Deník dovolenkářů

autor nezjištěn

Pár poznámek o výpravě do Turecka

Dovolená to nebyla, zato pěkná makačka

 

Září/říjen 1997.

 

1. den – PÁTEK

 

Odlet v 7 hodin ráno

po odbavení se měl pan Pokorný dostavit na celnici, byl to Evženův vařič a v něm benzín, tak ho vystříkal a bylo to dobrý, Ivča má cestovní horečku a už se jí stejská

Urbanovi se nedostavili, páč přistoupili až nad Ostravou

s ubrouskem jsme si užili, ale co si máme ubrousit, to nám neřekli

Fišerovo letadlo vypadalo jako pasta na zuby a stálo to bezmála 10 lt./1 ks tam i zpět

turecký taxikáři jsou stejný jako v Praze, z Antalye do Side (80 km) by nás vzali za 80 DM, pak jsme jeli za 3 marky na osobu

na otogaru byl problém s časovým pásmem, je tam o hodinu víc

V Side je v penziónu stylový ubytování za milión bez snídy

fikusy tam jsou tlustý jako duby

prohlídka chatové kolonie na nožičkách, smeťáku a smradlavé pláži

moře je špinavé, koupání

za 100 DM se dostane 1.970.000,- TL (tureckých lir)

chleba je za 30 tisíc, flaška vody za stovku

 

2. den – SOBOTA

 

Ráno prší, budíček až po desáté, nikam se nespěchá

Manavgat falls se musí vidět, je to špičková turistická atrakce

při prohlídce města sem tam sprchne

plody kaktusu, turecké banány, kebab se slevou, ale bez masa, fíky, prodej stavebnin, věřící v mešitě, splašky vytékající na chodník, dřevěné sloupy z betonu

odjezd lodí na vodopády, malé a velké

velbloud u petrol offisi a připálená kukuřice

večer velké plány co bude s půjčeným autem

diskotéka buší dlouho do noci

 

3. den – NEDĚLE

 

Ráno začíná otázkou: kdo tady má řidičák?, nikdo a je po plánech

výběh bosky po pláži, krvavé puchýře (všem stejné podmínky)

změna programu při dlabání melounů

prohlídka divadla v Side s černým průvodcem

kulturista nezištně ošahával a chtěl 60 mařen, dostal 5

agora, tedy její pozůstatky – očíslované sloupy, kde byl trh s otroky

jede se stopem do Aspendosu s bohatým Turkem, který si zajel až před amfiteátr

to divadlo je nejzachovalejší v Turecku

Evžen vyznával na jevišti a Ivča si vymkla kotník při horolezeckém výstupu na galerii ne vlastní vinou (teď už mají všichni stejné podmínky)

dupající želvy v buši

zbytky města – stadion, budovy, cesta s kanalizací, kterou vyzkoušela Světlana

zpátky se psím průvodcem, bavlníkové pole, prohlídka lederfabrik, jízda stopem a bez potíží autobusy

večer prohlídka baziliky – to byla ta stavba u moře se čtyřmi sloupy

 

4. den – PONDĚLÍ

Časný přesun do Alanye, to je asi 80 km po pobřeží na JV

penzion byl levný, lezli tam švábi a spali jsme v posteli na karimatkách ve spacáku

prohlídka hradu nad mořem, koupání, krásná pláž a vlny, létání na padáku

tankování benzínu a první vaření na vařiči (na balkóně)

nakupování na tržišti, smlouvání, pití čaje a pokusy o telefonování

 

5. den – ÚTERÝ

Budík nefungoval, aláh jo

zdrháme bez placení

ihned chytáme první autobus směr Antalye

na křižovatce směr Akseki a Ibradi – 63 km

u silnice čekáme na další autobus – humáč a smeťák všude kolem

somrující psi a naštvaná Světlana skrzevá nakopnuté němé tváři (psí)

stoupání dolmusem do hor

před Ibradi setkání s modrou ávkou, čau Džínó

probouzející se znečištěná individua a oholený voňavý vedoucí

hlavně za jízdy nehýbat podpaždím

na návsi v Ibradi stojí zlatý Atatürk v nadživotní velikosti, dámy musí být zahaleny (alespoň nohy)

kajmakan jakoby nás už čekal, všichni nepříliš přátelsky vyhlížející v kvádrech

dostal dárečky, ale komisní přijetí, nejdříve povolil dva dny, pak se to natáhlo na 9 dní, alibistické prohlášení

nástup k veliteli policie, čaj a voňavka do dlaní, focení

konverzace s dětmi a učitelem

odjezd do Ürünly, přebalování věcí a sestup směr Altin-Beşik

sestup do údolí je trojka dle Puškáše a trval 1 a ¾ hodiny

Evžen okamžitě mizí v díře cosi vystrojit, stavíme tábor, brzy je tma (v díře je to jedno)

netopýři, krabi, škorpióni, pavouci, stopy divoké kočky (možná) a potvory ve vodě, co vyžerou špinavé nádobí, v noci klapání čehosi o cosi

večer bumbačka a tak

povlak svinstva na hladině jezera je nickamínek (odborný termín z pustého žlebu)

Altin-Beşik v překladu znamená Zlatá kolébka

Evženovi se nemůže stát, že by mu někdo šlápnul na vlasy

 

6. den – STŘEDA

 

Ráno stoupá hladina adrenalinu a sebevědomí

rychlokurs lezení a nástup do díry

plavba po jezeru, kamenný most, druhé jezero a sintrová stříbřitá stěna

převis, svažitý komín, ochoz s jezírkem

leze Láda, Ivča, Světlana a nakonec Evžen (jako moucha se lana jen přidržuje)

Láda tahá transporťáky druhým lanem nahoru, jeden padá Světlaně na hlavu

Světlana je bez světla, karbidka odmítá poslušnost

Evža, jinak rozený vůdce a detailista, ztrácí nervy – „když je kretén, tak je kretén!“

vystrojení dalšího jezera nad stěnou jsme nestihli, Evžena odvolal Kajmakan

ve spěchu se vracíme a Evžen poobědvá půl tatranky a běží za Kajmakanem, aby se dozvěděl, že další činnost expedice je úřady Turecka zakázána

ostatní se zatím vydáváme do údolí Manavgatu, cesta korytem potoka je obtížná a tak se dostáváme tak na půl cesty

koupání, hygoška a tak

návrat od jeskyně k ávii, dorážíme za šera

večeře na hromadě železa do betonu

návštěvna čajovny, přátelští Turci, konverzace se slovníkem, tužkou a kouření doutníků

hádka a rvačka před hospodou

čaj za 15 tisíc, to je tři koruny – černý, jablečný, pomerančový

za bzučení komárů uléháme na střechu ávie

 

7. den – ČTVRTEK

 

Láda a Evžen vyráží ihned po aláhovi k jeskyni na jednu vynášku, ve slušném tempu trvá cesta hodinu a čtvrt

dole je úplně upadlá morálka

na ukončení expedice dohlíží Turek, prezident jeskyňářů

celá parta vynáší, v sedle potíže se sršněma

Evžena zachránila čepice – úplně rozpíchaná

Gaba mohla zachránit jen kalciovka, jako jediný alergik to koupil

injekce byly buď u jeskyně, nebo v ávce

záchranná akce

mezitím holky balí, vaří, holí se, nakupují a sociální se

hledání kalcia, Ivča běží do sedla píchnout injekci, Evžen shání sanitku (přijíždí za 20 minut), běh s nosítkama a s doktorkou do sedla

Gabo zachráněn, ve 13:00 odjezd dolmusem nedaleko Antálie, do ..........?

u moře koupání – vítr, smrad, špína

příjemné ubytování, sprška a hurá na kebab

Evžen Mustafa má napoprvé jednu nohu kratší

Ivča má cesťáka a nemůže spát

 

8. den – PÁTEK

 

S Aláhem šlapeme asi tři kilometry na hlavní, prvním autobusem k letišti

taxikáři jak supi – no many a na závěr asi hodinový pochod po staveništi s veselým čůráním na pláni

mystifikace s odletem do Ostravy nikoho nepřekvapovala, děsné fronty

přání k narozkám, od manžele Nickamínka a přátel Urbanových

 

A na závěr něco o tom, proč je islám celkem sympatický a pro Turky užitečný:

- ráno musí brzy vsávat

- žádný chlast, jen čaj

- hygoška – pravidelné mytí nohou

- nekradou a nevražděj.

Poslední postřeh:

na oplodňovací týden by to chtělo pro ústrojí Světlany lepší podmínky s vyšší frekvencí.

konec...