Krasové prameny Českého krasu
Renáta Kadlecová, Karel Žák
(Český kras 24; str.17—34; Beroun 1998)
Výtah ze stejnojmenného díla vztažený k území krasové skupiny 21; upraveno (MK)
ÚDOLÍ BEROUNKY – LEVÝ BŘEH
»úsek Beroun – Kozel«
č.1 – Pramen berounské nemocnice
Katastrální území: Beroun.
Lokalizace: zachycený pramen se nachází ve dně údolí asi 750 m nad objektem berounské nemocnice.
Nadmořská výška: cca 360 m n.m.
Pramenní jímka s péry, využívající převážně mělký oběh podzemní vody, byla budovaná v době výstavby nemocnice roku 1929. Vydatnost jímacího objektu kolísá mezi 0,2—0,4 l.s−1. Nachází se v mělkém údolí nad berounskou nemocnicí při tektonické hranici vápenců, v blízkosti Dubu na Herinkách. Začátkem 90-tých let se J.Chalupa zabýval možností zvýšení kapacity zdroje (zpráva obsahuje i základní analýzy vody). Vydatnost zdroje ukazuje na podstatně větší plochu povodí než je plocha geografického povodí. Teplota vody se v zimním období pohybuje mezi 8,5 a 9,0 °C.
č.2 – Šanův Kout
(Krasová skupina 20).
Katastrální území: Hostim u Berouna.
Lokalizace: pramen je situován v bočním údolí v Šanově Koutě, 200 m od řeky Berounky.
Nadmořská výška: cca 225 m n.m.
Menší krasový pramen s mírnou depozicí pěnovce je v krátkém údolí u Šanova Koutu (za bývalým zahradnictvím „V Kozle“). Využívají jej zejména chataři a objekt bývalého zahradnictví. Jeho vydatnost se pohybuje od 0,3 do 0,5 l.s−1 s teplotou vyvěrající vody 8,5 až 10 °C. Pramen má v průběhu roku poměrně stálou vydatnost (Chalupa 1994).
POVODÍ LODĚNICE (KAČÁKU)
(Poznámka MK: prameny č.3—6 jsou uvedeny v krasové skupině 27 – lit.[C7/27].)
č.7 – Prameny pod Černidly
Katastrální území: Loděnice u Berouna.
Lokalizace: skupina pramenů se nachází v rokli pod Černidly (na západní straně lokality Špičatý vrch – Barrandovy jámy, osada Fort Adamson). Jednotlivé prameny jsou situovány v blízkosti hranice vápenců ve vulkanické facii siluru.
Nadmořská výška: mezi 336 a 280 m n.m.
Celkem je zachyceno a k odběru pro chaty občasně využíváno asi 5 objektů. Dva největší mají vydatnost cca 0,3—0,4 l.s−1. Celková vydatnost všech pramenů je 1 až 2 l.s−1. Prameny mají v jarním období relativně nízké teploty od 6,5 do 7,5 °C, naznačující rychlejší a pravděpodobně i mělký oběh podzemní vody. Tvorba pěnovců je intenzivní v celé délce rokle. Při ústí rokle do údolí Kačáku je kuželovitá terasa tvořená částečně pěnovci.
č.8 – Sedlec
Katastrální území: Svatý Jan pod Skalou.
Lokalizace: prameny jsou ve svahu těsně pod hranicí vápenců, na příčné tektonice, výškově asi 50 m nade dnem údolí, na levém břehu Kačáku proti objektům bývalé drůbežárny v Sedlci, asi 400 m severozápadně od pozůstatků drtiče lomů Na parapleti (skanzen Solvayovy lomy).
Nadmořská výška: cca 290 m n.m.
Ze skupiny dvou menších pramenů, nacházejících se ve strmém svahu, západnější sráží intenzivně pěnovec (recentní kaskáda je asi 1 m vysoká). Jejich vydatnost je nízká, cca 0,05 až 0,2 l.s−1, a proměnlivá. Prameny se ihned ztrácejí v suti, pouze východnější pramen se znovu objevuje u paty svahu při dně údolí Kačáku. Teplota vyvěrající vody je zpravidla pod 8 °C. Prameny odvodňují severozápadní svah hřebene, který se táhne z kóty U kříže (Svatojanská skála) podél lomů Na parapleti (Solvayovy lomy). Podzemní voda má nízké obsahy dusičnanů.
č.9 – Občasný pramen pod Záhrabskou
Katastrální území: Svatý Jan pod Skalou.
Lokalizace: občasný pramen je situován v severní části boční rokle, podél které vede červená turistická značka ze Svatého Jana směrem na Beroun, asi 350 m od údolí Kačáku.
Nadmořská výška: cca 320 m n.m.
Občasný dosti vydatný pramen, objevující se ve srážkově bohatých letech, byl v posledních cca 6 až 8 letech suchý. Svoji činnost obnovil po deštích v létě 1995.
č.10 – Svatojanský krasový pramen
Katastrální území: Svatý Jan pod Skalou.
Lokalizace: tento největší pramen Českého krasu vyvěrá při dně místní erozní báze (potok Kačák) na křížení příčné tektoniky se směrnou, na pozemku, kde stávala textilní továrna a následně i stáčírna „minerální“ vody ve Svatém Janu pod Skalou. Nesoustředěný pramenní vývěr je rozdělen na hlavní pramen (Ivanka), menší pramen (Ivan) vyvěrající přímo v objektu kostela, další pramen vystupuje v kotelně kláštera (dnes Vyšší pedagogická škola), další část z celkového pramene protéká systémem podzemních chodeb pod bývalými objekty textilní továrny a ústí do Kačáku asi 50 m pod zaústěním hlavního vývěru. Při úpatí opěrné zdi nárazového břehu Kačáku jsou zřetelné další drobné prameny, které vytékají na různých místech přímo do toku Kačáku.
Nadmořská výška: hlavní pramen cca 232 m n.m.
V místech vývěru krasových vod se nachází mohutná, dnes částečně erodovaná a odtěžená akumulace pěnovců. Prameny Ivanka a Ivan byly pravidelně sledovány po dobu tří let od listopadu 1994 do 31.10.1997. Na prameni v kostele (Ivan) je měrný profil ČHMÚ s dlouhodobým záznamem vydatnosti a teploty od roku 1973. Typická teplota pramenící vody se pohybuje okolo 11,4 °C (nejvyšší v Českém krasu), celková vydatnost pramene je v rozmezí 15—30 l.s−1. Vzhledem ke svému okamžitému zaústění do Kačáku pramen dnes karbonát nesráží. Přehled literatury a výzkumů, dřívější a současné stopovací zkoušky, chemismus, izotopová data a hydrologický model pramene budou shrnuty v připravované monografii (Hladíková a kol., in prep.). Současná data naznačují, že pramen se skládá ze 4 komponent s různou dobou zdržení. Data o obsazích tricia a data izotopového složení kyslíku naznačují, že hlavní složka má dobu zdržení v podzemí v rozmezí 5—20 let. Dva typy krasového oběhu se zdržením v měsících a ve dnech přispívají k celkové vydatnosti zejména ve srážkově bohatých obdobích. Přímý vstup z toku Kačáku představuje do 5 % a byl doložen stopovací zkouškou B. Včíslové z roku 1977 (Včíslová 1980).
Občasný pramen objevující se po anomálních deštích ve spodní části údolí Propadlých vod asi 100 m nad zdí kláštera popisuje Chalupa (1984) a zmiňuje se o něm též i Ložek (ústní sdělení). V posledních desetiletích se zde však žádný vývěr neobjevil.
č.11 – Přímé přítoky do Kačáku v úseku Svatý Jan – Hostim
Katastrální území: Hostim u Berouna.
Lokalizace: při pravém břehu Kačáku asi v polovině úseku Svatý Jan pod Skalou – Hostim (nad zbytky jezu).
Nadmořská výška: cca 226 m n.m.
Termometrií byly v minulosti detekovány (Včíslová 1980) a za velkých mrazů lze i přímo pozorovat menší přítoky podzemních vod do toku Kačáku.
č.12 – Prameny v Hostímské rokli
Katastrální území: Bubovice, Svatý Jan pod Skalou.
Lokalizace: v údolí vybíhajícím z Hostimi směrem k SV, při úpatí Vysoké stráně a zelené turistické značce, se na více místech nad posledním domem v Hostimi objevují drobné prameny.
Nadmořská výška: cca 340 až 310 m n.m.
Vydatnost skupiny převážně občasných nekrasových pramenů je několik setin l.s−1. Jeden z pramenů zachycen ve studni. Odvodnění mělkých podzemních vod z nekrasové Vysoké stráně.
č.13 – Prameny v údolí pod Boubovou
Katastrální území: Bubovice, Srbsko u Karlštejna.
Lokalizace: prameny se nacházejí v horní části údolí na jz.straně Vysoké stráně nad křížením údolí s červenou turistickou značkou.
Nadmořská výška: cca 350 a 370 m n.m.
V údolích pod bývalým hostincem Boubová je skupina drobných převážně občasných nekrasových pramenů. Jeden z nich je zachycen ve studni pod silnicí (0,3 l.s−1). V rokli se tok občas ztrácí do suti a opět objevuje, místy v dolní části dochází k depozici pěnovce.
č.14 – Přímé přítoky do Kačáku v úseku Hostim – Kozel
Katastrální území: Hostim u Berouna.
V úseku mezi Hostimí a ústím Kačáku do Berounky byly detekovány termometrií přítoky teplejších vod (Včíslová 1980, J.Chalupa, ústní sdělení).
č.15 – Občasný pramen ve skalním svahu u skály Pupek
Katastrální území: Srbsko u Karlštejna.
Lokalizace: pramen se nachází na levém břehu Berounky, ve skalnatém svahu asi 20 m nad hladinou Berounky, 80 m pod ústím Kačáku.
Nadmořská výška: cca 225 m n.m.
Drobný občasný pramen s vydatností do 0,05 l.s−1 se objevuje v obdobích déletrvajících dešťů (Chalupa 1984).
Literatura (výběr):
- Chalupa J. (1984): Hydrogeologické poměry v Českém krasu východně od Berouna. – MS, diplomová práce: 1—49, 6 příloh, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy. Praha.
- Včíslová B. a kol. (1980): Silur – devon Barrandienu, II.fáze, závěrečná zpráva. – MS, Stavební geologie: 1—191. Praha.
- Žák K., Kadlecová R., Kadlec J., Kolčava M. (1996): Chování krasových pramenů ve Svatém Janu pod Skalou během mimořádných srážkových událostí v květnu a červnu 1995 a nový občasný ponor v údolí Propadlé vody. – Český kras, 22: 41—47. Beroun. [K28]