Propady v Českém krasu

Václav Cílek

(Speleo 7; str.47—48; Praha 1992)

S propady je potíž. Občas se objeví. Pak je místní lidé zaházejí odpadky nebo kamením a za dva nebo tři roky po nich není ani stopy. Jenom někdy se roky mezi jeskyňáři tradují neúplné a nepřesné zprávy. Dovolte mi, abych se o některých zmínil a zároveň poprosil čtenáře Spelea, budou-li znát další podrobnosti nebo nové lokality, aby nám o nich napsali.

1. Řícený závrt na Šanově koutě. Někdy v 50. letech došlo na poli před zahradnictvím, tedy těsně nad hladinou Berounky, k propadu a ke vzniku menšího závrtu, který byl zasypán. V části pole existují tři kamenné kruhy, nejedná se však o závrty, ale o bývalou mez, na kterou bylo k ovocným stromům vybíráno kamení z pole.
2. Propad v cestě na Chlum. Na konci obce Srbsko od silničky ze Srbska na Hostim odbočuje dnes značně zarostlá pěšina, která však ještě před dvaceti lety byla pro auto sjízdnou polní cestou. Snad 100 m za silnicí směrem po cestě na Chlum existoval přímo v cestě dnes zasypaný propad.
3. Zaházená propast v lomu na Kobyle. V době, kdy v lomu na Kobyle pracovali ještě lamači Chvojka a Mareš, došlo ve dně lomu, snad někde mezi Dvojitou a Chlupáčovou slují k objevu poměrně velké propasti, která byla vzápětí zaházena.
4. Ponor v Beranově lomu. Ve spodní části Beranova lomu blíž ke štole bývala deprese, která po deštích intenzivně hltala vodu.
5. Tetínské ponory fungují dodnes a jsou místním jeskyňářům dobře známé. Protože se jedná o jedny z mála známých ponorů v Českém krasu a o pravděpodobný začátek jeskynního systému, je třeba se zmínit o pravidelném hltání vody po deštích, o existenci výrazného mastného fleku a myslivecké pověsti o psu, který vběhl do díry a vyběhl zamazaný od jílu. Ponory leží v údolí nad Tetínem v objektu chráněném jako vodní zdroj pro Tetín. Tato okolnost brání dalšímu průzkumu.
6. Neznámé spodní patro Koněpruských jeskyní. V. Ložek vzpomíná, jak se po objevu spodního patra Koněpruských jeskyní vypravil Dr. Lejský navštívit nové prostory. Nikdy před tím v nově objeveném spodním patře nebyl, věděl jenom, že je někde v lomu. Lomaři ho odvedli k díře, která byla dole protékána drobným potůčkem. Dr. Lejský nevěděl, že není ve „správném spodním patře“, prolezl jeskyni a teprve později, když ji popisoval ostatním, se ukázalo, že byl někde jinde. Zprávu o jiném spodním patře Koněpruských jeskyní potvrdila své dceři jeskyňářce i paní Preislerová z Koněprus, která v té době pracovala v lomu jako vrátná. Čistě hypoteticky a dnes neprokazatelně by tento tok mohl souviset se zaniklým vývěrem srážejícím travertin, který ležel v údolíčku za cementárnou mezi Kotýzem a vrchem dnešního lomu. Údolí bylo tvořeno několika kamennými stupni, které byly lidově nazývány Čertovy schody. Toto označení později přešlo na nový velkolom. Zdejší travertinové těleso bylo zkoumáno J.Petrbokem a později F.Proškem.
7. Petzoldův lom. Dnes, když víme, že jedna z jeskynních úrovní Českého krasu vázaná na hladinu Berounky umožňuje docela pěkné objevy, by nás silně zajímal Petzoldův lom mezi Srbskem a Karlštejnem. Nejenom, že známá vodní propast měla být před dalšími odstřely, které vedly k částečnému zasypání, skutečně velkou dutinou, (bylo v ní vidět do hloubky 5 m!), ale hlavně nebyla jediná! V lomu bylo postupně odkryto několik propastí a všechny měly končit vodní hladinou. Snad jednou až z lomu zmizí skladiště, najde šikovný proutkař zasypané dutiny.
8. Jezírko blízko vchodu do Netopýří jeskyně. Ferry Skřivánek (viz Československý kras 7: 25—34, 1954, článek Jeskyně na Chlumu v Českém krasu) popisuje jezírko blízko vchodu do Netopýří jeskyně, které hltá až 20 l/s vody, aniž by se tato objevovala v Netopýrce či Srbských slujích. Doopravdy se zdá, že jedna větev Srbských jeskyní směřuje k Barrandeově jeskyni, nejméně jedna podobná větev může směřovat kamsi do údolí Berounky a navíc tady ještě máme záhadnou jeskyni Nad Kačákem, u které by se mi nejvíc líbilo, kdyby zasahovala pod krásné závrtové pole nad Boubovou. Ovšem jak to ve skutečnosti je, nikdo neví.
9. Jeskyně Amerika v lomu s. od hlavního dobývacího překopu je rovněž dosti záhadné místo. Už Jiří Kukla popisuje postupné dosti rychlé vyklízení této poměrně velké prostory do neznámého podzemí. Při návštěvě však dávejte pozor. Propad je založen v písčitém jílu, ze kterého se nedá jen tak lehce dostat.