Studniční pustila...

Jan Voráček

(e-MS – původní webová zpráva; 16.2.2005)

 


 

Klikni pro větší mapu s foto Potkaní a Termití hrabání konečně slaví úspěch. Delší dobu mi vrtalo hlavou, proč Potkan čas od času dobrovolně absolvuje náročné psychologické cvičení s Termitem, spočívající v tom, že spolu jdou těžit jíl do napohled podobně bezútěšné lokality jako byla Bubovická, přičemž je nucen trpět a poslouchat jeho nevšední duševně-fyzické projevy, komplikované v poslední době již uvážení-vhodnými Termitími mírami cca 190/90. Z Potkana se totiž stal věřící člověk – věřil té suché studni.

A také se konečně dočkal. Když se před třemi lety Vanda Staněček & spol. šli pod záminkou výzkumu krasu vyvětrat z další ze série svých společenských únav způsobených Barbusně-Bubovickou pohostinností, narazili v lese prostém téměř jakýchkoliv projevů krasu na stráni za odvalem hlušiny z Čeřinky na „mastný flek“. Po odvalení kamenu otvor jakýsi, hurá pro krumpáč a hle – těsná ale téměř volná studna zjevila se. Po počátečním nadšení všech toto postupně opadalo, jak studna novým jílovým dolem pouze zdála se býti čím dál tím více. „Stará garda“ se postupně vrátila ke své Arnice, jen ten Termit s Potkanem zůstali. Po spoustě akcí a po cca 3,5 m jílu s kamením, tvrdostí se blížícího horšímu betonu, v profilu postupně cca 0,5—1,5 m2 se na dně na boku objevil otvor.

Chlapci se prokecli a tak jsme tam v sobotu 5.2.2005 vyrazili v silnější sestavě. Nejdřív jsme ještě asi 3 hodiny nechali dole kopat Termita, aby se uklidnil (ve skutečnosti jsme ho dráždili neustále padajícím prázdným kýblem na hlavu), a pak se šel podívat na „dílo“ Jarda se mnou. Po chvíli očumování se mi podařilo protéct mezi balvany kamsi do nových prostor, takže nakonec nezbylo než si zpáteční cestu přitesat palicí. Z mírně se svažující plazivky se po dalším rozšíření dalo dostat do prostory hrdě již nazývané dómek, který se svažuje do temnot pekelných... vlastně to teda končí (zatím), ale vypadá to nadějně. Trochu vadí zřejmá zvýšená přítomnost CO2 nebo čeho, v nejnižší části se dýchá trochu hůře.

Podle prvního orientačního přeměření se ukázalo, že nových prostor je cca 20 m dle polygonu, s denivelací asi 4 m pod dosavadní dno „studny“. Objem jeskyně se zvětšil minimálně 3×. Potenciál dalšího postupu na dně rozhodně je, je otázka jak daleko nás pustí kužel suťáku.