Mapování lomu Na stydlých vodách v 21. krasové oblasti Českého krasu

Pavel Šroubek, Viktor Horák

(Český kras 15; str.72—80; Beroun 1989)

 

Úvod

V této práci jsou popsány výsledky mapování lomu Na stydlých vodách (též „Na parapleti“, „U paraplete“, „U odpočívadla“), které uskutečnila ČSS ZO 1-05 GEOSPELEOS. Jsou zde také popsány nově dokumentované jeskyně a uveden přehled existujících jeskyň v lomu. Na podrobnější popis odkazujeme čtenáře na práci JANČAŘÍK, LYSENKO, PORKÁT (1980), na kterou tento článek navazuje.

 

Popis mapování

Mapování lomu Na stydlých vodách proběhlo na 16 akcích. Měření bylo prováděno tacheometrem Theo 080 Carl Zeiss Jena s dělením stupnice na 0,1g a centimetrovou latí. Veškeré vzdálenosti byly měřeny nitkovým dálkoměrem. Hlavní polygonový pořad oboustranně připojený byl veden z bodu 510 Svatý Jan (kóta 396,7) na bod 11 Stydlé vody (kóta 424,6) a obsahoval 33 stanovišť. Celková chyba v úhlech byla 0,1g, v jednotlivých souřadných směrech X – 6,47 m (1,8 %), Y – 3,4 m (0,3 %), Z – 0,6 m (2,3 %). Všechna stanoviště hlavního i postranních pořadů v lomu jsou fixována betonovými patníčky nebo nýty. Celkově bylo změřeno 230 podrobných bodů. Veškeré zpracování dat včetně grafického výstupu na jehličkovou tiskárnu bylo provedeno dle vlastního programu pro zpracování inženýrsko-tacheometrických měření.

Výsledkem je plán v měřítku 1:1000 zobrazující obrysy etáží a lomových stěn včetně velikostí jejich sklonu. Dále jsou vyznačeny vchody do jeskyní, ústí štol a vrty, cesty a jiné významné body. Zjednodušený situační plán je uveden v příloze I.

 

Obr.I: Situační plán významnějších bodů v lomu Na Stydlých vodách – jeskyně: 1 – Aragonitová (2113), 2 – Nová Aragonitová (2115), 3 – Děravá (2129), 7 – Stan (2131), 4 – Nocleh (2132), 5 – (2134), 8 – Propástka (2135), 9 – U štoly (2136), 10 – Koprolitová (2137), 6 – (2138), 11,12 – vchody do štol, 13 – vrty v horní etáži.

 

 

Nově zaregistrované jeskyně

Během mapování lomu byly zaregistrovány dvě nové jeskyně – 2137 KOPROLITOVÁ a 2138.

2137 – KOPROLITOVÁ: Jeskyně se nachází 80 m od ústí štoly v jemnozrnných a mikritických tentakulitových deskovitých vápencích, ukloněných 118°/40°. Dutina vznikla zřícením jílovité výplně na křížení puklin směru 272°/80° a 175°/80°. Jeskyně začíná 6 m dlouhou a 50 cm vysokou chodbou, která ústí do dómu o rozměrech 5×5×2,5 m. V jižní části dóm pokračuje 5 m vysokým komínem. Dno celé jeskyně je tvořeno hlinitobalvanitou sutí a v západní části dómu končí kamenným závalem. Další pokračování jeskyně je nepravděpodobné, její celková délka je cca 20 m.

2138 – Vchod se nachází při hraně severní stěny lomu a horní etáže. Jeskyně je vytvořena v lavicových hrubozrnných organodetritických vápencích 139°/30° a je tvořena z části odtěženým dómkem velikosti 8×2×1 m, jehož strop klesá západním směrem. Dno je pokryto sutí, ve vstupní části se nacházejí i větší balvany.

Mapy obou jeskyň viz příloha III a IV. Pro úplnost zde ještě doplníme popis a plán jeskyně 2131 – STAN, jenž nebyl v práci JANČAŘÍK, LYSENKO, PORKÁT (1980) z časových důvodů uveden.

2131 – STAN: Vchod se nachází v severní stěně lomu, cca 5 m nade dnem vrchní etáže. Jeskyně je vytvořena v lavicových hrubozrnných organodetritických vápencích 131°/40° a je založena na poruše 332°/65°, sestává se z jediné chodby trojúhelníkového průřezu dlouhé 14 m a vysoké 1,5 m. Zmíněná porucha také tvoří severní stěnu jeskyně. Strop, který je také zároveň jižní stěnou jeskyně, je tvořen spodní vrstevní plochou l m mocné lavice. V průběhu celé chodby je vyvinuto stropní koryto, které téměř od vchodu jde 5 m v nejvyšší části prostory, pak zatáčí v pravém úhlu směrem k jihu po spádnici vrstev a po 1 m pokračuje k východu. Dno je tvořeno červeným jílem s úlomky stropních desek. Plán je v příloze IV.

V příloze II rovněž uvádíme novější plán Nové aragonitové jeskyně, který se od svého posledního zveřejnění (JANČAŘÍK, LYSENKO, PORKÁT 1980) v důsledku prolongačních prací a objevů značně změnil. Prolongační činnost je zde nyní přechodně pozastavena pro stálé zavalování vytěžených partií, kde by při dalším postupu hrozil pohyb velkých skalních bloků rozrušených lomovou těžbou. Další činnost je zde naplánována až po otevření nového vchodu.

 

Obr.II: Jeskyně 2 – Nová aragonitová (2115).

 

Obr.III: Jeskyně 10 – Koprolitová (2137).

 

Obr.IV: Jeskyně 6 – (2138), jeskyně 7 – Stan (2131).

 

 

Soupis jeskyní

Následující přehled uvádí v současné době lokalizované a existující jeskyně v lomu Na stydlých vodách. Jsou uvedeny vždy ortogonální souřadnice vchodu a jeho výška v m n.m., jak byly zaměřeny při mapování.

 

Č. Název X (jih) Y (západ) Z (výška)
2113 Aragonitová 1053 015,48 764 333,33 373,58
2115 Nová aragonitová 1052 944,88 764 133,52 383,44
2129 Děravá 1052 951,35 764 300,34 380,73
2131 Stan 1052 844,35 764 273,22 405,86
2132 Nocleh 1052 885,49 764 250,61 399,41
2134   1052 875,20 764 169,68 401,08
2135 Propástka 1052 865,19 764 111,33 402,25
2136 U štoly 1052 693,21 763 810,91 404,97
2137 Koprolitová 1052 737,58 763 754,97 400,42
2138   1052 851,45 764 325,76 403,59

 

Závěr

Zhotovením podrobné mapy lomu získala naše skupina kvalitní podkladový materiál pro další práce v této oblasti. Naším cílem je pomocí vzájemné polohy známých jeskyní tektonického a geofyzikálního průzkumu určit nadějná místa na otvírkovou činnost v lomu a hlavně určit místo a stěžejní směr prolongací na našich pracovištích. Fixací hlavního polygonového pořadu v lomu lze na provedené práce kdykoli navázat a např. plánované geofyzikální měření korelovat s okolní situací.

Návazně nyní probíhá mapovací a dokumentační činnost v oblasti Sv. Jana pod Skalou, a to jak v okolí vlastní obce, tak i ve skalním masivu nad obcí.

Závěrem bychom také rádi poděkovali všem, kteří se jakýmkoli způsobem zúčastnili mapovacích a dokumentačních prací a bez nichž by tato činnost nebyla možná.

 


Literatura: