mořiny směrem SSV u silnice na obec Kuchaře. Větší počet menších krasových zjevů je v západní části lomu. Největší z nich je krasový komín, který je na severní stěně. Průběh jeskyně má směr 310 stupňů. Je vysoký 8 m s povrchem stěny je spojen oknem velikosti 1,5×1,2 m. Pod vchodem je kužel jeskynní hlíny, který přechází v kamenité dno druhé etáže.

Vápenec je hrubě krystalický – bílý.

Druhá část lomu: V severním uzávěru je jeskyně vedená na východ, tvořena malou prostůrkou a komínem. Velikost prostůrky: 3 m široká, 1,5 m dlouhá, až 1 m vysoká. Nad síňkou je komín vedoucí do horních pater, avšak je celý zahliněn.

Celková charakteristika lomu: Podélný lom jehož západní stěna je tvořena vrstevní spárou. Východní stěna: Na jejích puklinách jsou vytvořeny typické krasové zjevy (kapsy, komíny).