Zpráva ze speleologického průzkumu v Únorové propasti

Jeroným Zapletal

(Český kras 11; str.77—78; Beroun 1985)

V březnu a dubnu 1985 pokračovali členové speleopotápěčské pracovní skupiny ZO ČSS 1-05 „Geospeleos Praha“ v průzkumu zatopené části Únorové propasti v prostoru lomů Mořina (pracoviště ZO ČSS 1-06). Speleopotápěči zatopenou část zmapovali, fotodokumentovali a dokončili průzkum všech dosud ne zcela prozkoumaných puklin a dutin. Jediné nadějnější místo, jezírko pod hlavní šachtou se k severozápadu uzavírá, k jihovýchodu je v hloubce 3 m spojeno s dómem asi 50 cm širokou, průleznou puklinovou chodbou. Zajímavá svažitá prostora za dómem klesá směrem k severozápadu do hloubky 16 m. Její nejspodnější část vysoká 60 cm se též uzavírá a další pokračování není vidět. Na jihozápadní svislé stěně dómu jsou v hloubce až 7 m vidět kontrastní stopy dříve vytékající vody z puklin. I když speleopotápěčský průzkum těchto prostor se zdá být uzavřen, zůstávají otázkou právě hydrologické poměry propasti, včetně objasnění, do jaké míry byla Únorová propast zatopena před těžební činností.

Akcí se zúčastnili: J. a M. Hóta, L. Balý, O. Pokorný, J. Zapletal a členové KSP Kladno.

Legenda k obr.1:

Únorová propast – plán, podélný řez a příčné profily zatopené části propasti (mapovali: M. Hóta, L. Balý, J. Zapletal, kreslil J. Zapletal).

1 – jezírko pod hlavní šachtou

2 – spojovací chodbička

3 – pilíř

4 – zatopená štola