Žádost dobrovolných speleologů a ochranářů, členů organizací i institucí různě zainteresovaných na průzkumu a využití krasových jevů na území Českého krasu o urychlené vyřešení ochrany jedinečného krasového útvaru – nejhlubší propasti v Čechách v lomu na Čeřince

Kolektiv

(MS; 2 strany; Archiv ČSS; 24.3.1970)

 


 

Propast Na Čeřince se nalézá v okresu Beroun na k.ú. Bubovice, JJZ od obce na náhorní plošině vrchu Paní hora (bývalá kóta 409,7, dnes odlámaná) ve státní přírodní rezervaci Karlštejn.

Ústí propasti je v patě nejzápadnější stěny první etáže lomu Čeřinka 63 m JJZ od bývalé kóty 409,7, pět metrů pod původní úrovní terénu. Propast je vyvinuta z geologického hlediska v SZ křídle antiklimály Doutnáče. V profilu západní lomové stěny můžeme sledovat od J k S tento sled devonskými vrstvami. Svrchní vápence koněpruské, narůžovělé krystalické vápence slivenecké, v S části lomu, v nadloží sliveneckých vápenců jsou dobře zvrstvené deskovité vápence skvrnité loděnické a nejvýše polohy vápenců řeporyjských.

Propast je dlouhá ve směru V—Z 70 m, ve směru S—J 50 m. Délka všech chodeb v horizontálním průmětu činí přes 200 m. Hloubka propasti je 60,5 m na dno s jezerem hloubky 15 m. Celková hloubka propasti tedy činí 75,5 m. Propast byla objevena při terénní pochůzce dne 15.2.1969. Od té doby proběhla řada jednání od nejnižších až po nejvyšší orgány. Původně byl sice povolen průzkum propasti, ovšem s ohledem na těžbu ve značném omezení. Tento průzkum ztěží postačil k získání základních údajů pro vyhotovení zprávy sloužící jako podklad pro další jednání.

Další průzkum po krátkém přerušení měl být zahájen na podzim r. 1969. Do té doby byla zhotovena i mříž, která měla sloužit k uzavření vchodu. Vchod byl ovšem již v té době zavalen a vlastně k obnovení a uskutečnění dalšího průzkumu nedošlo pro zásadně odmítavý přístup vedení podniku. Od té doby čekáme na umožnění pokračování v započaté práci. Zájem není veden nějakou honbou po senzačních objevech, ale samotná jedinečnost lokality, která je nesporná (viz předběžná zpráva), si žádá skutečně kvalitní zpracování a vyhodnocení. Máme tím na mysli hlediska nejen speleologická, ale geologická, mineralogická a hydrogeologická (zájem Vodních zdrojů).

Proto nás zaráží přístup vedení závodu a vůbec průběh celého dosavadního jednání, které bylo původně postaveno ze strany závodu na faktu, že lámaný vápenec z této části je nejkvalitnější a používá se k výrobě obkladů, které jsou pro závod nejvýhodnějším artiklem. Zastavením těžby v této části by se tato výroba, dle vyjádření závodu, zásadně narušila. Závod však využívá vápence z této části k výrobě štěrku, čímž úplně padá hlavní důvod opozice závodu. Zároveň je nám jasné, že tato změna byla provedena právě z důvodů předpokládaného i známého rozsahu zkrasovění, neboť na štěrk může být využit i tento zkrasovělý vápenec, i když z ekonomického hlediska to nebude právě nejvýhodnější.

Žádáme proto s nadcházející sezonou urychlené vyřešení celé záležitosti a umožnění dalšího průzkumu. Vyřešení celé záležitosti vidíme především v ochraně celé propasti, v jejím celkovém začlenění do chráněného území bez nějakých výjimek, které by narušily stávající stav, který možná již nějakých změn doznal, neboť je již delší dobu bez naší přímé kontroly. Tím máme především na mysli otevření dalšího vchodu, který by sice na jedné straně znamenal ulehčení průzkumných prací, na druhé straně však téměř jisté zničení nejbohatší výzdoby propasti v přilehlých částech včetně neodborných zákroků v prostorách propasti.

Žádáme vytvoření ochrany na úrovni proklamovaných hesel o ochraně podzemních prostor, a to tím spíše, že se jedná o prostory na hranici chráněného území. Další zábrany či záměrné protahování považujeme za kroky nedůstojné významu, jaký má, či by měla mít, ochrana přírody v naší společnosti.

Děkujeme Vám za pochopení našeho stanoviska a žádosti a jsme s pozdravem:

Ochraně přírody zdar.