Arnika

Evidenční číslo	21-054 (K112-87-21-J00054)
Lokalita	Český kras / údolí Propadlé vody
Datum objevu	3.6.1995
Souřadnice vchodu	Y=763 975,49 m; X=1 053 200,03 m; H/Bpv=357,20 m n.m.
Délka chodeb	195 m
Vertikální rozpětí (denivelace)	34 m
Vápence	devonské (zlíchovské)
Aktualizace	11.1.2022 MK

Po prudkém a vytrvalém „lijáku“ z 1. na 2.června 1995 byly pozorovány (Michal Kolčava, Kamila Pazderková, Libor Urbánek) nápadné ztráty menšího potůčku pod povrch mělké deprese č.111 v horní části údolí Propadlé vody v místech, kde jej křižuje naučná stezka. Průzkumné práce ve dnech 9.a 17.června byly korunovány úspěšnými průniky do puklinovitých prostor o hloubce 9 m. Dne 14.června byla kuchyňskou solí „obarvena“ vtékající voda. Ta se po dvaceti hodinách začala objevovat v klášteře ve Svatém Janu pod Skalou ve vývěrech Ivan a Ivanka. Objevená chodba strmě upadá po vrstvách krasově odolnějších zlíchovských vápenců k JJZ, tzn. na opačnou stranu než je Svatý Jan pod Skalou. Prolongační akce v září 1995 dosáhly příjemného rozšíření chodby na tři metry, což trochu ztrpčovala výška patnáct centimetrů.

Dalších průzkumů se ujímá pracovní skupina Jeronýma Zapletala. V zimě 1998 se skrz suť na konci pětimetrové Příčné chodby daří proniknout do malého dómku U svíčky. Dne 7.března 1998 je objevena strmá chodbovitá prostora a soubor plazivek a trativodů nad ní. Nízká spodní část prostory je položena téměř přesně pod vstupní úžinou. V hloubce 25 metrů je však ucpaná štěrkovými sedimenty.

Během prolongačních prací v letech 2000-2004 byla jeskyně prohloubena na 32 metrů pod vchod. Chodba vedoucí na dno dostává název Rohovcová a jejím strmým průběhem je k Přesypu vedena ručně poháněná lanovka. Odtud dále přes dómek U svíčky vede další již mechanizovaná dráha na povrch. Takto je vyvážen natěžený materiál ven. V tomto období je objevena částečně volná přítoková Suchá chodba od závrtu 110. Spodní část dráhy je brzy nato napojena na mechanizovaný úsek a tak ze dna Rohovcové chodby vyjíždí okov pohodlně na povrch pouhým stiskem tlačítka - technický zázrak. Nad Přesypem byl v dobách, kdy spodní partie byly zatopeny, objevován "systémek" Trámové chodby s několika přítokovými trativody, také od závrtku 112 (v mapách jsou pro Trámovou chodbu nesprávně udávána také jména Přítoková či Varaní). V roce 2005 je zmáhána propástka na konci Rohovcové chodby - Studna - a zkoumán přepad v Suché chodbě, po který bývá v období tání spodní část jeskyně zatápěna. Další prolongace jsou vedeny do Maja chodby.

Období 2006-07 bylo pracovně směrováno do chodby Trativod, kde se dne 31.3.2007 podařilo prokopat do volných prostor, tvořených komínem a Trativodnou chodbou. Materiál závalu mezi Trativodem a Maja chodbou nejpravděpodobněji prostupuje až na povrch. Je možné, že zde ve dně údolí bývala ponorová jáma zasypaná při budování cesty z Bubovic do Svatého Jana pod Skalou (není ověřeno). Na povrchu je v těchto místech Východní ponor, kde se propadají vody občasně protékající rýhu v horní části údolí. Tyto vody protékají závalem, poté Trativodnou (též Údolní) chodbou a pak úzkým hrdlem - Kotlíkem do Kotelní chodby, objevené po prozmáhání Kotlíku. Chodba má pěkný oválný profil a od roku 2008 na jejím konci probíhají další prolongace v trase neprůlezného odtokového kanálku v sedimentech. V roce 2012 bylo ve vzdálenosti 21 m dosaženo vertikálního zalomení po příčné tektonické poruše s nálezem Vodní chodby, kde se objevuje další boční přítok o vydatnosti 0,4 l/min. Od srážkově nadprůměrné první poloviny r.2013 do poslední aktualizace této stránky (únor 2015) se však ve spodních částech Rohovcové i Kotelní chodby zdržují kolísavé hladiny vody, které znemožňují další prolongační postupy. Další putování občasného potůčku směrem k vyvěračkám je tedy stále obestřeno tajemstvím.

V jeskyni byl v roce 2021 doplněn a přeměřen polygonový pořad, čímž byla zpřesněna hloubka jeskyně - převýšení mezi vchodem (hranou závrtku) a dnem Studny je 34 m, tedy o 2 m méně než bylo dosaženo postupným měřením během prolongace.

Charakteristickým znakem tohoto propasťovitého systému jsou ostré břity odolnějších vápenců a rohovců modelované povodňovými vodami. V Kotelní a Suché chodbě se nachází skromná krápníková výzdoba v podobě drobných stalaktitů.

Jeskyně je ve správě ZO 1-05 Geospeleos.

Text: Michal Kolčava

Fotografie: Jeroným Zapletal (2,7,8), Michal Kolčava (3,5,6), Lukáš Němeček (4) a Libor Urbánek (1).