Propast Na Čeřince

Jaroslav Hromas

(Ochrana přírody 26/9; str.224c, Praha 1971)

 


 

Tato nejhlubší propast Čech byla objevena v lednu 1969 při těžbě vápence v lomu Čeřinka na Paní hoře ve státní přírodní rezervaci Karlštejn.

Její podzemní prostory jsou vázány na tektonické poruchy v ukloněném souvrství relativně čistých devonských vápenců.

Propast tvoří komplex vertikálních komínů a strmě ukloněných chodeb, které spadají až hluboko pod hladinu spodní vody. Její stěny a stropy místy zdobí krápníková výstavba – žluté až bílé sintrové polevy, sklovité stalaktity a záclonky a unikátní keříčkovité výrůstky a kulovité pisolity. Stalagmity jsou zde vzácné.

Celá propast je korozního původu a vznikla ve starších čtvrtohorách vyprázdněním zcela zahliněné třetihorní krasové kapsy. Celý proces je úzce vázán na postupné zahlubování Bubovického potoka, jehož vody zřetelně komunikují i s podzemními jezery na dně propasti.

Propast Na Čeřince je jednou z největších jeskyní v Českém krasu a nejhlubší propastí Čech. Délka všech chodeb přesahuje 200 m a hloubka od ústí k hladině jezer je 61 m, na dno jezer 76 m.

 

Tabulka nejhlubších propastí Čech:

Pořadí Propast Hloubka
[m]
1. Propast Na Čeřince (k hladině jezer) 61
2. Nová propast na Zlatém koni u Koněprus 50
3. Tomáškova propast u Srbska 40,5