Nejhlubší v Čechách
Jméno Jana Palacha ve vápencových skalách
Český kras odhaluje svá tajemství
(Z denního tisku 1969)
MOŘINA (kdř) – Tak jako největší a nejpopulárnější jeskyně se světovým věhlasem mají svůj původ v docela prozaické příhodě, platí to i o novém objeveném unikátním krasovém útvaru v lomu Čeřinka na Mořině. Takových otvorů, jaký se lomařům závodu Rudných a nerudných dolů objevil jednoho únorového dne při odstřelu, vídají dost. A nebýt toho, že za několik dnů tudy šlo pět chlapců a děvče, mladí nadšenci z krasové sekce Společnosti pražského Národního muzea, mohlo se stát to, co jindy. V místě by se lámal vápenec dál. Pokud jde o objevitele, uvádíme raději jejich jména, pro případ, že by, jak už to bývá, vznikl v budoucnu spor, kdo že to byl první v novém labyrintu. Tedy jsou to: Kutíková, Dvořák, Kácha, Maněna, Řežábek a Svoboda. Vnikli ne právě pohodlným vchodem dovnitř a zjistili brzy, že se ocitají ve zvláštních prostorách. Zjistili, že mohou po dvou horizontech sestoupit do propasti až ke spodnímu jezeru. K jeho hladině naměřili 64 metry, tedy o 24 metry víc, než byla zatím hloubka nejhlubší propasti v Čechách, Tomáškovy propasti u Srbska. Navíc je ke dnu jezera dalších 14 metrů. Hlavní šachta je velmi členitá, má mnoho odboček do stran a komínů vzhůru. Síní ve 40 metrech pronikli chlapci se svou partnerkou do celého systému horizontálních chodeb, jejich prozkoumaná část měří víc než 100 metrů. Objevili rovněž další dvě jezera, a přijdou-li na jejich průzkum brzy potápěči, není vyloučeno, že se svět doví mnohé. Místy je v prostorách dokonce krásná krápníková výzdoba, převažují 30 centimetrů dlouhá tenounká brčka.
Závod Mořina uzavřel dohodu se Státním ústavem památkové péče a ochrany přírody a omezuje v místě objevu těžbu, aby mohla nerušeně pokračovat prověrka zdejšího podsvětí. Jeskyňáři nazvali zatím toto místo Palachovou propastí.
Pozn.: Palachova propast objevena 9. 2. 1969.
