Stará aragonitová jeskyně, výsledky prolongačních prací v letech 1992—1993

Jeroným Zapletal

(Český kras 21; str.33—34; Beroun 1995)

 

 

Výzkumné a prolongační práce v této jeskyni dosáhly od r.1989 většího rozsahu a její výsledky byly publikovány (Zapletal 1990, 1992, Kadlec a kol. 1992). V těchto letech byla vyhloubena sonda č.1 a v zadní části jeskyně vykopána chodba o délce 17 m. V průběhu roku 1992 bylo zastiženo v kopané chodbě skalní dno a vykopaná sonda č.2 do hloubky 3 m. Dno v sondě kaskádovitě klesá k jv. (tj. ke vchodu jeskyně) a souběžně i zvrstvené polohy sedimentů. Směr a uložení sedimentů ukazuje, že pokračování do níže položených částí jeskyně není zde, ale pravděpodobně v prostoru mezi sondami č.1 a 2. Na potvrzení těchto předpokladů se na konci roku 1992 začala hloubit sonda č.3 v prostoru za plazivkou. Během roku 1993 dosáhla sonda skalního dna v hloubce 8 m. Ve směru od sondy č.2 zde byla objevena přítoková chodbička o délce 4 m. Směrem jv. (k sondě č.1) se skalní dno svažuje až do hloubky 9,6 m. V září 1993 byly propojeny spodní části obou sond, ale další pokračování nebylo nalezeno, pouze v nejníže položené části je několik drobných puklin. Zda tyto pukliny působí jako trativody jsme ověřili vylitím cca 100 l vody, která po třech hodinách odtekla.

Výsledkem celého čtyřletého bádání je, že Stará Aragonitová jeskyně neměla funkci ponoru s nadějí na další pokračování, ale byla zřejmě vývěrová. Další pokračování je v současné době odlámáno těžební činností. Patrně tím končí i další naděje na nové objevy.

Na závěr několik čísel. Prolongačními pracemi se Stará Aragonitová jeskyně prodloužila na délku 57 m, výškové rozpětí je 20 m. Za období 1989—1993 bylo uskutečněno 156 jednodenních akcí, s účastí průměrně 4 osob a bylo vytěženo cca 208 m2 sedimentů.

 


Literatura: