Vyvěračka v České křídě

Jiří Kukla

(Československý kras 3/9—10; str.293—294; Brno 1950)

 


 

V katastru obce Ondříkovic v turnovském okrese stojí nad Vazoveckým potokem brusírna skla. Strojní zařízení brusírny je poháněno vodou, vytékající z jeskyně „Bartošovy pece“.

Charakteristický tvar pece má sotva prvých deset metrů jeskyně, a to ještě s výjimkou vchodu, který je vystaven větrání. Další její pokračování je tvořeno asi dva metry širokou, nevysokou chodbou, kterou protéká potok o vydatnosti průměrně 15—18 litrů za vteřinu. Ve vzdálenosti 29 metrů od vchodu uzavírá chodbu sifon. Za ním se chodba opět zvyšuje, ale po třech metrech se strop zase snižuje, tentokrát na větší vzdálenost, a brání tak dalšímu pronikání proti proudu.

Bartošova pec je vyvinuta v středně jemných vápnitých pískovcích, respektive písčitých opukách. Jeskynní chodba není založena na žádné zřetelné svislé poruše.

Před jeskyní je umělá vodní nádrž, která zásobuje turbinu brusírny. Nadržením vody byla zvýšena úroveň hladiny v peci, došlo zde k ukládání jemného písčitého materiálu, a tím k zanášení jeskyně.

 

 

Voda vývěru se sbírá buď přímo s polí v okolí Ondříkovic, nebo přitéká ze suchého žlíbku západně od obce. Podle údajů majitele brusírny, které ovšem musíme bráti s reservou, reaguje vývěr citlivě na změny poměrů spodní vody v poměrně široké oblasti. Tak prý stavbou silnice Jenišovice – Voděrady byla původní kapacita vývěru 45 l/sec. snížena na dnešní stav. (Silnice je vzdálena cca 1,5 km.) Podobný vliv se projevil i při stavbě vodovodu v osadě Borku. Stavba prý také proto byla přerušena. (Mezi Borkem a jeskyní je hluboký údolní zářez, protékaný potokem.)

Pokud je zatím známo, je Bartošova pec jedinou dosud aktivní vývěrovou jeskyní v severočeském křídovém útvaru.