Jeskyně a propasti v Československu

Bohumil Kučera, Jaroslav Hromas, František Skřivánek

(kniha Academia; str.26—27,177,179,181; Praha 1981)

Výňatky o jeskyních Arnoldka a Čeřinka (Palachova propast, Propast Na Čeřince)

 

Arnoldka

V jámovém lomu Čeřinka u Bubovic nedaleko Karlštejna byl v roce 1972 objeven těsný otvor do rozsáhlé jeskyně. Skládá se většinou z chodeb strmě ukloněných podle úklonu vápencových vrstev. Poměrně prostorné chodby a dómy stále klesají na nejnižší místo, o 85 m níže než je vchod. Jeskyně je bez výzdoby, překrásná však je barevnost prostor, vytvořených v pestře zbarvených devonských vápencích. Jeskyně je mimořádně zajímavá tím, že její dno je bez vody a nenese známky zaplavování, ačkoliv leží 71 m pod úrovní Bubovického potoka, vzdáleného od tohoto místa jen 135 m, a 39 m pod úrovní jezer propasti Na Čeřince, vzdálených 200 m. Tento zajímavý jev je způsoben patrně geologickou stavbou. Při vytváření jeskyně se voda z dutiny stahovala po vrstevních spárách (v jejichž sklonu je jeskyně vytvořena), dále do jádra synklinály. Přitom se vytvořily odtokové cesty v hloubce pod Bubovickým potokem. Pro usnadnění výzkumu jeskyně byla proražena ucpávka komínu na povrch nad stěnou lomu, takže hloubka Arnoldky je dnes 111 m. Je nejhlubší jeskyní v Čechách. Její délka je více než 300 m. (Ku)

Nejhlubší propast Čech, propast Na Čeřince (str.181), leží ve stejném lomu jako Arnoldka. Nedaleko odtud jsou jeskyně Ameriky, objevené těžbou; dále ve štole v Deštivém lomu se podařilo proniknout do Únorové propasti s denivelací 53 m.

 

 

Propast Na Čeřince

−81,5 m

Český kras

Propast byla objevena v lomu ve vrchu Paní hora severně od Karlštejna. Je vytvořena ve vápencích spodního devonu. Vchod leží ve svrchní etáži lomu, 401 m n.m. Dutina se skládá ze systému strmě ukloněných chodeb a puklinovitých komínů. V hloubce 41 m se nachází Řícený dóm, největší prostora dutiny, s Krápníkovou a Větrnou chodbou a dalšími prostorami. Na stěnách překvapují ojedinělé krápníky z čirého sintru a místy hojné keříčkovité pizolitové výrůstky. Z Říceného dómu klesá poslední šachta propasti, zakončená 10 m hlubokým jezerem. Na jeho dno je měřena celková hloubka propasti. Staré svislé dutiny, které vznikaly již od druhohor pozvolnou korozí i hluboko pod úrovní erozní základny v Českém krasu, byly základem propasti. Při zahloubení Berounky a jejích přítoků se těmito dutinami stahovaly vody do podzemí, vyklízely starou výplň sedimentů a korozí rozšiřovaly a modelovaly prostory dutiny.

Propast byla odkryta těžbou v lomu v roce 1969 a objevena řevnickou skupinou Krasové sekce Tisu. Výzkum provedený stejnou organizací vedli J. Hromas a B. Kučera.

 

 


Literatura: