Některé výsledky sledování biologie podzemních vod v oblasti Barrandienu mezi Svatým Janem pod Skalou a Srbskem

Some Aspects of Groun Water Biology of the Barrandian area between Svatý Jan pod Skalou and Srbsko

Vladimír Vaněk

(Český kras 5; str.19—24; Beroun 1980)

 


 

Ve Svatém Janu pod Skalou byly sledovány dva prameny v kostele (veřejně přístupný) a v zahradě býv. restaurace (nepřístupný, ve štole). Tento druhý pramen byl intenzivně sledován v období jaro 1978 – léto 1979. Při celkem 48 návštěvách byly odebírány vzorky makroorganismů koncentrované trvale instalovaným filtračním zařízením, přes které procházela prakticky všechna přitékající voda, dále vzorky pro stanovení BSK a forem uhlíku a pro bakteriologické rozbory.

Všechny výsledky jsou shrnuty ve zprávě VANĚK (1980).

 

Hlavní poznatky je možno shrnout do několika bodů:

 

Obr.: Některé typické makroorganismy podzemních vod z oblasti Barrandienu (měřítko = 1 mm).

Fig.: Some typical groundwater macroorganismus from Barrandian area (bar = 1 mm).

A – Graeteriella unisetiger; B – Paracyclops fimbriatus; C – Bathynella natans; D – Acanthocyclops venustus.

 

 

Složení populace je ovlivněno zejména rychlým prouděním vody v puklinovém systému, které vyplavuje většinu organismů a zamezuje tím rozvinutí bohatší populace. Nacházíme zde proto pouze druhy odolné k vyplavování, což je zejména Diacyclops languidus disjunctus THALLWITZ, Niphargus aquilex SCHIÖDTE a Paracyclops fimbriatus FISCHER.

Podobné složení populace, tedy velice chudé osídlení s převahou Diacyclopa languidus disjunctus, bylo zjištěno i u vrtu 16 B, ležícího v blízkosti fotbalového hřiště u Srbska, kde byla vydatnost zhruba 11 l/s (bližší popis vrtu viz VANĚK, VČÍSLOVÁ 1979). Rovněž vysokým obsahem karbonátového uhlíku se voda z tohoto vrtu podobá vodě ze Sv. Jana a odlišuje od ostatních vrtů. Je zřejmé, že v obou případech jde o vody hlubokého puklinového až krasového oběhu. Těmito dvěma směry je zřejmě odvodňováno poměrně rozsáhlé území, sahající až k jeskyni Čeřinka, jak o tom svědčí spojení Čeřinka – Sv.Jan, prokázané stopovací zkouškou.

U vrtu SDB 8 v lomu na levém břehu Kačáku blíže ústí byl zjištěn Acanthocyclops venustus NORMAN & SCOTT a Graeteriella unisetiger GRAETER, tedy druhy typické pro vody puklinové mírně proudící. Přechod mezi těmito dvěma typy, tedy vodou mírně a silně proudící, lze nalézt u vrtů 13 B a 14 B poblíž Barrandovy jeskyně. Kaverny hluboko pod úrovní Berounky, zastižené vrtem 13 A jsou však – alespoň v současnosti – izolovány a obsahují stagnující vodu. Postupem proti proudu Kačáku u vrtů SDB 7 a 6 byl zjištěn jen krátký, do značné míry izolovaný oběh podzemní vody. Těsně nad Hostímí pak u vrtu SDB 5 voda spíše průlinového typu, jen slabě proudící, podobně jako u vrtu SDB 10 v oblasti Alcazaru (typický organismus Bathynella natans VEJDOVSKÝ a Diacyclops languidoides LILLJEBORG).

Závěrem bych se chtěl ještě zmínit o Tomáškově propasti, kde bylo v porovnání s jinými jeskyněmi (Podtraťová, Čeřinka) prokázáno bohatší osídlení vody jezírka. Nalezený druh Paracyclops fimbriatus naznačuje souvislost s proudící vodou. To, že by zde mohla být návaznost na větší puklinový systém s proudící vodou, potvrzuje i nezvykle nízký obsah karbonátového uhlíku, který je na úrovni obsahu ve vodách povrchových. Ostatně KŘÍŽ (1961) se zmiňuje o nálezu žáby při odkrytí jezírka, a uvažuje o možnosti spojení Tomáškovy propasti s Berounkou.

 


Literatura:

 


Summary:

One of Sv. Jan karstic springs (12—24 l/sec rate of now) was studied during period from spring 1978 to summer 1979. Water macroorganisms were collected as well as water samples for bacteriological and some chemical analysis.

In comparison with precipitations, only little importance of surface water infiltration from closed river was observed. Changes of precipitations positively affect changes of bacterial numbers and, in their maxima, also chemical composition of water. BOD values are rising during winter period only. Occurrence of water macroorganisms is influenced by changes of precipitations (i.e. changes of water velocity and available food) and seasoning (reproduction cycles), too.

Hypothetical division of area based on the occurrence of ground water macroorganisms is given. Main types are – (a) zone of karstic permeability with high (Diacyclops languidus disjunctus THÄLIWITZ and Paracyclops fimbriatus FISCHER) and/or (b) slower water velocity (Acanthocyclops venustus NORMAN & SCOTT and Graeteriella unisetiger GRAETER) and (c) zone of intersticial permeability (Bathynella natans VEJDOVSKÝ and Diacyclops languidoldes LILLJEBORG as typical organisms).