Jeskyně Čtrnácti pomocníků v Českém krasu

Michal Novák

(Krasová deprese 4; str.18; Praha 1996)

 


 

Zhruba v polovině února byla zaregistrována nová jeskyně v činném lomu na Branžovech v Českém krasu a byla nazvána „Čtrnácti pomocníků“. Při prvním ohledání, ještě bez kompletní výzbroje a nutného nářadí pro boj s jílem, nás zastavilo užší místo asi po 10 metrech vstupní chodby. Při druhé návštěvě nás čekalo nemalé překvapení v podobě bezmála 60 metrů chodeb, místy i překvapujících profilů, a dvanáctimetrová propast.

 

Vchod do jeskyně „Čtrnácti pomocníků“ se nachází v JV stěně lomu zhruba 3 m nad dnem nejnižší lomové etáže, přímo proti lomovým objektům (i díky tomu jsme byli málem sežráni hladovým psem a zastřeleni ozbrojenou posádkou vozidla typu traktor Zetor, patřící místní ostraze lomu). Podle lomařů byl v lomové stěně zející otvor alespoň již půl roku.

Jeskyni tvoří dvě zkrasovělé úrovně SZ—JV spojené 12 m hlubokou propastí. Dna chodeb nejblíže lomu jsou zanesena sutí v důsledku lomové činnosti. Na nejnižších místech jeskyně je klasická jílová výplň, ve které jsou stopy po tekoucí vodě mizející kdesi! Při průstupu spodní chodbou jeskyně směrem vzhůru je nutno překonat „bonbónek“ v podobě houpačky – kamene zaklíněného přesně ve středu profilu v malém okénku, po nalehnutí na spodní půlku je třeba se zhoupnout dopředu a prolézt dále, kámen se poté opět vrátí do původní polohy. Po započetí prolongace na dně spodní chodby se ukazuje, že chodba se stáčí stále kolměji dolů. Při dalším pokračování prolongačních prací by mohl nastat problém s vytěženým materiálem, jelikož spodní chodba dává možnost uložení cca 3—4 m3 materiálu a jeho transport kamkoliv jinam je skoro nemožný. Pro ty, jež by cítili nedostatek krasového uplatnění, mám ovšem příznivou zprávu: možnosti uložení vytěženého materiálu nejsou ještě zdaleka vyčerpány.