Propast Na Čeřince
Jaroslav Hromas
(Ochrana přírody 26/9; str.224c, Praha 1971)
Tato nejhlubší propast Čech byla objevena v lednu 1969 při těžbě vápence v lomu Čeřinka na Paní hoře ve státní přírodní rezervaci Karlštejn.
Její podzemní prostory jsou vázány na tektonické poruchy v ukloněném souvrství relativně čistých devonských vápenců.
Propast tvoří komplex vertikálních komínů a strmě ukloněných chodeb, které spadají až hluboko pod hladinu spodní vody. Její stěny a stropy místy zdobí krápníková výstavba – žluté až bílé sintrové polevy, sklovité stalaktity a záclonky a unikátní keříčkovité výrůstky a kulovité pisolity. Stalagmity jsou zde vzácné.
Celá propast je korozního původu a vznikla ve starších čtvrtohorách vyprázdněním zcela zahliněné třetihorní krasové kapsy. Celý proces je úzce vázán na postupné zahlubování Bubovického potoka, jehož vody zřetelně komunikují i s podzemními jezery na dně propasti.
Propast Na Čeřince je jednou z největších jeskyní v Českém krasu a nejhlubší propastí Čech. Délka všech chodeb přesahuje 200 m a hloubka od ústí k hladině jezer je 61 m, na dno jezer 76 m.
Tabulka nejhlubších propastí Čech:
Pořadí | Propast | Hloubka [m] |
---|---|---|
1. | Propast Na Čeřince (k hladině jezer) | 61 |
2. | Nová propast na Zlatém koni u Koněprus | 50 |
3. | Tomáškova propast u Srbska | 40,5 |