Jeskyně Nad Kačákem
The Nad Kačákem Cave (Czech Karst)
Ctirad Piskač, Luděk Vlk, ZO 1-11 Barrandien
(Speleofórum 1994 /13/; str.39—42; Brno 1994)
V prudkém skalnatém svahu nad levým břehem potoka Kačáku (Loděnice), asi 450 m od jeho ústí do Berounky u osady Kozel, se nachází speleoarcheologická lokalita, proslulá osídlením ze starší doby kamenné – jeskyně Nad Kačákem. Je to jednoduchá chodba s rozlehlým horizontálním vchodem 4×4 m a délce vstupní chodby 25 m. Jeskyně vznikla v loděnických vápencích pražského souvrství spodního devonu. Před započetím archeologických výkopů byla jeskyně nejvýše 1 m vysoká.
První výzkumné práce proběhly na lokalitě v roce 1900, hlavní výzkum uskutečnil v letech 1930—35 Jaroslav Petrbok a v r.1942 provedl ještě kontrolní sondu prof. L. Zotz. J. Petrbok objevil v jeskyni ohniště, dílnu a nástroje. Objeveny byly též střepy keramiky lineární, vypíchané, nezdobené neolitické, knovízské a hradištní. Dále pak pazourkové úštěpy, rozbitá lebka a čelist jeskynního medvěda (upravená pravděpodobně jako zbraň), z kostí vyrobené hroty, škrabadla, nože, otisky listů v travertinu aj. Petrbok daroval své nálezy Národnímu muzeu v Praze, Zotzovy nálezy jsou od roku 1945 nezvěstné. Jak vypadala jeskyně po archeologických výzkumech, lze spatřit na obr.1 a 2.
Obr.1. Jeskyně Nad Kačákem, mapa dle Janouška a Petrboka.
Za monumentálním vchodem pokračuje východním směrem do masivu Doutnáče 41 m dlouhá hlavní chodba, která je zakončena závalem a širokým komínem, který propojuje tuto chodbu s horním patrem. Horní patro tvoří dvě protilehlé úzké chodby, nazývané Přítoková a Východní, o délkách 10 a 18 m. Současná délka jeskyně je 100 m, výškový rozdíl obou pater cca 12 m a celková denivelace 17 m. Výzdobu jeskyně tvoří aragonit v jehlicových agregátech, sádrovec v podobě zakroucených květů, pokrytý koloidním alumogelem (HAVLÍČEK 1991, CÍLEK 1992), kalcit a amorfní opál detekovaný UV zářením (KOMAŠKO 1991). V materiálech vyvezených z jeskyně při výkopových pracech byla též nalezena dutá konkrece, tvořená směsí limonitu, křemence a jílového minerálu (CÍLEK, KOLOUŠEK 1990).
V lednu 1994 byl zával na konci hlavní chodby snížen natolik, že bylo vidět pokračování jeskyně v původním směru chodby. Z charakteru jeskyně, směru hlavní chodby a sklonu vrstev (KUČERA) lze usoudit, že jeskyně sloužila k odvodňování vrchů Doutnáče a Boubová, a není vyloučeno, že mohla odvodňovat i část Chlumu. Začátkem tohoto roku byla dokončena kompletní mapová dokumentace jeskyně a sestaven řez údolím potoka Kačáku, na němž je názorně vidět odvodňovací funkce jeskyně. Vzhledem k redakčnímu termínu uzávěrky sborníku nebylo možné uvést poslední údaje o prolongaci závalu.
Obr.2. Jeskyně Nad Kačákem, mapa dle Motla a Šantrůčka.
Literatura:
- Cílek V., Koloušek D. (1990): Mineralogické výzkumy v Českém krasu. – Československý kras, 41: 7—24. Praha.
- Cílek V. (1992): Alumogel z jeskyně Nad Kačákem v Českém krasu. – Speleo, 8: 43—44. Praha.
- Kučera B. (1987): Jeskyně nad Kačákem. – Památky a příroda, 12/8: 498—501. Praha.
- Sklenář K. (1984): Za jeskynním člověkem. – Československý spisovatel: 1—384. Praha.
- Sklenář K. (1992): Balada o dědu krasovém. – Speleo, 9: 3—12. Praha.
- Sklenář K., Matoušek V. (1992): Osídlení jeskyní Českého krasu od neolitu po středověk. – Zprávy České archeologické společnosti při ČSAV, supplement 14: 1—76. Praha.
- Petrbok J. (1992): Českým krasem. Krasový průvodce z let 1933—34. – Speleo, 9: 13—37. Praha. [C1/21]
- Vlk L. (1993): Jeskyně Nad Kačákem. – Speleo, 12: 13—15. Praha. [K4]
Summary:
The Nad Kačákem Cave is an important paleolitic archeological locality found in the Czech Karst. The authors report on the history of research works in this cave, which is at present about 100 m long, and they give its description.
