Arnika

Evidenční číslo	21-054 (K112-87-21-J00054)
Lokalita	Český kras / rokle Propadlé vody
Datum objevu	3.6.1995
Souřadnice vchodu	Y=763 976,05 m; X=1 053 201,18 m; H/Bpv=357,57 m n.m.
Délka chodeb	198 m
Vertikální rozpětí (denivelace)	34 m
Vápence	devonské (zlíchovské)
Aktualizace	7.10.2023 MK

Po prudkém a vytrvalém „lijáku“ z 1. na 2. června 1995 byly pozorovány (Michal Kolčava, Kamila Pazderková, Libor Urbánek) nápadné ztráty menšího potůčku pod povrch mělké deprese č.111 v horní části rokle Propadlé vody v místech, kde jej křižuje naučná stezka. Průzkumné práce ve dnech 9. a 17. června byly korunovány úspěšnými průniky do puklinovitých prostor o hloubce 9 m. Dne 14. června byla kuchyňskou solí „obarvena“ vtékající voda. Ta se po dvaceti hodinách začala objevovat v klášteře ve Svatém Janu pod Skalou ve vývěrech Ivan a Ivanka. Objevená chodba strmě upadá po vrstvách krasově odolnějších zlíchovských vápenců k JJZ, tzn. na opačnou stranu než je Svatý Jan pod Skalou. Prolongační akce v září 1995 dosáhly příjemného rozšíření chodby na tři metry, což trochu ztrpčovala výška patnáct centimetrů.

Dalších průzkumů se ujímá pracovní skupina Jeronýma Zapletala. V zimě 1998 se skrz suť na konci pětimetrové Příčné chodby daří proniknout do malého dómku U svíčky. Dne 7. března 1998 je objevena strmá chodbovitá prostora a soubor plazivek a trativodů nad ní. Nízká spodní část prostory je položena téměř přesně pod vstupní úžinou. V hloubce 25 metrů je však ucpána štěrkovými sedimenty.

Během prolongačních prací v letech 2000—2004 byla jeskyně prohloubena na 32 metrů pod vchod. Chodba vedoucí na dno dostává název Rohovcová a jejím strmým průběhem je k Přesypu vedena ručně poháněná lanovka. Odtud dále přes dómek U svíčky vede další již mechanizovaná dráha na povrch. Takto je vyvážen natěžený materiál ven. V tomto období je objevena částečně volná přítoková Suchá chodba od závrtu 110. Spodní část dráhy je brzy nato napojena na mechanizovaný úsek a tak ze dna Rohovcové chodby vyjíždí okov pohodlně na povrch pouhým stiskem tlačítka – technický zázrak. Nad Přesypem byl v dobách, kdy spodní partie byly zatopeny, objevován „systémek“ Trámové chodby s několika přítokovými trativody, také od závrtku 112 (v mapách jsou pro Trámovou chodbu nesprávně udávána také jména Přítoková či Varaní). V roce 2005 je zmáhána propástka na konci Rohovcové chodby – Studna – a zkoumán přepad v Suché chodbě (tzv. Vaněčkův sen), po který bývá v období tání spodní část jeskyně zatápěna. Další prolongace jsou vedeny do Maja chodby.

Období 2006—2007 bylo pracovně směrováno do chodby Trativod, kde se dne 31.3.2007 podařilo prokopat do volných prostor, tvořených komínem a Trativodnou chodbou. Materiál závalu mezi Trativodem a Maja chodbou nejpravděpodobněji prostupuje až na povrch. Je možné, že zde ve dně rokle bývala ponorová jáma zasypaná při budování cesty z Bubovic do Svatého Jana pod Skalou (není ověřeno). Na povrchu je v těchto místech Východní ponor, kde se propadají vody občasně protékající rýhu v horní části rokle. Tyto vody protékají závalem, poté Trativodnou (též Údolní) chodbou a pak úzkým hrdlem – Kotlíkem do Kotelní chodby, objevené po prozmáhání Kotlíku. Chodba má pěkný oválný profil a od roku 2008 na jejím konci probíhají další prolongace v trase neprůlezného odtokového kanálku v sedimentech. V roce 2012 bylo ve vzdálenosti 21 m dosaženo vertikálního zalomení po příčné tektonické poruše s nálezem Vodní chodby, kde se objevuje další boční přítok o vydatnosti 0,4 l/min. Od srážkově nadprůměrné první poloviny r. 2013 téměř do konce roku 2015 se ve spodních částech Rohovcové i Kotelní chodby zdržovaly kolísavé hladiny vody, které znemožňovaly další prolongační postupy.

V jeskyni byl v roce 2021 přeměřen a doplněn polygonový pořad, čímž byla zpřesněna hloubka jeskyně – převýšení mezi vchodem (hranou závrtíku) a dnem Studny je 34 m, tedy o 2 m méně než bylo dosaženo postupným měřením během prolongací.

Charakteristickým znakem tohoto propasťovitého systému jsou ostré břity odolnějších vápenců a rohovců modelované povodňovými vodami. V Kotelní a Suché chodbě se nachází skromná krápníková výzdoba v podobě drobných stalaktitů.

Jeskyně je ve správě ZO 1-05 Geospeleos.

Text: Michal Kolčava

Fotografie: Jeroným Zapletal (2, 7, 8), Michal Kolčava (3, 5, 6), Lukáš Němeček (4) a Libor Urbánek (1).