Posedlost Zlatou kolébkou pokračuje
Evžen Janoušek
(Speleofórum 2017 /36/; str.74—75; Praha 2017)
(Poznámka MK: v textu článku změněna dómena těchto stránek, na které článek odkazuje – v originále *com, nyní *cz; dále upravena turecká diakritika místních názvů.)
Tentokrát byl cíl deváté, česko-turecké expedice TAURUS 2016 do jeskyně Altınbeşik jasný. Prozkoumat prostory za druhým sifonem v jezeře Lake of Chance, překonat obrovský zával, najít propojení těchto prostor s povrchem pomocí radiotestu a také průzkum širšího okolí jeskyně. Super nízký říjnový stav vody v řece Manavgat, která protéká pod jeskyní, předznamenal i nízký stav vody v jeskyni (foto 1, 2). Ten se potvrdil a my měli otevřenou snadnější cestu na konec jeskyně.
Foto 1: Maximální stav vody ve vstupním jezeře v roce 2014 (foto E. Janoušek).
Photo 1: The highest water level in the entrance lake in 2014 (photo by E. Janoušek).
Foto 2: Stejné místo s minimálním stavem vody v roce 2016 (foto E. Janoušek).
Photo 2: The same site at the lowest water level in 2016 (photo by E. Janoušek).
Rozdělili jsme se na dvě skupiny, potápěčskou a suchozemskou. Zpočátku obě skupiny spolupracovaly při nošení materiálu, ale jakmile potápěči nainstalovali vysílač radiotestu v koncových částech jeskyně, suchozemci začali hledat signál na povrchu. Byly domluveny přesné časy vysílacích relací a různá místa vysílání.
Za prvním sifonem se střídalo šest potápěčů. Postavili v zadní části jeskyně bivak a podařilo se jim najít cestu přes zával. Za závalem objevili několik set metrů obrovské chodby, která končila dalším jezerem se sifonem. Nově objevené prostory zmapovali. Průnik sifonem však skončil po 100 m v hloubce 15 m s možností dalšího pokračování. Další průzkum v sifonu se nám zdá nereálný vzhledem k obtížnosti cesty a vzdálenosti od vchodu. Bylo by potřeba minimálně dalších deseti speleopotápěčů, kteří by dostali vybavení pro dvoučlenné potápěčské družstvo na smysluplný průnik závěrečným sifonem. A to není v česko-tureckých podmínkách reálné.
Při hledání signálu vysílače radiotestu na povrchu byly nalezeny nadějné propasti (Soví propast a Soví závrtová řada) přímo nad koncovou partií jeskyně Altınbeşik. V těchto místech jsme objevili také malou horizontální jeskyni. Signál vysílače umístěného v jeskyni se však na povrchu nepodařilo najít a tím tak potvrdit propojení jeskyně v těchto místech s povrchem. U městečka İbradı jsme však objevili zasucený suchý ponor s předsunutou retenční nádrží, který leží přímo v ose pokračování jeskyně Altınbeşik a zjevně s ní komunikuje.
Díky extrémně nízkému stavu vody v řece Manavgat jsme mohli projít řečiště od jeskyně proti proudu až k silničnímu mostu. Nalezli jsme dva suché potenciální vývěry z jeskyně. Jeden z nich byl dlouhý 200 m a končil sifonem.
V širším okolí Altınbeşiku byla lokalizována a prozkoumána propast Düdenli Bagit (–56 m; foto 3) a jeskyně Handos, vhodná pro další speleopotápěčský průzkum.
Foto 3: Martin Hota (Gabo) při výstupu z propasti Düdenli Bagit (–56 m) (foto E. Janoušek).
Photo 3: Martin Hota (Gabo) during his ascent from the Düdenli Bagit Abyss (–56 m) (photo by E. Janoušek).
Členové expedice (foto 4): za 1-05 Geospeleos: Ondra Dufek, Evžen Janoušek, Martin Hota, Roman Hota, Pepa Loh, Libor Čada, Jarda Kladivo, Standa Kraibich, Jeroným Zapletal, za 1-11 Barrandien: Mojmír Záviška, ASPEG: Hakan Egimez, Turgay Gonulalan, Mugla University: PhD. Sena Akcer, PhD. Bora Ön, lstanbul University: Dr. Özlem Saracoglu.
Další podrobnosti, mapy a fotografie z expedice najdete na www.geospeleos.cz.
Summary: Obsession with the Golden Cradle continued
The ninth cave-diving expedition to the Turkish Altınbeşik Cave was organized by members of the 1-05 Geospeleos caving club, the 1-11 Barrandien caving club and the Turkish club ASPEG. Owing to the very low water level in the cave and in the Manavgat River; they succeeded in finding a route across the last giant collapse in the cave (photos 1, 2). They discovered corridors several hundreds of metres in length and attempted to pass another sump, however, with no result. In the sump, they reached to a distance of 100 m and a depth of 15 m. The newly discovered spaces were surveyed, and the exploration was finished in the corridor with the Sedmnáctka (Seventeen) Abyss. Surface discoveries included several abysses (e. g., the Soví Abyss - Owl Abyss), ponors (e. g., the İbradı ponor) and resurgences (e. g., the Pepův resurgence) directing water towards Altınbeşik. The supposed interconnection was, however, not confirmed by a radiotest.
Foto 4: Společné foto před jeskyní: sedící zleva E. Janoušek, L. Čada, H. Egimez, T. Gonulalan, R. Hota, M. Hota, stojící zleva M. Záviška, J. Kladivo, S. Kraibich, J. Zapletal, O. Dufek, P. Loh (foto E. Janoušek).
Photo 4: A common photo in front of the cave: sitting from the left E. Janoušek, L. Čada, H. Egimez, T. Gonulalan, R. Hota and M. Hota, standing from the left M. Záviška, J. Kladivo, S. Kraibich, J. Zapletal, O. Dufek and P. Loh (photo by E. Janoušek).
