Podtraťová jeskyně – vertikální rozpětí přes 100 m
Zpráva
o průzkumné činnosti za období 1981—1989
Jeroným Zapletal
(Český kras 15; str.81—85; Beroun 1989)
Od roku 1981, kdy byly uveřejněny poslední výsledky speleopotápěčského výzkumu (Lysenko 1981), pokračovala speleopotápěčská pracovní skupina ZO ČSS 1-05 „Geospeleos“ v dalším průzkumu Podtraťové jeskyně. Činnost skupiny se zaměřila především na dořešení hloubky jezera, zajištění bezpečnosti při potápění a průzkum komínu v suché části jeskyně. V roce 1983 jsme změřili hloubku pomocí olovnice na 59,9 m. V následujícím roce při fotodokumentaci jsme objevili v hloubce dvaceti metrů Novou chodbu, strmě stoupající pod dno dómu v suché části jeskyně. Tato chodba 2,5 m široká a 1,5 m vysoká začíná při spodní části hlavní pukliny a je ukončena v hloubce 8 m zaklíněnými bloky.
Pro zabezpečení potápěčských sestupů do nejnižší části pukliny jsme v roce 1986 rozšířili přístupy k jezeru a osadili je ocelovými žebříky. V jz. části, kde je jezerní puklina nejširší (0,9 m) jsme postavili lávku. Z této lávky je přímý vstup do zatopené hlavní prostory. Podařilo se tak odstranit zúžené místo původního vstupu. Při dalších akcích bylo z nové lávky nataženo sestupové lano, které přímo klesá hlavní prostorou pukliny k SV, do hloubky −20 m, kde je vyvázáno do „hodin“. Do dvaceti pěti metrů prochází zúžením (studnou). V těchto místech se puklina opět rozevře na 1—2 m šíře ve směru 245° a přímo klesá do hloubky 60 m. Zde je lano ukotveno 20 kg závažím. Pouze v hloubce −32 m bylo lano staženo do užší části pukliny a ohrožovalo potápěče při návratu. Proto byl v širším průběhu pukliny instalován nýt a lano k němu vyvázáno.
Po těchto přípravných akcích v roce 1988 Martin Hóta sestoupil do hloubky −64,5 m. Zde puklina vertikálního charakteru přechází v mírně klesající plazivku 2 m širokou 0,5—0,3 m vysokou. Celé dno je pokryto silnou vrstvou jemných sedimentů (kalů) a dochází k jejich zvíření s viditelností klesající k nule. Pro další postup v plazivce se již nedal použít přístroj umístěný klasicky na zádech, ale zavěšený na bocích potápěče. Takto se mu podařilo postoupit v plazivce asi o 10 m a dosáhnout hloubky −67 m. Zde se strop sníží na 0,2 m. Další pokračování M.Hóta odhadl s tím, že strop plazivky se po cca 2 m opět zvýší a dno klesá do větší hloubky. Další průzkum v této části není prozatím možný vzhledem k vysoké nebezpečnosti. Pouze střední část pukliny a Nová chodba poskytují další možnosti speleopotápěčského průzkumu.
Všechny sestupy doprovází rychlé zakalení, které znemožňuje různá měření a plán z této části je schematický. Doba úplného odkalení se pohybuje až do 3 měsíců, proto i postup výzkumu byl zdlouhavý. Dosažené hloubky byly měřeny hloubkoměrem typu Mega sport Italy s přesností v této hloubce ±1 m a směry leteckým kulovým kompasem.
V suché části jeskyně začala průzkumná činnost v roce 1986 rozšířením otvoru v komíně ve vstupní části (výškový bod 225,23 m n.m.). Zde byla objevena strmě stoupající chodba zakončená komínem, který se ve výšce 10 m nad vchodem uzavírá. V jeho střední části, jv. směrem od masivu, pokračuje horizontální chodbou, kde byly započaty výkopové práce. Chodba dosáhla délky 5 m. Chodba je vysoká 0,7—1,8 m, široká 0,9 m a zadní část přechází v rozměrný komín ukloněný 75° k JZ. Při patě tohoto komínu je velmi silný skap vody a při sz. stěně jsou zasintrované stěrky sedimentární výplně. V roce 1987 byla v těchto místech objevena dutina 2×2×1,5 m široká s drobnou výzdobou brček, záclonek a barevným sintrovým povlakem stěn. V této době se komín podařilo prokopat do výše 13 m.
Pro další urychlení výkopových prací byla v roce 1988 instalována lanovka typu ALWEG a vytěžený materiál se rozvážel podél skalního úpatí tak, aby nezasahoval do prostoru železničního svršku a nenarušil okolí. Ke konci roku byla zastižena ve výšce 18 m prostora, kde její strop uzavírá dosavadní průběh komínu. Komín v těchto místech dosahuje rozměrů 3,5×1,8 m. Další pokračování směrem nahoru je u sz. stěny dutiny. V lednu 1989 se podařilo po 5,5 m komín prokopat. Vyústění je ve spodní části dutiny, otevřené do stěny nad vchodem. Celková výška komínu dosáhla 24,3 m. Celý průběh dutiny byl původně vyplněn štěrkopísčitými až hlinitými sedimenty na bázi s polohou bílých až okrových písků.
Za celé období bylo v Podtraťové jeskyni uskutečněno 56 akcí. V zatopené části se podařilo objevit Novou chodbu a dosáhnout hloubky −67 m. V suché části prokopat komín do výše 24,3 m a objevit zkrasovělou dutinu. Celá jeskyně byla znovu zmapovaná (M. Sluka a kol.) a uzavřeny oba vchody. Výškové rozpětí (hloubka dosažená potápěčem) je 107 m.
Výškové body různých částí jeskyně:
| Komín – vyústění stěny | 249,53 m n.m. |
| původní vchod | 225,23 m n.m. |
| hladina | 209,06 m n.m. |
| dosažené dno | 142,00 m n.m. |
Mapa:
