Dosud největąí solnou jeskyni světa byla izraelská jeskyně Malham, která je dlouhá 5685 metrů.

Expedice nyní jeskyni zaměří a zmapuje. Bude také sbírat vzorky k laboratornímu rozboru. K zápisu objevu do světových tabulek rozhodne komise Mezinárodní speleologické unie na základě předloľených podrobných map.

Jeskynní komplex v jiľním Íránu na pobřeľí Perského zálivu vznikl podle Filippiho působením vody podobně jako v Česku známé vápencové jeskyně. Také v solných jeskyních lze nalézt bizarní útvary ze soli, podobně jako v českých jeskyních krápníky z vápence. Občas se narazí i na solné jezírko, uvedl.

Půl miliardy let stará sůl v íránské jeskyni, která se usazovala na dně jednoho z dávných moří, byla později daląími povrchovými vrstvami vytlačována na povrch. Ve zkoumané oblasti jsou místa bez jakékoli vegetace, ale i taková, kde lze nalézt nejen keře či trávu, ale i sladkovodní jezírka z deą»ové vody, ve kterých expedice objevila dokonce i pulce.

Čeątí speleologové jsou v Íránu jiľ posedmé. Poprvé tam jeli jeątě jako studenti za památkami a přírodou. Nakonec jim ze vąech navątívených míst nejvíc imponovaly solné jeskyně. V roce 1998 na jaře připravili první expedici a od té doby tam jezdí uľ jen do solného krasu. Účastníci expedice působí v Česku na Univerzitě Karlově. Letoąní expedice se zpět do Prahy vrátí 9. února.