Studna U Lomu


 

Studna nedaleko terénní stanice Geospeleos (pozor, voda bohužel není pitná); foto Michal Kolčava, 23.března 2024.

 


 

V místě, kde hlavní zásobovací cesta mířící do skanzenu Solvayovy lomy kříží modrou turistickou značku jdoucí od Felixova (Opatova) kříže směrem k bývalému lomu Višňovka a dále na Loděnice, se u paty Bubovické haldy (odval skrývky a hlušiny Solvayových lomů) nachází udržovaná studna s užitkovou vodou, tedy pokud zrovna nepanují suchá období.

Počátek existence studny se pravděpodobně pojí až s provozem vápencových lomů Solvayových závodů, resp. se závodní kantýnou, která stávala jižně od dochované stavby trafostanice III. Ze záznamů z roku 1945 se dovídáme, že studna „z roku 1932“ je hluboká 9 m. Jasný zákres studny v mapě pak pochází z roku 1936. Zmínka v archivních materiálech hovoří, že hloubka studny k roku 1953 dosahuje 12 m, což podle nejnovějších měření lze rozporovat, nicméně k nějakému prohloubení dojít zřejmě muselo. Studna se v určitém období existence nacházela uvnitř „vodárny“ – menší stavby čtvercového půdorysu s plochou stříškou, o čemž nyní svědčí již jen zbytky obvodového zdiva, na nichž jsou instalovány dvě lavičky. Kompletní objekt je dobře viditelný na leteckých snímcích ČÚZK z roku 1961, zatímco snímek 1956 pravděpodobně zachytil teprve okamžik z období zakládání stavby. Uvnitř objektu býval také vstup do malého technického prostoru, nyní vyklizeného a opatřeného deklem, který těsně navazuje na studnu, a který sloužil pro umístění čerpadla. Od lomů vedl k čerpadlu elektrický kabel a směrem zpět maloprofilové potrubí – ze studny byla doplňována podzemní nádrž na vodu nedaleko kantýny (později hospody, a ještě později skladu Civilní obrany).

Studna po ukončení těžby zvolna směřovala ke svému zániku, v dobách socialistické nadvlády se její okolí měnilo v rumiště a následně v nahodilou černou skládku se zjevnou snahou „uklidit“ do studny vše nepotřebné. „Divoká“ devadesátá léta přinesla také destrukci objektu vodárny, údajně z důvodu prodeje vápencového kamene, ze kterého byla zbudována, a to k zahradnickým účelům.

Studna je vyhloubena v izolátoru devonských srbských vrstev, většinou vápnitých břidlic, prachovců až pískovců, ač některé starší zdroje uvádějí podložní chotečské vápence. Ve většině svého průběhu je obezděna betonovými segmentovými dílci (5 ks do kruhu), kromě nejvrchnější partie, která je zděna z cementových cihel. Nejspodnější úsek (do cca 2 m nade dnem) vyzděn není, stěny tvoří odkryté vápnité břidlice.

 


 


 

Zbědovaného díla se v roce 2006 ujali jeskyňáři ZO ČSS 1-05 Geospeleos z blízké základny (trafostanice II). V té době měla celkovou hloubku 10,5 m, z toho do hloubky 6 m byla zaplněna komunálním odpadem. Po kompletním vyčištění byla studna nadezděna o 0,5 m a osazena ruční pumpou. U pumpy byl rovněž zbudován bazének s úmyslem na odbahnění jeskyňářských věcí a v letních měsících jako napajedlo pro zvěř. V lednu 2007 byl proveden pracovníkem Povodí Vltavy odběr a laboratorní rozbor vody, který bohužel konstatoval, že přes veškeré čistící a dezinfekční práce voda není vhodná ke konzumaci, pro značně nadlimitní hodnoty výskytu koliformních bakterií. Další čistící „kolečko“ proběhlo následovně a i to bylo završeno rozborem, bohužel s týmž výsledkem a se smířením se s faktem, že zdroje pitné vody v blízkosti základny nelze dosáhnout. Na tělo pumpy byla instalována cedule „Voda není pitná ani po převaření“, která je však opětovně strhávána. Další opravné a renovační práce provedli členové klubu Geospeleos v roce 2016, následované dalším rozborem vody s téměř totožným výsledkem jako předtím.

 


 


 

Citace z výročních zpráv o činnosti ZO 1-05 Geospeleos:

 


 

Úryvek z článku:

6. Vodárna Solvayových lomů

Na samotný závěr vzpomeňme činnost se speleologií související jen okrajově, ale zato velmi důležitou. Mezi Bubovicemi a skanzenem Solvayovy lomy jsme vyčistili a zrekonstruovali studnu býv. těžebního provozu. Byla zde umístěna nová pumpa, lavička a především zbudováno koryto pro praní overalů znečištěných (slušně řečeno) na výše zmíněných lokalitách.

 


 

Úryvek z diplomové práce:

DB 333 – Studna u výsypky lomu Na parapleti, 750 m z. od Bubovic; při cestě od Bubovic k lomům Na parapleti. Studna je situována pravděpodobně do chotečských vápenců. Hladina ve studni kolísá v hloubce okolo 5—9 m pod terénem.

 


 

 


 

 


 

 


 

Pátrání po dalších historických dokladech tohoto zajímavého objektu nadále pokračuje.

Připravil Michal Kolčava, Jeroným Zapletal a Zdeněk Hrdina.