C |
před a,
o, u a souhláskami se čte jako k (carlo = karlo) |
|
|
před e,
i se čte jako č (cucina = kučina) |
|
|
|
D |
následující i neměkčí d (di = dy) |
|
|
|
G |
před a,
o, u a souhláskami se čte jako g (carlo = karlo) |
|
|
před e,
i se čte jako dž (gigante = džigante) |
|
|
|
GL |
před i se čte jako měkké ľ (figlio = filjo) |
|
|
|
GN |
se čte jako ň (ingegnere = indžeňere) |
|
|
|
H |
se nikdy nečte; užívá se
ho jako tvrdého znaku, chceme-li, aby se c nebo g četlo
jako |
|
|
k nebo g před e, i (chilo = kilo; ghisa = giza) |
|
|
|
I |
slouží někdy jako
tzv.měkký znak, má-li se c nebo g před a, o, u číst jako č nebo
dž; |
|
|
v tom případě se
nevyslovuje |
|
|
cia, cio, ciu = ča, čo,
ču |
|
|
gia, gio, giu = dža, džo,
džu |
|
|
|
Q |
se vyskytuje pouze před u ve spojení s
další samohláskou; vyslovuje se jako ku (ne jako kv) |
|
(quando = kuando) |
|
|
|
S |
se vyslovuje jako s na začátku slova před samohláskami a
neznělými souhláskami c, f, p, t; |
|
dále po souhlásce a je-li
zdvojeno (sale,
fosforo, verso, rosso) |
|
|
jako z se vyslovuje před znělými souhláskami a ve většině případů mezi
samohláskami |
|
|
(slovacco = zlovakko;
rosa = roza) |
|
|
|
SC |
před e,
i se čte jako š (scena = šena; scirocco = širokko) |
|
|
obdobně scia, scio, sciu se čte ša, šo, šu |
|
|
|
T |
následující i neměkčí t (ti = ty) |
|
|
|
Z |
se vyslovuje ve většině
případů jako c (zucchero =
cukkero) |
|
|
některá slova však mají
výslovnost z znělou dz (zero = dzero) |
|
|
|
zdvojené
souhlásky: |
|
|
f, l, m, n, r, s, v, z - necháváme déle znít |
|
|
b, c, d, g, p, t, z (dz) - zdvojení provedeme,
tak že připravíme ústa na vyslovení souhlásky, |
|
ale vyslovíme ji teprve
až za chvíli |
|
|
c, g - jejich tvrdost nebo měkkost se řídí
hláskou, která je za nimi |
|
|
(eccellente = eččellente; ecco = ekko; oggi = oddži; leggo = leggo) |
|