Výplně krasových dutin svrchní etáže lomu V Kozle u Srbska

(předběžné sdělení)

Fillings of Karst Cavities of the Upper Storey of the Quarry V Kozle near Srbsko
(preliminary communication)

Pavel Bosák

(Český kras 3; str.51—56; Beroun 1978)

 


Abstract

Der Beitrag befasst sich mit einer eingehenden Beschreibung der sedimentären Ausfüllungen der Karsthohlräume der oberen Etage des Steinbruches V Kozle bei Srbsko auf Grund mehrerer Profile und mit der genetischen Darlegung des Charakters dieser Sedimente.

 

0. Úvod

Dvouetážový stěnový lom V Kozle (známější pod jménem Alcazar) leží asi 1,7 km sz. od obce Srbsko. Lom byl založen ve spodnodevonských vápencích sliveneckých a dvorecko-prokopských stupně prag. Podrobnosti geologické stavby obsahuje práce MOHAMEDa (1977).

Krasové jevy svrchní etáže lomu jsou vyvinuty zejména v deskovitých nečistých vápencích dvorecko-prokopských. Jeskyně tunelovitého charakteru maximálního diametru 3 m jsou vyvinuty přibližně v jedné úrovni. Spojení s povrchem zajišťují řídké komíny trubicovitě oválné, v průřezu max. 2 m široké. Dokumentovány byly výplně těchto dutin. Kromě jeskyní se objevují také menší závrtové deprese o průměru 15 m a hloubce 5 m, které budou dokumentovány v další etapě.

 

1. Sedimentární výplně dutin

Výplně dutin obsahují na bázi bílé kaolinické zvětraliny, výše pak bílé, nazelenalé, hnědavé a žluté písčité kaolinické zvětraliny až jemnozrnné kaolinové písky (poz.2 a 3 na obr.l). V jejich nadloží spočívá pestrý soubor jílovito-písčitých sedimentů. Spodní část tvoři většinou rudohnědé, hnědé a fialové písčité jíly (poz.7) s tenkými vložkami hnědých a okrových střednězrnitých písků (poz.8 v profilech 8, 9 a 10). Dalšími členy pestrého souboru jsou okrové ortsteiny (železňáky, poz.10 v profilech 7 a 8, zelené vazké písčité jíly s vložkami okrových jemnozrnných jílovitých písků (poz.12 v profilech 6 a 7), zelenavě šedé jílovité písky s valounky křemene a úlomky odvápněných opuk (poz.13 v profilu 6). Ojediněle se objevují tenké polohy čistých křemenných písků o střední zrnitosti (poz.11 v profilech 6 a 9). Pestrý soubor většinou zakončují stejné jíly a písčité jíly jako na jeho bázi (poz.7 a 8). Dalším členem výplně, který se objevuje pouze v profilech 6 a 8, je poloha odvápněných úlomků opuk tmelených červeným pískem (poz.14).

Většina profilů je však budována terasovými sedimenty, t.j. štěrkopísky. V profilu 5 se podařilo rozlišit 2 cykly sedimentace těchto uloženin. Spodní část (poz.5) tvoří hnědožluté, slabě jílovité jemnozrnné písky, tence laminované s valounky křemene a ojediněle buližníku velikosti do 5 cm. Baze vyššího cyklu je tvořena hrubozrnnými štěrky s valouny křemene do 10 cm, tmelené okrovými hrubozrnnými písky (poz.4). Výše pak spočívají okrové střednězrnité písky s řídkými valouny velikosti do 1 cm. Tyto písky obsahují vložku čistého štěrku s většinou plochými valouny břidlic, křemene a buližníku o velikosti 3—15 cm. V jejich nadloží leží poloha křemenných štěrků, tmelených okrovým pískem, které obsahují vložku rudohnědých jílů. Součástí vyššího cyklu jsou dále výrazně laminované, žluté, hnědošedé a rudohnědé písčité jíly, jíly a jemnozrnné písky (poz.9). Nejvyšší část štěrkopískového profilu tvoří výrazně nestejnozrnné štěrky s valouny křemene, buližníku a kvarcitů velikosti do 5 cm. Tmel je jílovitopísčitý, okrové barvy.

V ostatních profilech předpokládám přítomnost pouze vyššího cyklu, který je obecně hrubozrnnější a ve valounovém materiálu se objevují také kvarcity. Tyto sedimenty vyplňují erozní rýhy v podložních vrstvách např. profilů 6 a 8. Terasové sedimenty obsahují vložky rudohnědých až fialových jílů (poz.16 a 7 v profilech 6, 8 a 9), místy písčitých jílů (profil 7) a kostičkovitě rozpadavých, narudle šedých, slabě písčitých jílů (poz.15 v profilu 8). Terasový cyklus bývá zakončen polohou žluto- až rudohnědých jílů s ostrohrannými úlomky okrových laminovaných jílů velikosti do 1 cm (poz.17 v profilu 1 a 8).

Nejvyšší partie profilů tvoří nafialověle hnědé až hnědé laminované jíly, střípkovitě rozpadavé s korodovanými úlomky vápenců velikosti do 15 cm (poz.18). Místy úlomky chybí (poz.19). V profilech 2, 3 a 11 se v podloží jílů objevuje tmavě hnědá humózní, lehká organická substance (poz.20). Vrcholové partie sedimentů tvoří tmavě okrové písčité jíly s valouny křemene a vápenců velikosti do 15 cm (poz.21).

 

2. Původ sedimentů

Bazální uloženiny (kaolinové písky a pod.) jsou přeplavené kaolinické zvětraliny, nejspíše křídových sedimentů. Nadložní pestrá série vznikla přeplavením pestrých zvětralin z povrchu. Stáří kaolinických a pestrých zvětralin není prozatím spolehlivě známo. Předpokládám, že zvětraliny tohoto typu se tvořily během intenzivního kaolinického zvětrávání v terciéru. HOMOLA (1947) klade toto zvětrávání před pliocén, tj. před tvorbu terra rossy, kdy zvětrávací podmínky nebyly již tak extremní.

Uloženiny terasových sedimentů se nalézají ve dvou cyklech. Starší jsou jemnozrnnější jak v písčité tak i ve štěrkové frakci. Obsah štěrku je nižší, z valounového materiálu je přítomen výhradně křemen a buližník. Mladší sedimenty jsou litologicky pestřejší s velmi hrubozrnnou bází, výše nastává zjemnění sedimentu. Písčitá frakce je přesto hrubozrnnější než ve spodním cyklu. Charakteristickým znakem je zvýšené množství kvarcitů ve valounovém materiálu. Vložka štěrků s valouny břidlic je místního původu. Terasové sedimenty terminují jílovitými sedimenty, představující nejspíše povodňové sedimenty a ukládání v aluviálních podmínkách. Stáří terasových sedimentů je staropleistocenní. Podle schématu HOMOLY (1947) jsou ekvivalentní bázi IIa terasy, tj. mindel dle členění BALATKY a SLÁDKA (1962).

Bazální člen nejvyššího souboru – humózní látka – představuje nejspíše přeplavený humus nebo sapropely z bažiny nivy po zaříznutí Berounky. V nadloží humózní vrstvy leží mocný soubor pestrých jílů nejspíše opět přeplavených z pestrých zvětralin, podobných bazálním jílům. Profil zakončují písčité jíly s přeplaveným terasovým materiálem z podloží a s vápencovým detritem. Stáří nejvyšších sedimentů není ještě spolehlivě známo.

 

3. Závěr

Krasové jevy svrchní etáže lomu V Kozle dokládají starou fázi krasovění vázanou na terasu IIa. Terasové uloženiny vyplňující dutiny jsou mindelského stáří a dobře datují tvorbu krasových kanálů a komínů. Jejich vznik je spojen bezpochyby se starou úrovní toku řeky Berounky a fází hlubokého vertikálního krasovění. Takový charakter krasovění popisuje HOMOLA (1947) z období tvorby středního pásma teras Berounky (tj. pásma IIa a IIb, mindel). Původní erozní kanály byly později přemodelovány silně korozí. Rozrůzněnost sedimentace v jednotlivých dutinách navíc svědčí o různých funkcích jednotlivých kanálů během sedimentace profilů. Projevovalo se to zejména přerušováním komunikace s povrchem.

 

Legenda k obr.1 – Profily sedimenty dutin svrchní etáže lomu V Kozle:

1 – vápenec, 2 – kaolinické zvětraliny, 3 – písčité kaolinické zvětraliny, 4 – terasové sedimenty s valouny nad 5 cm, 5 – terasové sedimenty s valouny pod 5 cm, 6 – ve valounovém materiálu kvarcity, 7 – barevné jíly, 8 – barevné písčité jíly, 9 – laminované barevné jíly s vložkami písků, 10 – ortsteiny (železňáky), 11 – křemenné písky, 12 – zelené jíly, 13 – zelené jíly s vložkami zelenošedých pisků 14 – brekcie odvápněných opuk, 15 – kostičkovitě rozpadavé šedé písky, 16 – rudohnědé písčité jíly, l7 – barevné jíly s útržky laminovaných jílů, 18 – fialové laminované jíly s úlomky vápenců, 19 – fialové laminované jíly bez úlomků vápenců, 20 – humózní poloha, 21 – okrové písčité jíly s valouny křemene a úlomky vápence, 22 – korelační linie.

 


Literatura:
Summary:

Many little Karst channels and chimneys in the diametre about 3 m as maximum are located in the contaminated stratified Dvorec-Prokop limestones (Prague, Lower Devonian) in the quarry „V Kozle“ (1,7 km to the NW from the village Srbsko, District Beroun, Barrandian). Their filling is formed on the basement by the light, usually sandy and kaolinized weathering prodicts redeposited from the weathered material of the period before the Pleistocenian Epoch. As the next member there 18 present a varied assenblage containing red-brown up to violet clays, green clays and sands, fragments of decalcified sandy marl of Cretaceous System, clean quartz sands. This assemblage represents also redeposited weathering products predominantly of Cretaceous sediments. Rarely there appears a breccia layer formed by decalcified marl fragments.

A great part of profiles represents terrace drifts of two cycles. The lower is more fine-grained and contains rolled pebbles in smaller amount. The upper cycle becomes gradually finer and at the end it is formed by a layer of coloured claya and sandy clays includlng on places fragments of laminated clays.

Terrace sediments of Lower Pleistocenian Epoch belong to HOMOLA's (1947) Mindelian II and terrace according to the height lovel.

On the base of the terminal part of profies there is present a layer of brown light organic matter, probably of redeposited humus or aluvial boggy sapropel. In the overlying stratum there is present an assamblage of violet and brown laminated clays, clays with higher amount of sand with redeposited material of the underlying terracea (quartz pebbles) and limestone detritus. The age of terminal series has not been exactly established till now.