Nová jeskyně v Solvayových lomech nad Sv.Janem
Vladimír Homola
(MS; 1 strana; Archiv ČSS; 1943)
(Poznámka MK: jedná se o odtěženou jeskyni 21-012.)
Dne 17. října 1943 byla mi kol. Zd. Tichým a J. Kusým umožněna prohlídka a zmapování jeskyně, která byla odkryta v horní etáži lomu v nadm. výši cca 407 m. Jeskyně je vyvinuta ve vápencích etáže F, které zde mají směr SSV, sklon 45° k JVV, jeskyně sama má směr h 17, poboční chodba h 23. Spád jeskynního dna – pokud bylo možno odhadnout pod silnou vrstvou hlinito-písčitého materiálu – je směrem k údolí zv. Propadlá voda, t.j. východu. Jeskyně měla možná spojení s rozsáhlou, dnes již lámáním kamene úplně zničenou jeskyní ve spodnější etáži.
Směrem k severozápadu navazuje tato nová jeskyně na dutiny vyvinuté ve skalkách na svahu Stydlých vod ve výši 415—420 m. Jeskyně je zaplněna značným množstvím hlín, které pokrývají v mocnosti až 2 m celý povrch Stydlých vod. Není dosud objasněno, zda jde o residuum rozpadu vápence nebo tercierní uloženiny či dokonce zbytek křídového nadloží.
V jeskyni je zajímavá krápníková výzdoba v podobě houbovitých výrůstků až 2 cm dlouhých. Tyto výrůstky jsou tvořeny krystalickým jádrem, kolem něhož jsou koncentricky přiloženy vrstvičky vápence. V některých partiích jeví tyto útvary větší či menší stupeň degenerace, mnohde zbývá jen krystalický základ. Z jeskyně, která bude lomem v nejbližší době zničena, zachránil kol. Kusý řadu krápníkových skupinek, které byly předány do Prahy k bližšímu prozkoumání.