Neodhalená tajemství jeskyně Nad Kačákem

Uncovered mysteries of the Nad Kačákem Cave

Luděk Vlk

(Český kras 25; str.31—33; Beroun 1999)

 

0. Abstract

The Nad Kačákem Cave belong to the most important in the Bohemian Karst, especially by its archeological excavations. The cave is 174 m long with total heigth difference of 21 m with the highest point at +13.7 m and the deepest point at −7 m. Measurements of CO2 and O2 concentrations proved the direct dependance of decrease in oxygen concentration and increase in carbon dioxide concentration.

 

1. Úvod

Jeskyně Nad Kačákem patří mezi nejzajímavější jeskyně Českého krasu nejen díky své archeologické významnosti, ale i charakterem vývoje a svou, na Český kras jedinečnou aragonitovou výzdobou. Stručnou historii výzkumů prováděných v této jeskyni shrnují ve svém článku Piskač a Vlk (1994). Výsledkem dalšího speleologického průzkumu na počátku roku 1995 bylo objevení chodby, pokračující z Dómu splněných přání směrem do masivu (ve směru původní chodby), na jejímž konci byla menší prostůrka, ze které pokračovala plazivka se zajímavě modelovaným stropním korytem.

 

2. Postup prací

V roce 1995 se práce ZO 1-11 Barrandien soustředily na prohloubení této chodby za účelem instalace kolejí. Výkopové práce však byly na počátku roku 1996 (Vlk 1996) zastaveny odsazeným skalním blokem, který bránil dalšímu postupu. V tomto roce se soustředila činnost na odlámání tohoto kamene. Po dostatečném rozšíření chodby pokračovaly prolongační práce za tímto skalním blokem. Profil chodby je tvořen stropním korytem, cca 10—30 cm vysokým, se zasintrovaným dnem, pod kterým jsou uloženy různobarevné jílové sedimenty způsobem, který naznačuje, že se blíží nějaká změna charakteru chodby. Tato změna se potvrdila na konci roku 1997, kdy se začal zvedat strop chodby směrem vzhůru, obdobně, jako tomu bylo na počátku průzkumu v Dómu splněných přání. Bylo tedy zřejmé, že se jedná buď o nějaký komín nebo větší prostoru, která je z velké části vyplněna hliněnými sedimenty.

Dále jsme pokračovali ve vyklízení sedimentů s tím, že bylo nutno zajistit bezpečnost proti možnému závalu. Vzhledem ke zkušenostem z odklízení závalu v Dómu splněných přání jsme se rozhodli pro stejný postup, při kterém se vyklízejí sedimenty na okraji závalu pod pevným skalním stropem chodby. Po vyklizení závalu začínají vysychat jílové sedimenty nad závalem a ty postupně odpadávají. Tím je zajištěn bezpracný přísun materiálu, který je odklízen z kraje závalu, tedy v bezpečné části chodby. Nyní dosahuje výška prostory 5,5 metru.

Na jaře roku 1998 se během vyklízení sedimentů na konci jeskyně podařilo objevit nové prostory, pokračující směrem 132°. Jedná se asi o 15 m dlouhou chodbu, jejíž dno tvoří z velké části jílové sedimenty. Tyto sedimenty jsou na povrchu velmi pěkně modelované a obsahují dvě výrazné manganové vrstvy. Chodba je oproti předcházejícím výrazně širší – 3 až 5 metrů. Po obou stranách chodby jsou odvodňovací řečiště, jimiž odtéká voda z horních partií jeskyně. Řečiště při východní stěně je výraznější a tvoří hlavní odvodňovací systém. Na konci chodby je prostora s nádherně modelovaným stropem, podle kterého byla nazvána Rotunda. V této části jeskyně se nalézá z východní stěny malý sintrový vodopád a v hliněném dně je malé přepadové řečištní korýtko. V jz. části Rotundy se nachází kamenný zával, který po jeho odklizení skýtá možnost objevení dalších (horních) partií jeskyně. Rotunda má rozměry cca 4×4 m a výšku 3 m.

V současné době se pracuje na vyklízení sedimentů a očišťování stěn v této části jeskyně.

 

3. Základní charakteristika jeskyně

Jeskyně dosahuje v dnešní době 174 m délky s denivelací 21 m. Nejvyšší bod jeskyně se nalézá v horním patru při vstupu do boční chodby 13,7 m nad vchodem do jeskyně. Nejnižší bod se nachází na konci současného závalu v hloubce asi 7 m. Vzdálenost tohoto bodu od vchodu činí 70,1 m. Vzdálenost Rotundy od vchodu je 95 m. Celková délka kolejí činí rovných 100 metrů.

 

4. Sledování výskytu oxidu uhličitého (CO2) a koncentrace kyslíku v nevětrané části jeskyně

Dne 11.1.1997 jsme provedli sledování koncentrace CO2 a výši koncentrace kyslíku v závislosti na délce pobytu na konci prolongované chodby, která je v této části velmi málo větraná. K měření CO2 byl použit infračervený kapesní detektor Airwatch firmy Environmental Instruments a detektor Custodian firmy Crowcon. Oba tyto přístroje umožňují během svého měření ukládat naměřené údaje, které je možné zpracovat pomocí počítače. Měření jsme prováděli průběžně po celou dobu prolongačních prací.

Soubor naměřených údajů je zpracován v grafu (obr.1). Měření koncentrace kyslíku prokázalo jeho pokles z přirozené hodnoty v ovzduší (20,9 %) až na koncentraci 17 %, což je nebezpečná hranice z hlediska potřeby kyslíku pro dýchání. S poklesem koncentrace kyslíku je spjat nárůst koncentrace oxidu uhličitého, jehož přirozená koncentrace v ovzduší se pohybuje na úrovni 0,03 %. Postupně se tato koncentrace zvyšovala až na hodnotu 2,78 %.

Z uvedených výsledků vyplývá, že zde existuje přímá vazba mezi poklesem koncentrace kyslíku a nárůstem koncentrace oxidu uhličitého. Další činnost na této lokalitě bude sledování koncentrace plynů během prolongačních prací.

 

 

 

5. Prostorové zobrazení jeskyně

Jeskyně Nad Kačákem byla zdokumentována a její mapa byla již dříve publikována. Souřadnice a další údaje získané mapováním byly vloženy do programu Winkarst, který patří mezi nejkvalitnější programy, umožňující nejen prostorové zobrazení polygonu jeskyně, ale i jednoduché obalení polygonu (prostorové zobrazení geometrickými obrazci pomocí 4 bodů v rovině řezu – vzdálenosti vlevo, vpravo, nahoru a dolů od bodu polygonu, který leží v místě průniku polygonu s rovinou řezu). Navíc program umožňuje zobrazení více jeskyň jednoho systému či povrchu a jejich vztah vůči sobě (i v absolutních zeměpisných souřadnicích) a dále odlišení jednotlivých částí jeskyně.

Výsledkem zpracování mapových podkladů je uvedené prostorové zobrazení jeskyně, které poměrně názorně zobrazuje její charakter (obr.2).

 

 


Literatura: