Krasové prameny Českého krasu

Renáta Kadlecová, Karel Žák

(Český kras 24; str.17—34; Beroun 1998)

Výtah ze stejnojmenného díla vztažený k území krasové skupiny 27; upraveno (MK)

 

 

POVODÍ LODĚNICE (KAČÁKU)

(Poznámka MK: zbylé prameny v povodí Kačáku jsou uvedeny v krasové skupině 21 – lit.[C7/21].)

 

č.3 – Pramen Krahulovského potoka

Katastrální území: Mezouň.

Lokalizace: pramen se nachází v chatové kolonii v horním konci rokle asi 800 m západně od Mezouně, 500 m východně od kóty Hačka.

Nadmořská výška: cca 396 m n.m.

   Pramen s vydatností přes 1 l.s−1 má silnou recentní depozici pěnovce. Vzhledem ke své pozici v blízkosti báze reliktu křídy, je pravděpodobné, že zde převažuje podzemní voda z křídových sedimentů. Teplota vyvěrající vody se pohybuje okolo 7 až 8 °C.

 

č.4 – Vysoký Újezd – V Cháňovsku (nad roklí Hačka)

Katastrální území: Vysoký Újezd u Berouna.

Lokalizace: pramen se nachází nad malým rybníkem (Cháňovsko) asi 1300 m ssz.od Vysokého Újezda, v místě zvaném V Cháňovsku.

Nadmořská výška: asi 396 m n.m.

Množství vyvěrající vody se pohybuje v prvních desetinách l.s−1 a teplota pod 9 °C.

 

č.5 – Vysoký Újezd – U tří habrů (V kole)

Katastrální území: Vysoký Újezd u Berouna.

Lokalizace: pramen se nachází v horní části údolí, které probíhá od vápenky Loděnice k SVV, v místě zvaném U tří habrů.

Nadmořská výška: cca 372 m n.m.

Pramen je zachycený v zaklenuté zděné jímce s přepadovou trubkou. Dříve sloužil jako zdroj pro zámek ve Vysokém Újezdě. Ještě začátkem 20.století byla voda čerpána trkačem. U pramene se údajně pořádaly místní poutě. Původní čerpací stanice se zbytky zařízení je dnes v dezolátním stavu. Pramen mírně sráží pěnovec. Teplota se pohybuje okolo 9 °C a má mírný roční chod. Vydatnost vyvěrající vody je 0,3 l.s−1. Obsah dusičnanů dnes přesahuje maximální doporučenou hodnotu ČSN 75 7111 pro pitnou vodu.

 

č.6 – Pramen v chatové kolonii pod Branžovami

Katastrální území: Loděnice u Berouna, Vysoký Újezd u Berouna.

Lokalizace: pramen je situován v údolí asi 400 m severně od provozních budov lomů Na Branžovech u Loděnice.

Nadmořská výška: cca 358 m n.m.

Nachází se zde dvě studánky s celkovou vydatností 0,2—0,3 l.s−1.

 

 

POVODÍ KARLICKÉHO (STUDENÉHO) POTOKA

(Poznámka MK: prameny č.3—6 jsou uvedeny v krasové skupině 27 – lit.[C7/27].)

 

č.30 – Prameny Karlického potoka u Kozolup, Lužců a Vysokého Újezda

Katastrální území: Vysoký Újezd u Berouna, Lužce, Kozolupy.

Potok vzniká soutokem několika drobných pramenných toků, které odvodňují pruh nekrasových hornin v okolí výše zmíněných obcí. V celé oblasti je řada jímacích objektů – studně a vrty (Pilařová 1973, Černý a Zelinka 1982). Průtok potoka před vstupem na pruh krasových hornin pod rybníky pod Lužcemi a Kozolupy je v suchých obdobích do 1 l.s−1. V úseku pod křížením se železniční tratí Mořina – Kuchař se potok při nízkých stavech ztrácí. Znovu se objevuje v místech křížení údolí se silnicí Mořina – Kuchař (pod lomem Holý vrch). Pod tímto krátkým úsekem vzrůstá průtok vody v potoce i v suchých obdobích na cca 6 l.s−1. Podél úseku zvýšeného přítoku vody do potoka je umístěno opět několik studní a vrtů (viz vrty a studně – Karlický potok).

 

č.31 – Pramen v Trněném Újezdě

Katastrální území: Trněný Újezd.

Lokalizace: pramen se nachází ve středu obce Trněný Újezd v rybníčku.

Z rybníčku vytéká potůček o vydatnosti cca 0,4 l.s−1. Pod obcí se v potoce sráží karbonát.

 

č.32 – Vrty a studně v údolí Karlického potoka u silnice Kuchař – Mořina

Katastrální území: Trněný Újezd.

Lokalizace: v údolí Karlického potoka v okolí křižovatky 4 silnic pod Trněným Újezdem (pod lomem Holý vrch).

Nadmořská výška: cca 340 m n.m.

Jímací objekty situované do tohoto prostoru mají značnou vydatnost, např. vrt MO-3 (Černý a Zelinka 1982) o hloubce 20,0 m měl maximální vydatnost 13,0 l.s−1 (v roce 1996 jeho vydatnost klesla na 9 l.s−1, Pilařová 1996). V tomto úseku dochází ke křížení významných tektonických struktur s údolím Karlického potoka a k podstatnému odvodnění pruhu karbonátů.

 

č.33 – Pramen pod bývalou cihelnou v horní části Karlického údolí

Katastrální území: Trněný Újezd.

Lokalizace: pramen se nachází přímo na pravém břehu potoka u mostu pod bývalou cihelnou, asi 400 m pod křižovatkou se silnicí Mořina – Kuchař.

Nadmořská výška: cca 318 m n.m.

Pramen s vydatností okolo 0,3 l.s−1 a teplotou okolo 9 °C je zachycen v jímce upravené v roce 1943.

 

č.34 – Pramen v chatové kolonii nad Dolním Roblínem

Katastrální území: Trněný Újezd.

Lokalizace: pramen se nachází 300 m severně od Dolního Roblína na pravé straně potoka pod svahem.

Nadmořská výška: cca 307 m n.m.

Malý pramen s vydatností okolo 0,05 l.s−1 je využíván chataři.

 

č.35 – Mokřina s prameny 700 m západně od Dolního Roblína

Katastrální území: Mořina.

Skupina drobných pramenů vyvěrajících pravděpodobně z břidlic má celkovou vydatnost 0,1 l.s−1.

 

č.36 – Petránka

Katastrální území: Mořina.

Lokalizace: pramen se nachází na pravém břehu Karlického potoka asi 300 m pod Dolním Roblínem.

Nadmořská výška: cca 300 m n.m.

Vydatnost známého pramene s velkou holocenní akumulací pěnovců (studováno Petrbokem a Ložkem) je cca 0,75 l.s−1. Jeho teplota se v zimním období pohybuje okolo 9 °C. Pramen byl do roku 1918 využíván pro stáčení minerální vody pro kraj Pražský. Plán na stavbu nového pavilonu stáčírny z roku 1914 se nerealizoval. Kvalita vody, zejména co se týče obsahu dusičnanů se postupně zhoršuje, ještě v 80-tých letech, v době stavby vodovodu pro byty v Mořině, vyhovovala voda normě pro pitnou vodu. Dnes má pramen 90—140 mg.l−1 dusičnanů. Recentní tvorba pěnovců v toku pod vodárnou je velmi intenzivní.

Menší prameny a tělesa pěnovců jsou i v levobřežním přítoku Karlického údolí od Roblína asi 400 m proti toku potoka.

 

č.37 – Stydlá voda Karlická

Katastrální území: Mořinka.

Lokalizace: dva prameny vyvěrají ve svahu na pravém břehu Karlického potoka asi 800 m pod pramenem Petránka.

Nadmořská výška: zhruba 325 a 290 m n.m.

Výraznější z obou pramenů je na dně rokle asi 250 m od osy údolí, další je 50 m po proudu a 20 m nad jeho dnem. Oba prameny silně srážejí karbonát.

 

č.38 – Pod hradem Karlíkem – skupina pramenů

Katastrální území: Mořinka.

Lokalizace: prameny vyvěrají přímo do toku Karlického potoka nebo těsně u něj. V chatové kolonii v místě, kde dno údolí přechází hranice karbonátových a nekarbonátových hornin, 400 m sz.od zbytků hradu Karlíku.

Nadmořská výška: cca 252 m n.m.

Vzhledem k okamžitému zaústění do potoka ke srážení karbonátu nedochází. Ze zvýšení teploty potoka v zimním období lze odhadnout, že celková vydatnost pramenů se pohybuje okolo 2,5 l.s−1. Teplota vody měřená přímo u vývěru v korytě potoka byla okolo 8 °C.

 

č.39 – Pramen pravostranného přítoku Karlického potoka od Mořinky

Katastrální území: Mořinka.

Lokalizace: pramen se nachází v široké depresi 0,5 km jižně od kravína v Mořince.

Nadmořská výška: cca 310 m n.m.

Z betonové nádrže o rozměrech 40×20 m a hloubce 1,7 m vytéká potok o průtoku cca 0,3 l.s−1.

 

č.40 – Drobný pramen asi 600 m jv.od č.39

Katastrální území: Mořinka.

Lokalizace: v údolí výše zmíněného pravostranného přítoku Karlického potoka pod Mořinkou, za poslední chatou na pravém břehu potoka, se ve stěně strmé rokle nachází pramen.

Nadmořská výška: zhruba 280 m n.m.

Malý pramen je situován v diabasech, které jsou hluboko v podloží karbonátových hornin.

 

č.41 – Pramen Pod Skalicí

Katastrální území: Mořinka.

Lokalizace: pramen se nachází ve stejném údolí jako pramen pravostranného přítoku Karlického potoka od Mořinky, asi 400 m jz.od kóty Skalice.

Nadmořská výška: zhruba 245 m n.m.

Pramen vyvěrající z pramenní jímky z betonových skruží s trubkou má vydatnost cca 0,2 l.s−1.

 


Literatura (výběr):