O nejhlubší propasti v Čechách
Jiří Kukla
(Československý kras 5/7—10; str.218—219; Brno 1952)
Největší krasová otevřená propast v Čechách leží asi tři čtvrti kilometru jihovýchodně od Trněného Újezda (okres Beroun, 4052/2). Ústí propasti je při vrcholku zalesněného hřbítku, severně od okraje jámového vápencového lomu (železnorudné doly Nučice).
Propast slezli a změřili v prosinci 1951 členové krasové sekce Kovařík, Kukla a Mokrý.
Bezprostřední okolí propasti je ploché. Má nadmořskou výšku asi 390 m, to jest zhruba stejnou jako podloží nedalekých peruckých vrstev (křída) při kótě 404.
Útvar vznikl propadnutím výplně geologických varhan do uměle raženého tunelu. Ve výplni jsou jednak křídové štěrky, písky a jíly, jednak residuální jíly z rozpuštěných vápenců. Takto dokonale vypreparovaná kapsa je zjevem v Čechách zcela ojedinělým.
Ústí propasti má rozměry 12×22 metrů. Je protáhlé podle pukliny 162/75 V, na které je celá kapsa založena. V severní části kapsy výplň jenom slabě poklesla (asi o tři metry). V uvolněné jižní partii lze propast sledovat do hloubky 31 metrů. V hloubce 17 metrů se rozděluje a mezi 20 a 25 metry se zužuje v základní puklinu (162/75 V), rozšířenou průměrně jen na jeden metr. V malé boční dutině naspodu propasti jsou usazeny jemně uvrstvené hnědé jíly, střídající se s vrstvami jemného písku. Upomínají na záplavové sedimenty v Koněpruských jeskyních a v Americe.
Stěny propasti jsou dokonale vykrouženy. Některé detaily stěn vykazují tvary obvykle u nás označované za typicky evorsní. O výhradně korosním vzniku dutiny není přitom pochyby. Vrstevní spáry jsou mělce prohloubeny.
Středem propasti probíhá antiklinála v devonských vápencích, jejichž směr je zde skoro kolmý k delší ose kapsy.
Tato zajímavá, zpola umělá česká propast je bezprostředně ohrožena postupem těžby v sousedním lomě. Zanedlouho bude pravděpodobně odlámána.
