1-05 Geospeleos
30 let organizace Geospeleos

Michal Kolčava a kolektiv

(Speleo 50; str.17—20 + 3.strana obálky; Praha 2008)

(Poznámka MK: v originále otištěné datum *28.2.1979 se vztahuje k datování dopisu zaslaného zpět ZO, který již informuje, že ustavení ZO proběhlo na 2.zasedání Ústředního výboru ČSS dne 6.2.1979, datum je proto v této verzi změněno na správné.)

U příležitosti 30. narozenin ČSS nám dovolte ohlédnout se za činností jedné z jejích základních organizací: 1-05 Geospeleos.

Tato organizace vznikla jako společný projekt pracovní skupiny Krasové sekce Speleoalpinistická, české části odborné skupiny Tarcus a pracovní skupiny Kačák fungující tehdy při Berounském muzeu, a to ustavující schůzí 21.1.1979 v 16.00 v restauraci „U Hulanů“ v Srbsku. ÚV ČSS ji potvrdil jako ZO dne 6.2.1979*. Mnozí ze zakládajících byli profesí geologové, a to dalo skupině jméno. Od vzniku do současnosti se členové věnovali klasické speleologii, studiu mikroklimatu jeskynního prostředí, hydrogeologické problematice, či výzkumu sedimentů českých a moravských, slovenských i jiných zahraničních lokalit. Mají za sebou celou řadu stopovacích pokusů, radiotestů, speleopotápěčských průzkumů, bohatou publikační a přednáškovou činnost atd. V době založení měl klub 30 členů, nyní 50.

Činnost v Českém krasu

Základní domácí půda pro výzkum se nachází v krasových skupinách 21, 24 a 27, tj. povodí Kačáku, povodí Bubovického a Karlického potoka a Amerika. Zde na hlavních pracovních lokalitách s dlouhodobou prolongací docházelo i přes značné úsilí pouze k objevům spíše menších volných prostor. Největších úspěchů bylo zatím dosaženo v ponorové jeskyni Arnika se současnými téměř 200 m délky, dále pak v Lilijicové či Studniční. Naopak v Bubovické propasti prakticky žádné volné prostory nalezeny nebyly. Práce však přinesly četné jiné poznatky o genezi krasu. Zásadní „těžba“ sedimentů proběhla v jeskyních: Nová Aragonitová (1981—88), Podtraťová (1986—89), Stará Aragonitová (1989—93), Lilijicová (1993—97), Bubovická propast (1995—2000), Arnika (1995—dosud), Dubová (2003—05), Studniční (od 2002). V dalších jeskyních byla prováděna prolongační činnost jen příležitostně, v malém rozsahu nebo jen jakousi „letmou sondáží“, mnohé z nich se díky tomu staly alespoň „evidovatelnými“. Za první skupinu jmenujme klíčové lokality Arnoldku a Čeřinku, za ostatní pak Trativod, Noru, Hadí, Za cedulí, Delfy, Gabrielu, Na Doutnáči, Věštírnu, Čtrnácti pomocníků atd.

Dokumentační činnost v Českém krasu čítá registraci, popis a zmapování 171 nových jeskyní ve zmíněných krasových územích. Mapovací akce velkého rozsahu proběhly v Solvayových lomech a okolí, v okolí vývěru Ivanka, dále v jeskyních Barrandova, Podtraťová, Arnoldka, skupina Svatojánské skály, Fialová, dílčí práce v Čeřince (Palachově propasti) aj. Rozsahem největší je dokumentace krasových jevů a historického podzemí Amerik.

Součástí Geospeleosu je od 80. let tým speleopotápěčů z Kladna, který se zasloužil zejména o průzkum Podtraťové jeskyně (1980—89). V tamním jezeře bylo postupně dosaženo hloubky 67,5 m a zároveň nejníže ležícího místa v Českém krasu. Připomeňme také, že pod hladinou jezera vznikla první fotodokumentace pod vodou v rámci Českého krasu. Dále zmiňme průzkumy jezer v Únorové propasti, Dynamitce aj.

Činnost v dalších částech ČR

Z mnohých prací mimo území Českého krasu uveďme výzkum a podrobnou dokumentaci pseudokrasových rozsedlinových jeskyní ve fluoritových dolech na Děčínském Sněžníku a krasových jeskyní v grafitovém dole Bližná u Lipenské nádrže, zásadní objev většiny prostor jeskyně Bartošova pec v České křídové tabuli a množství speleopotápěčských explorací (Lopač, Nová Rasovna – Spirálka, Obtok ve Staré Amatérské, Punkevní, Býčí skála, Větrná propast, Kajetánův závrt, Chrustenice, Mauricius aj.). Na poli dokumentací historického podzemí figurují popisy lokalit Hosín, Skalice u České Lípy, Roztoky, lokality Kutnohorska, podzemní lomy pod Proseckou plošinou aj.

Činnost v zahraničí

Výčet výjezdů členů na speleologické expedice za hranice by patrně nebral konce. Uveďme jen ty nejzákladnější. Těmi byly expedice do Turecka s významnými objevy v jeskyni Altın Beşik, sedimentární výzkum v Karlsbadských jeskyních v USA, expedice do Nepálu, Sýrie a Ekvádoru, spolupráce na projektu Namak, týkající se výzkumu solných krasových území v Íránu, zde objevena jeskyně 3N, největší v soli na světě. Dále objevy v rakouských jeskyních Kessel a Loferer Schacht, slovenské Jaskyni mŕtvych netopierov a Jaskyni studeného vetra, velké množství aktivit v klasických oblastech jako je Slovenský kras, Demänovský kras, rumunský Bihor, Banát a Hăşmaş, Sardinie, spolupráce na Speleoprojektu Kanin, Golden Horse 89, Čachtické jaskyni a mnoho a mnoho dalších...

Věřme, že činorodost členstva bude stejně tak pestrá i v následujících třiceti letech...

Summary:

The article shortly describes the foundation and activities of the speleological group Geospeleos. It mentions the significant caves in the Czech Republic as well as in the world which the members of the group used to work and still are working in. The activities vary from ordinary speleology, evidence of karst phenomena, studying of micro-climate in cave environment, hydrogeology and sedimentology to the sophisticated scuba-diving exploration in caves.

Schematické plány propasťovitých jeskyní Arnoldka a Čeřinka v Českém krasu. Shodnými barvami jsou v půdorysech znázorněny nadmořské výšky v intervalu 10 m od hnědé ve 400—390 m n.m. po nejníže položené zelenomodré odstíny.

Diagrammatic plans of Arnoldka and Čeřinka Caves in the Czech Karst which originated by collapsing of upper beds of eroded limestone; the places with the same altitude are marked with colors ranging from brown for 400—390 m above sea level to green-blue for the lowest parts.