Nové výzkumy ve Staré aragonitové jeskyni

Jeroným Zapletal

(Český kras 16; str.48; Beroun 1990)

 

 

Jeskyně se nachází na III.etáži lomu „U Paraplete“ (Jančařík, Lysenko, Porkát 1980). V jeskyni byly již dříve prováděny drobné prolongační práce a sondy bez většího úspěchu. Objasnění funkce jeskyně a její návaznosti na předpokládaný neznámý jeskynní systém je proto trvalým problémem a motivuje další práci v této jeskyni. Dřívější průběh jeskyně svými úzkými a hlavně nízkými prostorami neumožňoval rozvinutí rozsáhlejších prací. Proto pro další průzkum spojený s výkopovými pracemi bylo nezbytné rozšířit a prohloubit jeskyni v celé její délce.

V srpnu 1989 jsme pomocí průzkumných rýh v zadní části jeskyně vytipovali místo pro hloubení sondy. Z počátku byla sonda ohraničena pouze ze dvou stran skalní stěnou, v hloubce 5,5 m je zastiženo dno JV směru, které prudce klesá do hloubky 8 m. Zde je obnažen jícen 0,5×1,5 m a chodba klesá do hloubky 9,6 m na skalní dno. Další pokračování je ve směru 335° vodorovným směrem při skalním dně. Chodba je vysoká 1,5 m a široká 0,5 m. Po jednom metru od jícnu se strop prudce zvedá a dál nebyl v sedimentech zastižen. V těchto místech je prokopán tunel asi 5 m dlouhý a prozatím jsou zde práce zastaveny. V dalších prolongacích jsme se přesunuli do tzv. plazivky na stejné poruše (puklině), která byla též prohloubena a rozšířena. Konec této chodby přechází v komín, který je zcela zaplněn přeplavenými křídovými výplněmi z krasových kapes nad jeskyní. Po zmapování nově objevených prostor v plazivce a sondě jsme usoudili, že tato zadní část jeskyně je jedna 10 m vysoká chodba, kde je u stropu výše zmíněná plazivka. Další práce budou proto směrovány tímto směrem, kde je největší naděje na pokračování jeskyně. Práce provádí ČSS ZO 1-05 „Geospeleos“.

 


Literatura: