Jeskyně Bartošova pec – jedna z nejdelších jeskyní České křídy
The Bartošova pec Cave – one of the longest caves of the Bohemian Cretaceous Basin
Michal Novák (ZO 1-05 Geospeleos)
(Speleofórum 2001 /20/; str.38—39; Praha 2001)
Asi v polovině minulého roku poprvé na jeskyni upozornil J. Bruthans (viz jeho článek v tomto čísle Speleofóra), který již dříve označil tuto lokalitu za perspektivní. Tato vývěrová jeskyně se nachází asi 5 km s. od Turnova, nedaleko obce Ondříkovice v Českém ráji. Je vyvinuta ve vápnitých pískovcích, protékaná stálým aktivním tokem o vydatnosti 20—60 l.s−1. V současné době zde probíhají výzkumy týkající se vzniku, vývoje a hydrogeologických poměrů jeskyně (Bruthans, Zeman a Vysoká viz následující článek).
Již dříve známé části jeskyně tvoří jedna vodní chodba v průměru 1 m široká a 0,5 m vysoká, s písčitým dnem. 29 m od vchodu se nachází I.polosifon. Maximální dosažená vzdálenost byla 33 m k ústí I.sifonu. Před jeskyní je umělá vodní nádrž, která měla za úkol tlumit výkyvy v dodávce vody do nedaleko ležící Bartošovy sklářské huti, později brusírny skla a drahých kamenů.
12.10.2000 se poprvé dvojice J. Bruthans a M. Novák vydává na průzkumnou akci s cílem pokusit se projít I.sifon. Celkem hladce se dostáváme k I.polosifonu, ale již zde zjišťujeme, že je díky zanášení písčitými sedimenty neprůchodný. Musí se hrabat. Zde rozhazujeme 2 pětilitrové láhve, původně na bocích, na 2 samostatné. Hrabání a průnik zúženým místem je s jednou lahví volně vedle sebe jednodušší. Asi po hodině hrabání v jemném písku se nám daří polosifon překonat. Následuje chodba, která se po 4 m noří do I.sifonu. Ani ten nelze překonat bez rozšiřování. Odtud M. Novák postupuje velmi pomalu za stálého zvětšování profilu. Chodba je zde 1 m široká, ale pouze 0,2—0,3 m vysoká. Po 5 m se potápěč vynořuje v malém dómku s 20 cm vzduchu. Následuje II.sifon. Ten je 2 m dlouhý, s maximální hloubkou 1,2 m a výrazným břitem po pravé straně. Za ním pokračuje nízká chodba. Větší spotřeba vzduchu při hrabání je důvodem k ukončení akce.
24.10.2000 M. Novák a Š. Křtěnský pokračují v průzkumu. Š. Křtěnský se věnuje zvětšování I.sifonu a M. Novák pokračuje za II.sifonem. Je použita 1 pětilitrová láhev spojená se záložní dvoulitrovou. Tato kombinace se později osvědčila jako nejlepší. Chodba za II.sifonem se po 6 m opět noří již do III.sifonu. Ten má zcela odlišný charakter než jeskyně a sifony před ním. Má trojúhelníkový profil s členitými stěnami. Strmě klesá do hloubky 1,6 m, kde je sifon nejužší. Zde byl sifon později rozšiřován. Za zúženým místem strop kolmo stoupá a písčité dno ubíhá šikmo vzhůru. Za třetím sifonem, který je dlouhý 4 m, se chodba prudce stáčí doprava a opět pokračuje v profilu 1,5×0,5 m. Zde končíme druhou akci.
3.11.2000 se opět dvojice M. Novák, Š. Křtěnský pokouší o další postup. Oba potápěči se dostávají za II.sifon. Zde Š. Křtěnský čeká a M. Novák pokračuje za III.sifonem dále. 8 m za III. sifonem je opět neprůchodný polosifon.
Po 30 min hrabání je překonán i polosifon č.II. Za ním se chodba vrací do původního směru. Chodba dál vede přes kruhovou prostoru 5 m širokou a 1,5 m vysokou, která má po stranách písčité nánosy. Je to první místo v jeskyni, kde se dá zcela vylézt z vody. Později je tu zanechávána potápěčská výstroj, která není v dalších částech nutná. Po 10 m se chodba opět prudce lomí doprava a pokračuje v trojúhelníkovém profilu, podobném tvaru III.sifonu, s větší částí pod vodou. Nad vodou projde stěží hlava, ale jde to.
Jeskyně Bartošova pec, Trojúhelníková chodba. Foto M. Novák.
16.11.2000 již v osvědčené dvojici stojíme opět před trojúhelníkovou chodbou za třetím sifonem. S hlavou těsně nad vodou prolézáme jedno z nejhezčích míst v jeskyni. Po 10 m se chodba rozšíří a čeká nás překvapení v podobě závalu. První chmurné myšlenky jsou během několika minut zaplašeny. Po odházení několika kamenů se nám daří při jeho levé stěně proniknout dále. Po 3 m se prostora zvětšuje na rozměry 4×6 m s dnem pokrytým balvany. Tato prostora je 1—2 m nad vodou. Při dně této prostory pokračuje v profilu přibližně 1×1 m 20 m dlouhá vodní chodba až k dalšímu zlomu. Následuje 6 m chodby a dostáváme se do další řícené prostory 6×6 m velké a 2 m vysoké. Za ní se jeskyně opět prudce láme a pokračuje 30 m dlouhou chodbou s již klasickým pravostranným zalomením do další řícené prostory. Zde se jeskyně vrací opět do původního směru. Odtud následuje 18 m dlouhá Balvanitá chodba s kamenitým dnem. Následuje další zlom, další vodní chodba s III.polosifonem, který se dá, na rozdíl od polosifonů I. a II, projít po zádech bez přístroje. Ještě 20 m chodby, dva zlomy a jsme u momentálně koncového závalu, z pod kterého vytéká voda. Po 3,5 hodinách vylézáme z jeskyně opojeni nenadálým objevem 130 m chodeb.
Následovalo několik akcí, kdy byla v jeskyni rozšiřována úzká místa, upravovány a vystrojovány sifony fixními lany a bylo započato se zmáháním koncového závalu, kde se nám podařilo postoupit o 8 m.
Během 5 měsíců se nám podařilo objevit 192 m nových chodeb, pořídit mapovou a fotografickou dokumentaci a postupně prozkoumávat celou jeskyni. Celková délka chodeb zatím činí úctyhodných 225 m. Věříme a doufáme, že jeskyně ještě nevydala všechna svá tajemství.
Summary: The Bartošova pec Cave – one of the longest caves of the Bohemian Cretaceous Basin
The cave is situated about 5 km to the N from the Turnov city, near village of Ondříkovice (Bohemian Paradise, northern Bohemia). The cave is developed in highly calcareous sandstones (Upper Cretaceous). It is inundated by strong stream 20—60 l.s−1. About 192 m of passages were discovered by cave diving. The total length is 225 m.
