Upřesnění situace podzemních prostor v lomu Čeřinka – SPR Karlštejn a návrh na opatření k jejich ochraně před postupující těžbou
Jaroslav Hromas
(MS; 2 strany; 3 přílohy; Archiv ČSS; Praha 1970)
Na základě závěrů z jednání mezi ministerstvem průmyslu, ministerstvem kultury, státní báňskou správou, n.p. RND Ejpovice a naším ústavem, bylo ve dnech 3.—4.11.1970 provedeno našimi pracovníky tachymetrické zaměření západní části lomu Čeřinka a připojení na magneticky zaměřené podzemní prostory krasové propasti. Dle těchto výsledků byl 9.11.1970 proveden z počvy 3.patra lomu do t.zv. Krápníkové chodby propasti kontrolní vrt (hloubka 26,15 m, směr 238°30', úklon 63°, ø 80 mm), který potvrdil správnost zaměření podzemní prostory a upřesnil její polohu vůči povrchu.
Celá situace v půdorysu a podélném profilu, doplněná příčnými řezy podzemní chodby, byla vynesena do měřítka 1:100. Měřické body č. 44, 47, 23, 25 a další, ležící v patě stěny 3.patra, byly stabilizovány, označeny červenou barvou a lze je použít pro vytýčení průmětu podzemních prostor na povrch.
Z vyhodnocené situace vyplývá, že při určitých, relativně velmi malých, opatřeních při provádění trhacích prací ve stěně 4.patra lze vydobýt zásoby vápenců až po hranici stanovenou schváleným POPD a přitom zajistit neporušenost nejvýchodnější části propasti – Krápníkové chodby.
V současné době není vhodné otevřít porubní stěnou přístup do Krápníkové chodby a to zejména clonovým odstřelem. Vzhledem k nepříznivé členitosti příčného profilu chodby a k předpokladu souvislosti s dalšími zahliněnými prostorami (krasovými kapsami), je nebezpečí ze závalu v konci chodby, příp. značného narušení stropů, které by zkomplikovalo provedení bezpečné uzávěry nového jeskynního vchodu. Tlaková vlna z odstřelu by mohla též zničit krápníkové útvary v chodbě. Problematické by bylo též provedení okamžitého zabezpečení vchodu před vniknutím nepovolaných osob.
Reálné se jeví dotěžení 4.patra lomu tak, aby na 3.patře byla ponechána lavice 5 m široká a úklon závěrné stěny 4.patra nepřekročil 70°. Tím by mezi závěrnou stěnou 4.patra a koncem jeskyně zůstal pilíř o šířce cca 5 m. Přitom u clonových odstřelů bezprostředně sousedících s ochrannou lavicí neodpalovat více než 5 vrtů současně.
Nutno též podotknout, že není vyloučena existence hypotetického pokračování Krápníkové chodby k východu (tj. za strmým jílovitým uzávěrem chodby, překrytým sintrovými náteky), které však je nejpravděpodobněji zcela zahliněné.
Teprve po ukončení těžby ve zmíněné stěně 4.patra uvažuje st. ochrana přírody otevření Krápníkové chodby k povrchu krátkou štolou s pevnými uzamykatelnými dveřmi. Toto opatření ulehčí pak značně další podrobný průzkum a výzkum podzemních prostor, který byl až do vyřešení celého případu pozastaven.
Je zapotřebí, aby ve smyslu výše uvedeného vypracoval závod Mořina způsob dotěžení zásob 4.patra lomu v okolí podzemních prostor s použitím omezených trhacích prací, kterými by nebyla porušena stabilita podzemních prostor a sintrové útvary v Krápníkové chodbě.
Jaroslav Hromas
11.11.1970
