Nový průzkum nejhlubší české propasti

Jaroslav Hromas

(Ochrana přírody 27/6; str.141—142; Praha 1972)

V loňském 9. čísle našeho časopisu jsme v rubrice CHRÁNĚNÉ PODZEMÍ přinesli stručné informace o nejhlubší krasové propasti Čech – propasti Na Čeřince v Českém krasu.

Tato propast byla objevena poměrně nedávno, v lednu 1969 skupinou jeskyňářů Krasové sekce Svazu pro ochranu přírody a krajiny v lomu Čeřinka na Paní hoře ve státní přírodní rezervaci Karlštejn. Již při prvních průzkumech, řízených pracovníky Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody v Praze, bylo proniknuto až k hladině hlubokých jezer do hloubky 61 m od vchodu a podrobně zmapována celá soustava chodeb, dómů a komínů o celkové délce 200 m. V prostorách propasti je mezi množstvím téměř stále tekoucího bahna i sporá, avšak unikátní krápníková výzdoba. Je tvořena místy barevnými, místy až sklovitě průzračnými stalaktity, záclonkami a pisolity.

Podrobnějším geologickým výzkumem bylo zjištěno, že propast vznikla vyprázdněním původně zcela zahliněné podzemní dutiny – krasové kapsy, vázané na rozhraní strmě uložených souvrství devonských vápenců a jejich dosti složité tektonické poměry. Celý vývoj tohoto jevu je v těsné závislosti na zahlubování Bubovického potoka a jeho funkci. Vody potoka též zřetelně komunikují i s podzemními jezery v propasti.

Propast Na Čeřince je vynikajícím geologickým výtvorem. Přesto však, že leží na území státní přírodní rezervace, spadá do dobývacího prostoru kamenolomu, který podle těžebního plánu měl její nejcennější partie odtěžit. Jen díky dlouhému a složitému jednání mezi orgány státní ochrany přírody a resortem ministerstva průmyslu, a dík pochopení vedení závodu Mořina, n.p. Rudné a nerudné doly Ejpovice, nebyla tato přírodní pozoruhodnost proměněna v pár tun vápencové silniční drtě, jakou možno vyrobit z jakéhokoliv druhu vápence.

Propast není speleologům dosud běžně přístupná. V těsné blízkosti se na etážích lomu intenzívně těží, provádějí se zde velké clonové odstřely. Protože vliv těžby, zvl. účinky trhacích prací na stav podzemní dutiny, nelze s určitostí předem spolehlivě stanovit, je nutné pravidelně provádět kontrolní průzkumy propasti. Je nutno pečlivě sledovat statický stav stěn a stropů, stav krápníkové výzdoby, stabilitu hlinitých svahů, i hydrologické a klimatické poměry, aby v případě zjištění sebemenší poruchy mohla být okamžitě zjednána náprava – tj. změna způsobu těžby a technologie odstřelů.

Naše fotografie jsou z posledního kontrolního průzkumu propasti, který proběhl v lednu t.r. Dva dny prováděli speleologové, vedeni pracovníky Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody průzkum, zaměřený tentokrát převážně na nejhlubší partie propasti. Díky mrazivému počasí, které na povrchu téměř znemožňovalo promočeným jeskyňářům manipulaci s mokrým a zabláceným materiálem a lany, poklesla na dně propasti vodní hladina o 10,5 m.

Na bahnitém dně bývalých jezer se otevřela velká síň s řadou nových komínů a plazivek. A za nyní „suchým“ syfonem se otevřel pohled na další, přes 10 m dlouhé a 2 m široké jezero. Potápěč Jiří Pavel z Krasové sekce v něm v desetimetrové hloubce pronikl na definitivní dno propasti. Její nově ověřená hloubka je tedy nyní již 71,5 m k hladině vody, na dno jezera 82 m. Puklina, vedoucí pod vodu dál, je pro potápěče neprůchodná!

Poslední průzkum nejhlubší české propasti přinesl tedy opět nové, cenné poznatky. I nadále však zůstává v této, poměrně těžko přístupné, jeskyni nejen několik míst „nadějných pro další objevy“, ale zcela otevřené pole pro podrobné výzkumy jeskynních sedimentů, krápníkové výzdoby, hydrologických i klimatických poměrů a další, které mohou být přínosem pro naši kvartérní geologii.

Nejhlubší krasové systémy Čech:

(k začátku r.1972, pozn.MK)

Pořadí	Jeskyně	Hloubka [m]
1.	Propast Na Čeřince (k hladině 10,5 m hlubokého jezera)	71,5
2.	Koněpruské jeskyně na Zlatém koni	70
3.	Nová propast na Zlatém koni	50
4.	Tomáškova propast u Srbska	40,5