Jeskyně Arnoldka v SPR Karlštejn – Č.k.

Pavel Nosek, Jaroslav Hromas

(MS; TIS Krasová sekce; 6 stran; 2 přílohy; Archiv ČSS; Praha 1973)

I.1. Úvod, lokalizace

Předkládaná zpráva obsahuje výsledky I.etapy průzkumu jeskyně Arnoldka a má za úkol v prvé řadě podat přesnou lokalizaci dosud známých prostor a jejich stručnou charakteristiku. Na základě provedeného zaměření a dosavadního průzkumu pak provést zhodnocení tohoto krasového jevu. Jeskyně Arnoldka leží v jámovém etážovém lomu Čeřinka na vrchu Paní hora v Českém krasu (okres Beroun). Jeskyně leží na k.ú. Bubovice (jižně od obce). Ústí se nachází několik metrů nad dnem lomu v nadmořské výšce 375,6 m. Jeskyně leží na SV od propasti Na Čeřince. Vzájemná poloha obou dutin je patrná z přílohy II.2.

I.2. Průzkumné práce

Zaměřování prostor systému jeskyně Arnoldka bylo prováděno závěsným kompasem, závěsným sklonoměrem a ocelovým pásmem. Měřičské body byly podle možnosti stabilizovány zamalováním olejovou barvou. K zachycení prostor bylo zvoleno měřítko 1:100, které dává možnost podrobně zachytit morfologii prostor, různé výběžky a jejich orientaci na tektonických liniích a rovněž charakter počvy. Prostory byly zachyceny v půdorysu a v podélných a příčných profilech. Pro první etapu zprávy byly výsledné plány překresleny do půdorysu a řezu v měřítku 1:500. Náročnost úkolu způsobila, že některé dílčí části jeskyně jsou v těchto plánech nezakresleny. I v těchto prostorách však byl zaměřen polygonový pořad, takže zakreslené měřičské body ukazují zhruba rozsah těchto nezachycených prostor. Povrchová situace byla zaměřena měřiči SUPPOP Praha. (Při zakreslení jeskyně Arnoldka bylo použito stejného značkového klíče jako při mapování propasti Na Čeřince.) Průběžně probíhaly a probíhají v jeskyni prolongační práce směřující k proniknutí do dalších prostor systému. Při dalším výzkumu jeskyně budou domapovány zbývající partie jeskyně a bude proveden výzkum geologických poměrů, tektoniky, morfologie jeskyně a jejího vzniku a vývoje.

I.3. Historie objevu

Otvor do jeskyně byl odkryt těžbou v lomu v roce 1972, v nejnižší etáži lomu. Otvorem pronikli po prvé do podzemí v červnu 1972 J.Čeřovský, L.Kozák, P.Topol, L.Valenová a S.Kopřiva. Zjistili, že tu byl odkryt rozsáhlý jeskynní systém, který je místy značně členitý a vede do značné hloubky. V jeskyni byly později prováděny další průzkumné práce. Postupně byly prozkoumány části podzemního labyrintu a vytypována místa dalších možných objevů. Některé části jeskyně (zejména v Bludišti a některé komíny), však nejsou dosud dostatečně zrekognokovány.

I.4. Geologické a geomorfologické poměry

Území se nachází v Karlštejnské vrchovině. Plochý hřbet Paní hory je zbytkem oligocenní denudační úrovně. Na SZ a Z spadají strmé svahy do údolí Bubovického potoka, na J a JV do krátkého bočního údolí náležejícího údolí Bubovického potoka.

Jámový etážový lom Čeřinka sleduje vápence spodního devonu (náležející stupňům lochkov, prag a zlíchov), které jsou zde exploatovány. Vápencové vrstvy jsou součástí SZ křídla antiklinály Doutnáče. Arnoldka (stejně jako část propasti Na Čeřince) vznikla v souvrstvích sliveneckých a loděnických vápenců uložených zde pod úkonem kolem 40° k SSZ.

I.5. Popis jeskyně

Vchod do jeskyně leží v severozápadní stěně nejnižší etáže, několik metrů nad jejím dnem. Jeskynní systém se skládá většinou ze strmě ukloněných chodeb, sledujících generální směr a úklon k severozápadu. Asi v jedné třetině je, poměrně jinak přímý průběh chodeb, značně členěn t.zv. Bludištěm – spletí horizontálních i ukloněných, nepříliš prostorných většinou puklinových chodeb. Tato část, stejně jako komíny vedoucí z hlavních chodeb k povrchu nebo do závalových partií, není dosud zcela zrekognoskována.

Vstupní partie jeskyně se skládají z úzkých puklinovitých prostor, které přecházejí do klesající prostornější chodby a prvního většího dómu. V této části se jeskyně člení do spleti prostor nazvaných Bludiště. Následují další dómové prostory a posléze 20 m dlouhá vzhůru stoupající chodba. Od jejího vrcholu začíná až 8 m vysoká chodba, která v délce cca 150 m strmě klesá až na nejnižší místo jeskyně. V jeskyni se vyskytují komíny a časté slepé chodbičky ucpané sedimenty, které dávají naději na proniknutí do dalších prostor.

Největší význam při vzniku prostor měly poruchy směru SZ—JV a mezivrstevní spáry. Vrstevnatost se výrazně uplatňuje v morfologii chodeb. Jeskyně je sice bez výzdoby, avšak barevnost sliveneckých a loděnických vápenců působí mimořádným dojmem. Délka chodeb jeskyně přesahuje 350 m. Hloubka jeskyně od vchodu na nejnižší místo činí 85 m. Tím se Arnoldka stává nejhlubší jeskyní Českého krasu. Vertikální rozdíl je ještě zvyšován jedním prozkoumaným komínem ve vstupní části jeskyně, který vede o 19 m výše než je úroveň vchodu. Celkový vertikální rozdíl systému (denivelace) činí tedy 104 m.

Objevem Arnoldky bylo zjištěno, že část zkrasovělého bloku vápenců Paní hory není odvodňována do nejblíže ležícího Bubovického potoka. Její dno, na němž se objevuje jen bezvýznamné jezírko stagnující vody, leží o 39 m níže než nejnižší zachycená hladina jezera v propasti Na Čeřince, vzdálená necelých 200 m a o 71 m níže než hladina povrchového toku Bubovického potoka těsně pod obcí Bubovice, vzdáleného 135 m. Přitom prostory jeskyně nejeví stopy ani občasného zaplavování. Z toho vyplývá, že nová jeskyně je pravděpodobně závislá na jiném hydrografickém systému. Tato neobvyklá situace je zřejmě podmíněna geologickou stavbou území. Lze předpokládat, že voda z dutin se stahuje odtokovými dráhami po mezivrstevních spárách k severozápadu, přitom podtéká ve velké hloubce Bubovický potok a putuje dále po směrných liniích k jihozápadu do vzdálenějšího Kačáku.

Podrobnější výzkum Arnoldky v příštích obdobích by měl lépe objasnit tyto genetické závislosti.

I.6. Závěr

a/ Jeskyně Arnoldka představuje komplikovaný systém prostorných, většinou příkře ukloněných chodeb, dómů, místy s komplikovanějším rozčleněním těsnějších puklinových chodeb.
b/ Délkou chodeb se Arnoldka v Českém krasu řadí hned za Koněpruské jeskyně a jeskyně Na Chlumu. Pokud jde o její hloubku, je na prvním místě v Čechách.

Pořadí nejhlubších jeskyní

1.	Arnoldka	85 m (104 m denivelace)
2.	propast Na Čeřince	71,5 m
3.	Koněpruské jeskyně	70,0 m
4.	Nová propast na Zlatém koni	50,0 m

c/ Morfologie chodeb spolu s proměnlivou barevností vápenců působí mimořádným estetickým dojmem a zcela se vyrovná jeskyním s nejkrásnější barevností stěn v republice.
d/ Skutečnost, že Arnoldka leží svou nejnižší částí hluboko pod údolím Bubovického potoka ukazuje na mimořádně zajímavé hydrografické poměry v jejím vývoji, které jsou těsně spjaty s geologickou stavbou a charakterem průběhu krasovění. Další výzkum tohoto problému je jedním z prvořadých současných úkolů speleologie v Českém krasu.
e/ Při mimořádném významu, které mají sedimenty dutin Českého krasu pro poznání kvartérních pochodů dává jeskynní systém Arnoldky široké pole působnosti pro tento výzkum.
f/ Charakter jeskynního systému dává velké naděje pro objevy dalších prostor prokopáním ucpávek sedimentů v jeskynních chodbách a výběžcích.
g/ Výše uvedené důvody ve stručném souhrnu podávají charakter jeskyně Arnoldky a její zhodnocení. Je zcela nepochybné, že uvedené charakteristiky jednoznačně ukazují nutnost ochrany tohoto jedinečného krasového jevu.

Státní ochrana přírody má za úkol provádět ochranu mimořádných přírodních hodnot, které jsou dokladem vývoje přírody v naší republice a které dávají možnost jejího dalšího výzkumu a jsou zdrojem poučení o vývoji naší přírody. S tím je zcela v souladu charakter jeskyně Arnoldky a přísluší ji tudíž plná ochrana pro další výzkumy, osvětové využití a nutnost zachování nejvýznačnějších fenoménů naší vlasti v původním stavu.